Komerční prezentace Aktual.: 12.11.2024 16:47
Baku – Český premiér Petr Fiala dnes na okraji konference OSN o změnách klimatu COP29 v Baku absolvoval sérii bilaterálních schůzek, mimo jiné s hostitelem akce, ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem či pákistánským premiérem Šahbázem Šarifem. O prohlubování vztahů a rozšiřování ekonomické spolupráce jednal také s novým prezidentem Etiopie, kterým je bývalý ministr zahraničí Taye Atske Selassie, či s první ženou v čele konžské vlády Judith Suminwaovou Tulukaovou.
„Je tu velký potenciál, abychom zlepšili pozici našeho obchodu a našich firem v této velmi lidnaté africké zemi,“ řekl Fiala českým novinářům o jednání s konžskou premiérkou. „Naše vztahy (s Etiopií) se opravdu velmi slibně rozvíjejí, ať už v obranném průmyslu, v ekonomice, anebo i kulturní oblasti,“ prohlásil. Připomněl také společný projekt modernizace etiopského letectva.
S pákistánským premiérem se Fiala shodl, že obě země mají zájem rozvíjet vztahy a posilovat ekonomickou spolupráci. „Je to pro nás určitě zajímavé,“ podotkl. S prezidentem Alijevem jednal o projektech spolupráce rozběhnutých v Ázerbájdžánu.
„Je velký zájem o ČR, o české firmy, o spolupráci s naší zemí. Naši partneři nás dobře znají, váží si nás. Byl jsem i překvapen někdy velmi milými slovy a detailní znalostí toho, co v ČR děláme,“ zdůraznil. „Setkal jsem se s lídry, kteří zastupují půl miliardy lidí, když to tak v hlavě počítám, a tak to nějaký význam, určitě má,“ dodal.
Politická jednání podle Fialy mají pomoci vytvořit prostor pro české firmy, aby mohly rozvíjet své nabídky, projekty a společné obchody, anebo posunout stojící projekty. „V naprosté většině případů to funguje,“ ujistil.
„Máme co nabídnout právě v oblastech, které tyto státy zajímají. Jasně, že to je obranný průmysl, kde patříme ke špičce a naše firmy mají obrovské renomé. Je až překvapivé, jak dobře si toho v jiných zemích všímají. Je to ale také těžební průmysl, zemědělství, zdravotnictví, je to využívání vody a doprava,“ dodal český premiér.
Ohledně účasti delegace vlády afghánského islamistického hnutí Tálibán na konferenci v Baku Fiala poznamenal, že tuto otázku by bylo lepší položit organizátorům, v tomto případě z OSN. „S nikým z těch problematických hostů jsem se nesetkal, ale je to klimatická konference, kde je asi 200 delegací (…) Já se s takovými lidmi nesetkávám, ale koho pozvali organizátoři, toho pozvali,“ řekl.
Afghánistán se účastní konference COP 29 v ázerbájdžánském Baku, poprvé od návratu vlády Tálibánu k moci v roce 2021. Tálibán usiluje o zapojení do mezinárodních diskusí o změně klimatu, neboť Afghánistán je v tomto ohledu podle statistik šestou nejzranitelnější zemí. Potýká se s náhlými povodněmi, suchem a dalšími přírodními katastrofami, které vědci spojují se změnou klimatu. Jen v květnu zemřelo při záplavách více než 350 Afghánců, uvedla dříve agentura AFP. Dodala, že tálibánský režim nyní oficiálně neuznává žádná země, ale zdroje AFP uvedly, že delegaci mohl být udělen status pozorovatele. Ázerbájdžán v únoru znovu otevřel své velvyslanectví v Kábulu, ale oficiálně vládu Tálibánu neuznal.
Ropa a plyn jsou dary od boha, stejně jako slunce a vítr, prohlásil Alijev
Ropa a plyn jsou dary od boha, stejně jako slunce nebo vítr, prohlásil dnes na klimatické konferenci COP29 prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev. Jeho vlast hostí dvoutýdenní mezinárodní jednání zaměřená na boj s dopady klimatických změn. Alijev podle agentur AFP a AP obhajoval fosilní paliva, jejichž spalování podle vědců přispívá k oteplování, a opřel se do kritiků své země kvůli jejímu ropnému a plynárenskému průmyslu.
Alijev podle AFP uvedl, že národy by neměly být souzeny na základě svých přírodních zdrojů a toho, jak je využívají. „Řekl jsem, že je to dar od boha, a chci to dnes před tímto auditoriem zopakovat,“ pronesl během zahajovací řeči prezident země hostící klimatickou konferenci. „Ropa, plyn, vítr, slunce, zlato, stříbro, měď, všechno… jsou přírodní zdroje a země by neměly být obviňovány kvůli tomu, že je mají. A neměly by být obviňovány, že tyto zdroje přinášejí na trh, protože trh je potřebuje. Lidé je potřebují,“ pronesl Alijev podle AFP.
AP upozorňuje, že prezident zahájil dvoudenní projevy světových státníků kritikou západních médií nebo klimatických aktivistů, kteří poukazují na historii země a její obchodování s ropou a plynem. Alijev je označil za pokrytecké, neboť největším producentem ropy jsou Spojené státy. „Když nás dnes nazývají petrostátem (ropným státem), není to fér a svědčí to o nedostatku politické kultury a znalostí. Podíl Ázerbájdžánu na světové těžbě ropy je dnes 0,7 procenta a na světové těžbě plynu 0,9 procenta,“ uvedl Alijev podle agentury Reuters.
„Podíl Ázerbájdžánu na celosvětových emisích zemního plynu činí pouze 0,1 procenta,“ tvrdil dále prezident a stěžoval si na to, co nazval „koordinovanou a dobře organizovanou kampaní pomluv a vydírání“ vůči jeho zemi poté, co byla zvolena jako hostitelská země pro konferenci COP29. Alijev dále prohlásil, že jeho země bude prosazovat odklon od fosilních paliv, ale je třeba podle něj zůstat „realističtí“.
Ázerbájdžán je bohatý na ropu i plyn a na jeho území se podle AP v 19. století nacházela první ropná pole na světě. Příjmy z produkce ropy a plynu tvoří zhruba 35 procent HDP země a téměř polovinu státního rozpočtu, uvedla AFP, podle níž se Baku chystá v příštím desetiletí zvýšit produkci zemního plynu o více než třetinu. Asi 75 procent energetického exportu země směřuje na evropské trhy.
Západní média před tím upozornila na fakt, že letošní klimatická konference se odehrává v Ázerbájdžánu, který je bohatý na ropu a plyn a jehož ekonomika stojí na těžbě těchto surovin. Baku čelí tlaku, aby ukázalo pokrok od loňského závazku COP28 k přechodu od fosilních paliv, napsal v pondělí Reuters. Příjmy země z ropy a plynu podle agentury tvořily loni 35 procent její ekonomiky, což je pokles z 50 procent o dva roky dříve. Baku tvrdí, že tyto příjmy budou dále klesat, na 22 procent do roku 2028. Baku lobbuje u vlád, aby urychlily přechod na čistou energii, zatímco propaguje plyn jako přechodné palivo, napsal dříve Reuters.
Režim v Ázerbájdžánu je označovaný za autoritářský a čelí kritice kvůli porušování lidských práv v zemi. Vláda v Baku pravidelně potírá novináře, aktivisty a nezávislé politiky, napsala dnes AP. Alijev, jenž je u moci od roku 2003, a jeho administrativa čelí obviněním lidskoprávních organizací, že před klimatickou konferencí zesílili zásahy proti svobodě slova v zemi.
Klimatická konference COP29 odstartovala v Baku v pondělí, dnes a ve středu pozornost poutají očekávané projevy desítek státníků, kteří se sjeli na dvoudenní summit hlav států a šéfů vlád, jenž je součástí dvoutýdenní konference OSN. Vystoupení českého premiéra Petra Fialy je na programu ve středu.
Británie chce snížit emise skleníkových plynů do roku 2035 o 81 procent
Britský premiér Keir Starmer na konferenci COP29 v Baku oznámil ambicióznější klimatický cíl své země: snížit emise skleníkových plynů do roku 2035 o 81 procent oproti úrovni z roku 1990. Informovaly o tom dnes agentury Reuters, AFP a stanice BBC News. Dosavadní plán Británie bylo dosáhnout poklesu emisí o 78 procent do roku 2035, což před lety Londýn označil za nejambicióznější plán na světě.
„Stavíme na naší pověsti klimatického lídra, cílem Spojeného království je snížit do roku 2035 veškeré emise skleníkových plynů nejméně o 81 procent oproti úrovni z roku 1991,“ uvedl Starmer na tiskové konferenci v Baku. Podle Reuters nový cíl nezahrnuje emise z mezinárodní letecké a lodní dopravy.
Ministerský předseda doplnil, že ambicióznější cíl obyvatele Británie nezatíží. „Nebudeme lidem říkat, jak mají žít. Nehodláme lidem začít diktovat, co mají dělat,“ prohlásil labouristický premiér. Hovořil přitom podle BBC o investicích do čistých technologií a dopravy, což by mělo pomoci Britům zvolit si ekologičtější život.
Británie se za předchozí konzervativní vlády v roce 2021 zavázala ke snížení emisí do roku 2035 o 78 procent oproti roku 1990. Spojené království už snížilo produkci skleníkových plynů o 42 procent tím, že se odklonilo od uhlí a přešlo na ekologičtější energii, poznamenala stanice BBC News.
Dalšího snížení podle britských vědců bude obtížné dosáhnout beze změny způsobu života lidí, upozornila veřejnoprávní stanice. K naplnění cíle je podle odborníků třeba omezit auta jezdící na benzin nebo naftu. V příštích pěti letech bude také zapotřebí omezit létání a konzumaci masa a mléčných výrobků, dodala BBC.
Agentura AFP poznamenala, že Starmer je jedním z nemnoha lídrů zemí ze skupiny velkých světových ekonomik G20, která je zodpovědná za téměř 80 procent emisí skleníkových plynů zahřívajících planetu, kteří se na COP29 ukázali. Klimatická konference, které se zúčastní představitelé téměř 200 zemí, začala v pondělí a potrvá do 22. listopadu. Dnes poutají pozornost hlavně projevy hlav států a šéfů vlád. Předseda české vlády Petr Fiala pronese projev ve středu.
