Zprávy v 08:00: Měsíc od povodní (zdroj: ČT24)
Přesně před měsícem začaly v Česku extrémní povodně – hladiny řek a vodních toků se rapidně zvedly kvůli silným dešťům. Velká voda tehdy zasáhla téměř celou republiku a stála život nejméně pět lidí. S jejími následky se potýká země doteď. Úklid v postižených regionech pokračuje a řada domácností stále nemá přístup k plynu.
11. září vláda svolala mimořádnou tiskovou konferenci, na které varovala před rizikem extrémních srážek. „Situace, která nás čeká v následujících čtyřech nebo pěti dnech, je obdobná situaci velkých povodní z roků 1997 nebo 2002,“ upozorňoval tehdy ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Prognózy meteorologů se bohužel naplnily. Nejvyšší stupně povodňové aktivity byly dosaženy na tocích v jedenácti ze čtrnácti krajů, vyhnuly se jen Praze, Plzeňskému a Karlovarskému kraji. Stovky tisíc lidí se ocitly bez proudu. Své domovy muselo opustit na pětadvacet tisíc lidí. Mnozí se pak neměli kam vrátit.
V regionech dál pomáhají i vojáci
Poté, co voda opadla, začali místní, dobrovolníci i hasiči s úklidem škod. Ani po měsíci ale nemají zdaleka hotovo. Práce pokračují třeba na základní škole v České vsi. Voda v učebnách dosahovala dvoumetrové výšky.
„Pokud jde o ty přímé následky, tak díky stovkám lidí, co nám pomáhali, jsme odklidili vlastně takovou tu hlavní část, co šla odklidit lidskými silami. A teď těžká mechanizace odklízí štěrk a nánosy bahna z okolí školy,“ popsal ředitel školy Filip Worm.
V postižených regionech také dále pracují vojáci. Osazují provizorní konstrukce na místech, kde mosty vzala voda.
Řada domácností také stále nemá přístup k plynu. Společnost GasNet, největší tuzemský distributor plynu, už ale obnovila dodávky do čtyř pětin domácností zasažených povodněmi. „V Moravskoslezském kraji voda nejvíce poškodila síť v Hynčicích nebo v Holčovicích. Plynaři nasadili třeba mobilní techniku,“ přiblížila redaktorka ČT Monika Bezuchová.
Protipovodňová opatření
Obce zároveň řeší, jak ničivým škodám v budoucnu předejít. Pro některé je řešením výstavba takzvaných poldrů – při běžném stavu vodu drží jen zčásti nebo vůbec. Během povodní se ale zvládnou naplnit a tok tak regulovat. Na suchém poldru se pracuje například v Kutříně na Chrudimsku. Stavba má zadržet vodu, která teče do Novohradky.
O poznání větší projekt pak čeká Nové Heřminovy na Bruntálsku. Na řece Opavě má vyrůst přehrada. Léta odkládaný projekt by se měl podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) začít stavět v roce 2027. Nádrž pak ochrání třeba Krnov nebo Opavu.
Hygienička: Pozor na nevysušené domy
Hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková upozorňuje, že asi největší zdravotní výzvou v místech, která před měsícem zasáhly povodně, mohou být před následujícím chladným obdobím nedostatečně vysušené domy.
V zasažených domech je podle dřívějších vyjádření odborníků potřeba dezinfikovat a vysušit stěny, případně odstranit zasažené omítky. Při nedostatečném vysušení nebo při nedostatečném topení hrozí na vlhkých zdech vznik plísní. Vdechování jejich spor může způsobit zdravotní potíže, proto je pro práci vhodné používat respirátor.
Žádná ohniska infekčních nemocí podle Mackové zatím hygienici kvůli povodním nezaznamenali, proti žloutence se v místech očkovalo preventivně a zaznamenány byly tři případy leptospirózy. To potvrzují i publikovaná data zdravotního ústavu za měsíc září.
