Před deseti lety se otevřely čtyři stanice pražského metra na trase A – Nádraží Veleslavín, Bořislavka, Petřiny a Nemocnice Motol. Nejvytíženější je Nádraží Veleslavín, kde vystupují cestující na letiště. Končí tam i řada příměstských autobusových linek. Jde o zatím poslední otevřené stanice pražského metra. Dopravní podnik pracuje na budování trasy D, provázejí to ale potíže.
Výstavba čtyř nových stanic trasy A začala v roce 2010. Áčko zůstává ovšem i po prodloužení nejkratší ze tří linek pražského metra. Měří šest kilometrů a je na ní sedmnáct stanic. Cesta z konečné na konečnou trvá necelých třicet minut. Podle sčítání, které dopravní podnik prováděl, nové stanice metra za první rok využilo 33,5 milionu lidí.
Tři ze čtyř stanic, které přibyly před deseti lety, jsou ražené (Bořislavka, Nádraží Veleslavín, Petřiny), konečná Nemocnice Motol je pak hloubená. Původně Praha plánovala přivést podzemní dráhu až na letiště v Ruzyni, ale kvůli nedostatku peněz trasu zkrátila.
První bylo „céčko“
Metro pod Prahou začalo jezdit v roce 1974. I když se původně v hlavním městě počítalo s podpovrchovou tramvají, v roce 1967 se projekt změnil na standardní metro. Nejstarší trasa pražského metra se stavěla mezi Florencí a Kačerovem. Úsek, který je na trase C, byl dlouhý šest a půl kilometru a měl devět stanic. Protože trať nakonec v Nuslích ani u nádraží nevycházela na povrch a nenapojovala se na tramvajovou síť, pokračovaly koleje v obou směrech pod zemí. Severně do oblasti Florence, kde byla konečná pojmenována podle Sokolovské ulice, a jižně přes Pražského povstání, Mládežnickou (dnes Pankrác) a Budějovickou na Kačerov.
Pokud jde o trasu A, tak první úsek se otevřel v roce 1978 a se sedmi stanicemi vedla trasa mezi Leninovou (dnešní Dejvická) a Náměstím Míru. Se svým prvním rozšířením v roce 1980 metro A způsobilo možná nejkontroverznější a nejčastěji diskutovanou proměnu centra Prahy té doby. Po prodloužení trasy metra na Želivského vzniklo rychlé podzemní spojení historického centra s náměstím Jiřího z Poděbrad a oblastí Olšan, které dosud zajišťovaly tramvaje jezdící po podélné trati na Václavském náměstí. Provoz na trati na Václavském náměstí byl zastaven 13. prosince 1980, týden poté začalo metro jezdit na Želivského.
Do Strašnické se trasa A protáhla v roce 1987, o tři roky později pak do stanice Skalka. V roce 2006 byla linka ještě prodloužena do stanice Depo Hostivař, když se využila existující spojka do depa, úsek je tak ale veden částečně po povrchu. A následně přibyly čtyři stanice v roce 2015.
Schválení trasy D
Pražskou síť metra by jako další měla obohatit trasa D. Když na podzim 2013 tehdejší pražští radní schválili stavbu nové linky z Pankráce do Písnice, hovořilo se o jejím zprovoznění do roku 2022. Podobně jako u dalších dopravních staveb ale přípravy nabraly skluz, vázly například výkupy pozemků, do plánů na výstavbu metra D zasáhl i rozsudek Městského soudu v Praze. Ten zrušil související změnu územního plánu a jeho verdikt v prosinci 2016 potvrdil také Nejvyšší správní soud.
Změnu územního plánu, v níž byla trasa D kompletně zanesena, schválili zastupitelé hlavního města v dubnu 2020, to už zhruba tři čtvrtě roku v trase budoucího metra pokračoval geologický průzkum za 1,6 miliardy korun.
Vlastní výstavba první části metra pro „déčko“ z Pankráce na Olbrachtovu začala v dubnu 2022, práce zdržely pandemie covidu-19 i průtahy kolem stavebního povolení a odvolání neúspěšného uchazeče o zakázku k antimonopolnímu úřadu.
Stavba navazující části z Olbrachtovy na Nové Dvory již měla začít, ale kvůli zdržení způsobeném námitkami u antimonopolního úřadu se příprava značně zpozdila. Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna v březnu definitivně zrušil výběr dodavatele druhé části pražského metra D. Pražský dopravní podnik musí znovu posoudit nabídky a znovu vybrat dodavatele. Potom se má také ještě budovat část z Nových Dvorů do Depa Písnice.
Aktuálně začne Praha projektovat i spojení z Pankráce na náměstí Míru a vypíše architektonickou soutěž na dvě stanice. Zároveň zahájí práce na studii posledního úseku nové linky z náměstí Míru na náměstí Republiky. Před týdnem to z popudu opoziční Prahy sobě schválili spolu s dalšími úkoly radním městští zastupitelé. Stavba metra na náměstí Míru by pode aktuálního harmonogramu mohla začít v roce 2036.
Původní předpoklad dokončení celého úseku z Pankráce do Písnice byl rok 2029, kvůli sporům bude pravděpodobně posunut, a zprovoznění se tak předpokládá v roce 2031. Poté plánuje město vybudovat část z Pankráce na náměstí Míru.
Metro nové generace
Na lince D má jezdit automatické metro nové generace bez strojvedoucího. Moderní lehké vlakové soupravy zřejmě budou na rozdíl od současných, kde soupravy tvoří pět navzájem oddělených vozů, podélně průchozí (podobný typ metra, ovšem se strojvedoucím, v uplynulých letech dodala plzeňská škodovka třeba do Varšavy). Na nástupištích budou bezpečnostní stěny s posuvnými dveřmi mezi nástupištěm a kolejemi, což je v pražské podzemní dráze další novinka. Zatím se zkouší ve stanici Zličín na lince B.
Postupem let se podstatně zvýšila odhadovaná částka na vybudování nové linky. V roce 2014 tehdejší primátor Tomáš Hudeček (TOP 09) mluvil o 60 miliardách korun, v březnu 2019 vedení hlavního města odhadlo, že stavba linky D z Písnice na náměstí Míru vyjde na 72 miliard korun. Nejnověji se uvádí částka zhruba 100 miliard korun.
