Od největší výměny vězňů od dob studené války mezi Moskvou a Západem uplynuly tři měsíce, čerstvě propuštěný Ilja Jašin už ale přemýšlí, jak by se mohl vrátit do Ruska. Opozičník by rád změnil místní politiku a zastavil válku na Ukrajině. „Mým úkolem je přesvědčit Rusy, že tato válka nejen ničí Ukrajinu, ale škodí i naší zemi,“ říká v rozhovoru pro ruský nezávislý list The Moscow Times.
Než se Jašin v rámci srpnové výměny dostal do Evropy po boku dalších politických vězňů, jako Vladimir Kara-Murza nebo Oleg Orlov, byl jedním z posledních opozičních politiků, kteří v Rusku zůstávali. Jeho život a politickou činnost však výrazně omezil pobyt ve vězení, kde strávil více než dva roky. Za otevřenou kritiku ruské invaze na Ukrajinu si odpykával trest v délce 8,5 roku.
Vězení by mu hrozilo i v případě, že by se do země, kde stále žijí jeho rodiče, vrátil nyní. Přesto doufá, že k návratu jednou dojde a že se bude moci zapojit do politiky a vystupovat proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. „Ideálně tak, abych nešel do vězení,“ říká v rozhovoru, který poskytl nezávislému ruskému listu The Moscow Times. „Zatím pořád nevím jak,“ přiznává.
„Všechno, co dělám, směřuje k mému návratu. Všechny mé myšlenky jsou spojené s návratem,“ uvádí a doplňuje i důvod. „Rozumím, že je nemožné změnit Rusko zvenku,“ usuzuje.
Změny, které by rád viděl, se týkají několika bodů. Jedním z nich je ukončení války na Ukrajině. „Mým úkolem je přesvědčit lidi v Rusku, že tato válka nejen ničí Ukrajinu, ale také škodí naší zemi. Tato válka naši zemi izoluje a mění ji v čerpací stanici pro Čínu. Bere si obrovské množství lidských životů. Zasahuje ekonomiku, vytváří spoustu sociálních problémů,“ vyjmenovává. „Tato válka ničí budoucnost celé generace.“
Dalším bodem je rozdělení vlády mezi jednotlivé regiony, aby se moc nesoustředila pouze v Kremlu, jak je tomu nyní. Jen tak budou naplněny potřeby regionů, domnívá se. „Musíme respektovat jejich práva.“
Aby však k výrazným proměnám ruské politiky mohlo dojít, nesměl by zemi řídit Vladimir Putin. Teprve poté by se Rusko mohlo demokratizovat, domnívá se Jašin. „Bude to těžké a možná i krvavé, ale určitě se najde prostor pro politickou soutěž. Jsem si naprosto jistý, že demokratické hnutí bude součástí tohoto boje, protože má v Rusku, zejména ve velkých městech, značný počet příznivců, bez ohledu na to, o čem se nás snaží přesvědčit propaganda. A má šanci tento boj vyhrát,“ domnívá se.
Dokládá to i množstvím dopisů, které mu za 25 měsíců, které strávil ve vězení, přišlo – třicet tisíc.
„Putinovi je sedmdesát let. Nepředstavuje budoucnost,“ říká Jašin.
Do té doby se může pokoušet o změnu pouze z ciziny. Při nejbližší příležitosti k tomu využije neděli, kdy organizuje v Berlíně spolu s Julijí Navalnou, vdovou po známém opozičníkovi Alexeji Navalném, a Vladimirem Kara-Murzou protest. Chtějí na něm mluvit za všechny Rusy, kteří otevřeně promluvit nemohou.
„Stručně a jednoznačně formulujeme naše politické požadavky: stáhnout jednotky z Ukrajiny, rezignaci Vladimira Putina a jeho soud jako válečného zločince a propuštění politických vězňů,“ vysvětluje, o co se budou pokoušet.
Jašin, který po propuštění žije v Německu, se v rozhovoru vyjadřuje také k tomu, jak může zvolený americký prezident Donald Trump zasáhnout do války na Ukrajině. Domnívá se, že bude hledat „nekonvenční“ řešení konfliktu, taková, aby vypadal jako vítěz.
„Pochybuji, že vydá Ukrajinu Putinovi – každý by to považoval za strategickou porážku nejen pro Západ, ale i pro něj osobně. Každý by ho přirovnal k prezidentu Joeu Bidenovi, který stáhl americké vojáky z Afghánistánu. Myslím, že tomu Trump rozumí velmi dobře,“ míní. Upozorňuje ale, že Západ podle něj bude čelit velké zátěžové zkoušce, protože je Trump odhodlaný otřást stávajícími mezinárodními institucemi v západním světě.
Video: Na záběrech z výměny vězňů je vidět, jak Putin objímá vraha Krasikova (2. 8. 2024)
Na záběrech z výměny vězňů je vidět, jak Putin objímá vraha Krasikova (muž v modré kšiltovce). | Video: Associated Press
