Aktual.: 23.01.2025 10:38

Berlín – Do předčasných parlamentních voleb v Německu zbývá přesně měsíc. Zatímco dosud hrál v předvolební kampani hlavní roli neutěšený stav německého hospodářství, po středečním útoku v Aschaffenburgu se zřejmě debata stočí k migraci a bezpečnosti. Naznačila to už neobvykle ostrá reakce kancléře Olafa Scholze na čin afghánského migranta, který si vyžádal životy dvou lidí včetně dvouletého dítěte. Podle německých médií bude z debaty nejvíc profitovat protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD).

Ve středu krátce před polednem zaútočil 28letý Afghánec, který do Německa přišel v roce 2022, nožem na skupinu dětí ze školky, které byly na procházce v parku v centru Aschaffenburgu. Zabil při tom dvouletého chlapce a 41letého muže, který dětem přispěchal na pomoc. Útočník přitom na konci loňského roku sám požádal o přerušení azylového řízení a návrat do vlasti. Podle bavorského ministra vnitra Joachima Herrmanna měl psychickou nemoc, na kterou bral i léky, a nezdá se, že by měl islamistický motiv.

Překvapivě ostrou reakci vyvolal útok u kancléře Scholze, který čin označil za teroristický a kritizoval, že ho spáchal člověk, který hledal v Německu původně ochranu. „Tady není falešně chápaná tolerance vůbec na místě. Úřady musí urychleně vysvětlit, proč atentátník vůbec mohl být ještě v Německu,“ uvedl. Předák parlamentní opozice a kandidát na kancléře za konzervativní unii CDU/CSU Friedrich Merz vyzval k „politické jasné odpovědi“.

Už prosincový útok na vánoční trhy v Magdeburku s šesti mrtvými, který spáchal 50letý saúdskoarabský lékař, vyvolal debatu o německé migrační a azylové politice. V lednu ji ale do značné míry překryla debata o špatném stavu německého hospodářství. Hrubý domácí produkt (HDP) největší evropské ekonomiky loni druhým rokem v řadě klesl a výhled není příliš optimistický ani na letošní rok. Vláda očekává růst 1,1 procenta, ale například hospodářský institut Ifo odhaduje jen 0,4 procenta a německá centrální banka dokonce jen 0,2 procenta.

Hospodářství a snahu o jeho opětovné nastartování si jako hlavní téma kampaně zvolil pravděpodobný budoucí kancléř Friedrich Merz, který před časem představil i sérii opatření shrnutých v dokumentu Agenda 2030. Volební lídr konzervativní CDU/CSU ale přitvrdil v posledních týdnech i v požadavcích na změnu německé migrační a azylové politiky.

Předzvěstí toho, že i konzervativci budou chtít přenést hlavní téma kampaně z hospodářství na migraci, by mohl být Merzův požadavek, aby se v některé z televizních debat mohl utkat s Alice Weidelovou, kandidátkou na kancléřku za AfD, která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Německé televizní stanice zatím naplánovaly především velká debatní setkání kandidátů více stran, nebo duely Merze s kancléřem Scholzem. AfD v čele s Weidelovou se přitom v průzkumech veřejného mínění stabilně drží na druhém místě před Scholzovou sociální demokracií (SPD).

CDU/CSU v posledních dnech v průzkumech ztrácí podporu. Zatímco v prosinci se ještě stabilně držela nad 30 procenty a v sondáži agentury Allensbach z 20. prosince získala dokonce 36 procent preferencí, v průzkumech agentur INSA a YouGov z tohoto týdne už má jen 29 a 28 procent. Protiimigrační straně AfD naopak podpora stoupá a pohybuje se kolem 20 procent. Zisk Scholzovy SPD se pohybuje mezi 16 a 19 procenty, Zelených mezi 13 a 15.

Podle dlouhodobého trendu se do parlamentu nedostane liberální strana FDP, která zřejmě nepřekročí pětiprocentní hranici stejně jako strana Levice. Kolem hranice nutné pro zvolení do Spolkového sněmu dlouhodobě osciluje také nová levicově populistická strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která je podobně jako AfD kritická k současné migrační politice Německa . Tematický posun předvolební debaty od hospodářství k migraci by tak mohl pomoci k dalším hlasům i jí.

Podíl.