Uplynulo osmdesát let od nasazení sovětských jednotek proti Japonsku. Rudá armáda zaútočila v srpnu 1945 na japonské síly rozmístěné v Mandžusku. Sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin vyhlášením války Japonsku tak splnil svůj slib z Jaltské konference z března téhož roku.
Na japonské jednotky na Dálném východě zaútočilo v srpnu 1945 přes milion a půl sovětských vojáků s více než třiceti tisíci děly a tanky. Operace Srpnová bouře byla poslední velkou vojenskou akcí druhé světové války.
„Tehdy byla Rudá armáda jednou z nejsilnějších armád světa. Byly to jednotky zocelené v boji,“ přiblížil historik Alexander Michailov z Muzea vítězství v Moskvě. Sověti měli oproti protivníkovi obrovskou převahu.
Rudá armáda na Dálném východě dokázala denně postoupit až o 150 kilometrů. Bojovali tam i vojáci pod velením maršála Rodiona Malinovského, kteří osvobozovali část Československa. „Operace Srpnová bouře v mnohém připomíná Pražskou operaci Rudé armády. Šlo o koncentrickou operaci ze tří směrů, která měla obklíčit nepřátelskou armádu,“ uvedl historik Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu Praha.
Pro ruské vojenské historiky sovětský útok na Japonsko zásadně přispěl k jeho kapitulaci. Dokonce víc než svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Japonsko kapitulovalo 2. září 1945 – tedy necelý měsíc po zahájení sovětského útoku.
„Svržení atomových bomb obecně nemělo žádný vliv na strategickou situaci na frontě, ani na nálady japonského obyvatelstva,“ tvrdí historik Michailov. Podle českého historika Jakla bylo vítězství ve druhé světové válce vítězstvím koaličním – a to jak nad Německem, tak nad Japonskem.
Sovětský svaz po porážce Japonska obsadil jižní část ostrova Sachalin i Kurilské ostrovy, jeho vojáci také zásadně přispěli k vytvoření komunistického režimu v Severní Koreji.
