Pražská Technická správa komunikací (TSK) kvůli dřívějšímu rozhodnutí antimonopolního úřadu (ÚOHS) pozastaví a zakonzervuje již zahájené práce na přestavbě Libeňského soumostí. Vytvoří nový projekt zahrnující všechny části stavby včetně historického mostu a vybere nového dodavatele. Stavební práce by mohly být hotové v roce 2032, uvedl ředitel TSK Filip Hájek. TSK také podá žalobu proti rozhodnutí ÚOHS.
TSK původně chtěla již zahájené práce dokončit na základě původní soutěže z roku 2022. „Pozastaveno je vše. Teď konzervujeme stavbu. Budeme dokončovat projektovou dokumentaci na stavbu nového soumostí, budeme připravovat veškeré podklady pro novou soutěž a budeme soutěžit nového zhotovitele,“ uvedl Hájek s tím, že tak rozhodlo představenstvo městské firmy.
Dokončení projektu podle Hájka zabere přibližně osmnáct měsíců, poté se bude soutěžit generální dodavatel, což by mohlo trvat další rok. „Dokončení očekáváme v druhé polovině roku 2032,“ uvedl ředitel na jednání městského zastupitelstva.
Zastupitelé ve čtvrtek o budoucnosti Libeňského mostu diskutovali asi dvě hodiny. Navázali na přerušenou debatu z říjnového zastupitelstva. Přijali usnesení, které ukládá radě předložit návrh postupu přestavby a harmonogram nového zadávacího řízení. Zároveň uložili řediteli magistrátu, aby zpracoval technický audit. V něm má být mimo jiné prověření odborných podkladů, diagnostik a statických posudků od roku 1992 do roku 2014 či analýza rozhodovacích milníků.
- Most přes řeku Vltavu, který je vlastně soumostí tvořené šesti mosty, spojuje levobřežní čtvrť Holešovice s pravobřežní Libní. Po proudu řeky je v Praze šestnáctým mostem (včetně nedávno otevřené Štvanické lávky), nachází se v ohbí řeky a vede po něm silnice a dvoukolejná tramvajová trať.
- Libeňský most byl otevřen 29. října 1928 k desátému výročí vzniku Československa. Jeho autory byli významný architekt české moderny Pavel Janák (1882 až 1956) a mostní stavitel a inženýr František Mencl (1879 až 1960). Stavba mostu začala na sklonku roku 1924, jeho předchůdcem byl provizorní dřevěný most (1903), který původně sloužil na přelomu 19. a 20. století při výstavbě mostu Legií.
- Během let stavba několikrát změnila název. Jmenovala se Libeňský most (1928 až 1938), Baxův most (1938 až 1940), znovu Libeňský (1940 až 1945), opět Baxův (1945 až 1952), poté Stalingradský most (1952 až 1962) a od roku 1962 opět Libeňský.
- Samotná mostní konstrukce má délku 370 metrů, spolu se zemní rampou na holešovické straně 780 metrů. Most byl původně nejdelším silničním mostem v Praze. Jeho šířka je 21 metrů. Libeňský most má osm konzolově vyložených schodišť, která jsou spolu s mohutným zábradlím, členěním pilířů a osvětlovacími stožáry z betonu výrazným kubistickým znakem.
- Most je nyní v havarijním stavu, od svého vzniku neprošel žádnou zásadnější opravou. Již delší dobu na něj nesmí těžší auta a tramvaje mohly projíždět jen pomalu a s omezeními. Most byl poškozen i při povodních v roce 2002. V roce 2004 se objevil záměr most radikálně přestavět (případně zbourat) a rozšířit. Odpor odborné i laické veřejnosti vyústil v žádost o prohlášení mostu za kulturní památku. Návrhy podaly klub Za starou Prahu či iniciativa Libeňský most nebourat, nerozšiřovat. Proti bourání se postavila Praha 7 nebo občanská sdružení.
- Kloknerův ústav Českého vysokého učení technického most zkoumal s výsledkem, že betonové pilíře jsou poničeny korozí a mechanické vlastnosti betonu jsou nestálé. V prosinci 2017 tehdejší vedení Prahy oznámilo, že opravu mostu zahájí i v případě, že ministerstvo nerozhodne o tom, že je kulturní památkou. Opravu zastupitelstvo schválilo již v roce 2016. Ministerstvo kultury v únoru 2018 oznámilo, že most mezi kulturní památky nezařadí.
- V lednu 2018 musel být Libeňský most asi na měsíc pro automobily a MHD uzavřen a následně podepřen. Pražští radní o tři měsíce později rozhodli, že město most zbourá a postaví nový. Vedení města zdůvodnilo návrh zbourání mostu tím, že výstavba nového bude levnější a rychlejší než oprava. Proti se postavili někteří politici, občanská sdružení i gremiální rada pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR), naopak Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) zbourání mostu doporučila. Nová koalice Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) se v říjnu 2018 shodla, že má být most opraven.
- V prosinci 2023 náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti) a ředitel Technické správy komunikací (TSK) Jozef Sinčák oznámili, že silničáři budou muset při rekonstrukci Libeňského mostu v jeho části přes Vltavu zbourat větší část, než se původně předpokládalo. Zbydou pilíře, na kterých vznikne replika původního mostu. Důvodem jsou výsledky statických zkoušek. Některé původně plánované postupy pak zakazuje nová evropská legislativa.
- V polovině loňského ledna v reakci na tuto informaci pražští zastupitelé po téměř pětihodinové diskusi na návrh opozičního hnutí ANO schválili přejmenování investiční akce „rekonstrukce Libeňského mostu“ na „stavba Libeňského mostu“. Od loňského ledna byl uzavřen inundační most pro tramvaje, automobily, pěší i cyklisty, jeho poškození pravděpodobně způsobily silné mrazy. Inundační most slouží jako preventivní ochrana před povodní, stojí na břehu, při záplavách pod ním může protékat voda.
- TSK loni 23. ledna na základě výzkumu a měření ohlásila že Libeňský most ve své části přes Vltavu nevykazuje zásadní problémy a není potřeba jej nyní uzavírat. Na konci loňského ledna odborníci dospěli k jednoznačnému závěru, že nedoporučují obnovení provozu na inundačním mostě; současně doporučili demolici této části soumostí.
- Uzavřenou část mostu začali silničáři bourat loni na začátku dubna, po demolici se mělo v této části začít se stavbou nového mostu. TSK letos v lednu oznámila, že má pravomocné stavební povolení pro první část Libeňského mostu včetně stavby takzvaného inundačního mostu, který firma nechala zbourat.
- Letos koncem června však antimonopolní úřad (ÚOHS) zakázal TSK opravovat Libeňský most podle přepracovaného návrhu. TSK totiž vybrala v roce 2022 firmu Metrostav TBR, aby uskutečnila práce vymezené tehdejší studií rekonstrukce Libeňského mostu. Následně však vznikly dvě aktualizace studie, které záměr zásadním způsobem změnily. Podle ÚOHS a jejího předsedy tak městská firma fakticky zadala novou zakázku, aniž by vypsala zadávací řízení.
- TSK tak podle rozhodnutí ÚOHS může pokračovat v rekonstrukci Libeňského soumostí jenom v rozsahu prací, které odpovídají původně soutěžené podobě projektu, a nikoliv později přepracované studii zahrnující nahrazení mostu přes Vltavu. Toto rozhodnutí potvrdil 24. září předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna. Jeho rozhodnutí je pravomocné.
- V reakci na toto rozhodnutí ÚOHS 20. listopadu 2025 řekl ředitel TSK Filip Hájek na jednání městského zastupitelstva, že firma pozastaví a zakonzervuje již zahájené práce na přestavbě Libeňského soumostí. Vytvoří nový projekt zahrnující všechny části stavby včetně historického mostu a vybere nového dodavatele. Stavební práce by mohly být hotové v roce 2032.
TSK se obrátí na krajský soud
TSK se chce zároveň obrátit na krajský soud kvůli rozhodnutí ÚOHS. „Rozhodnutí je poměrně složité a složitě odůvodněné. My chceme pochopit i do budoucna, jak v obdobných věcech pokračovat. To je primární důvod, proč ji podáváme, a to nám může vysvětlit soud,“ řekl Hájek.
Druhým důvodem podání žaloby je to, že firmě usnadní narovnání se společností Metrostav. „Jinak bychom museli řešit 63 směnových listů, které jsou potenciálně neplatné, a museli bychom udělat dohodu o narovnání,“ doplnil Hájek.
ÚOHS letos rozhodl, že TSK nemůže pokračovat podle původní soutěže, jelikož od jejího uzavření projekt výrazně upravila a rozhodla například o tom, že historický most přes Vltavu namísto rekonstrukce nahradí replikou na původních pilířích. Podle úřadu tak městská firma fakticky zadala novou zakázku, aniž by vypsala zadávací řízení.
TSK vybrala v roce 2022 firmu Metrostav TBR, obě firmy proto koncem července podaly rozklad proti rozhodnutí ÚOHS. Rozklady se zabýval předseda úřadu Petr Mlsna, který koncem září potvrdil rozhodnutí svých úředníků.
Libeňský most je soumostí tvořené šesti mosty. Vzniklo podle návrhu architekta Pavla Janáka v roce 1928 a nikdy nebylo opravováno. Vedení Prahy za primátorky Adriany Krnáčové (ANO) v letech 2014 až 2018 počítalo se zbouráním historického mostu a jeho nahrazením novou konstrukcí, jeho nástupci ale v minulém volebním období rozhodli o opravě. O vytvoření repliky na původních pilířích pak bylo na základě statických modelů rozhodnuto koncem roku 2023.
