Britka Johanna Pakenhamová běžela v roce 2018 londýnský maraton. Toho dne padaly rekordní teploty, a tak během závodu vypila tolik vody, že se u ní projevila nadměrná hydratace, známá mezi odborníky jako hyponatrémie. Ještě téhož dne také skončila v nemocnici.
„Moji přátelé a partner si mysleli, že jsem dehydratovaná, a tak mi dali velkou sklenici vody. Dostala jsem silný záchvat a zastavilo se mi srdce. Byla jsem letecky přepravena do nemocnice a od nedělního večera do následujícího úterý jsem byla v bezvědomí,“ popsala svou děsivou zkušenost.
„Stačilo by, abych si vzala pár tablet s elektrolyty, které zvyšují hladinu sodíku v krvi. Už jsem běžela několik maratonů a nevěděla jsem to,“ uvedla a dodala, že by byla ráda, aby se o tomto riziku dozvědělo co nejvíce lidí.
Příběh sportovkyně zní bezesporu jako odsrašující příklad. Vyvolává ale otázku, jak to tedy s pitným režimem ve skutečnosti je. Že je dehydratace zrádná věc, totiž většina lidí poslouchá již od dětství – a to nejen od rodičů, ale také učitelů, trenérů nebo dokonce pediatrů.
Realita je ale trochu jiná.
Influenceři propagují nadměrné pití
Ještě v devatenáctém století pili čistou vodu převážně ti nejchudší. Ostatní si dopřávali všemožné jiné nápoje, ale o vodě nechtěli obvykle ani slyšet. Mělo to i logické důvody, jako například obavy, aby byla voda skutečně zdravotně nezávadná. To ale v dnešní době již neplatí a naopak se rozvinul kult dodržování pitného režimu.
Na sociálních sítích tak vidíme influencery, kteří s sebou prakticky neustále nosí umělohmotnou láhev, aby se ujistili, že skutečně během dne přijmou dostatek tekutin. Zvlášť v komunitě lidí, kteří se zajímají o zdravý životní styl, je velmi populární takzvané pravidlo „8×8”. Co to v praxi znamená? Podle této zásady byste každý den měli vypít osm sklenic o objemu 240 ml, což jsou přibližně necelé dva litry. Jiné nápoje, než čistá voda, se ovšem nepočítají.
Přestože to na první pohled zní smysluplně, ve skutečnosti je to trochu jinak. Toto pravidlo se totiž nezakládá na vědeckých poznatcích. Navzdory tomu se ale neustále traduje a mnohdy ho doporučují dokonce i nejrůznější fitness trenéři nebo výživoví poradci. Ve skutečnosti tato informace nejspíš vyplynula z nesprávného výkladu dvou doporučení, která se objevila již před desítkami let.
Nesprávné interpretaci věříme dodnes
V roce 1945 totiž americká Rada pro výživu a výživu Národní výzkumné rady doporučila dospělým konzumovat jeden mililitr tekutin na každou doporučenou kalorii jídla, což odpovídá dvěma litrům pro ženy s dietou o 2 000 kaloriích a dvěma a půl litrům pro muže s dietou o 2 500 kaloriích. Nejednalo se ale pouze o vodu, ale o většinu druhů nápojů. Započítat bylo nutné také ovoce a zeleninu, protože mohou obsahovat nemalý podíl vody.
O více než dvě desítky let později se objevila kniha Nutrition for Good Health (Výživa pro dobré zdraví), jejímiž autory jsou odborníci na výživu Margaret McWilliamsová a Frederick Stare. Ti navrhovali, aby dospělý člověk vypil denně šest až osm sklenic vody. Autoři však dodávali, že do tohoto množství lze započítat také ovoce a zeleninu, kofeinové a nealkoholické nápoje, dokonce i pivo.
Skutečnou dehydrataci většina lidí nezažije
Dehydratace je pro lidské tělo skutečně nebezpečná. To, že náhle pocítíme žízeň, ale rozhodně neznamená, že jsme již tohoto stavu dosáhli. Odborníci jsou tak vesměs toho názoru, že bohatě stačí napít se ve chvílích, kdy máme dojem, že to právě potřebujeme.
Pokud tedy nemáte závažné zdravotní potíže, váš mozek dovede rozpoznat, kdy je potřeba dodat tělu další tekutiny a vyvolá pocit žízně. „Mýtus, že když máte žízeň, je už příliš pozdě, vychází z předpokladu, že žízeň je nedokonalým ukazatelem nedostatku tekutin, ale proč by všechno ostatní v těle mělo být dokonalé a žízeň nedokonalá? Po tisíce let lidské evoluce to fungovalo velmi dobře,“ uvádí Courtney Kippsová, profesorka sportovní a cvičební medicíny na Institutu sportu, cvičení a zdraví v Blenheimu a Londýně.
Existuje jen málo důkazů, které by naznačovaly, že pití většího množství vody, než kolik naše tělo potřebuje, má nějaké další výhody kromě toho, že zabraňuje dehydrataci. Pokud se i přesto snažíte vypít osm sklenic vody denně, pravděpodobně vám to neublíží. Existují ale situace, kdy je nadbytek tekutin přece jen nebezpečný.
Pokud dojde nadbytkem tekutin ke zředění sodíku v krvi, mohou nastat závažné zdravotní komplikace, například otok mozku – tekutina v těle se v takovém případě přesouvá, aby vyrovnala hladinu sodíku v krvi. Za posledních deset let zaznamenala Kippsová nejméně patnáct případů sportovců, kteří zemřeli v důsledku nadměrné hydratace během sportovních akcí. Domnívá se přitom, že tyto případy jsou částečně způsobeny tím, že jsme přestali důvěřovat vlastnímu mechanismu žízně a myslíme si, že musíme pít více, než naše tělo vyžaduje, abychom se vyhnuli dehydrataci.
Zdroj: BBC
