Charlie Kirk byl dlouholetým zastáncem práva na držení zbraní. Atentát na něj otřásl americkou veřejností nejen kvůli okolnostem tragédie, ale také proto, že právě zbraně a jejich role v americké společnosti byly důležitým tématem, o nichž tento konzervativní aktivista dlouhodobě a nekompromisně hovořil.
Kirk patřil k nejviditelnějším tvářím americké pravice, která hájí druhý dodatek ústavy. Zbraně vlastnil a veřejně vystupoval jménem Národní střelecké asociace (NRA), zejména po masakru na střední škole Marjory Stoneman Douglas v Parklandu v roce 2018.
Jedenatřicetiletého konzervativního politického aktivistu a stoupence prezidenta Donalda Trumpa útočník zastřelil jedinou ranou do krku při středeční debatě v areálu Utah Valley University ve městě Orem. Střelec z místa utekl. Policie ale zajistila zbraň. Deník The Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje napsal, že útočník použil munici, na které měl vyrytá transgenderová a antifašistická hesla.
Kirk na jaře 2023 v Salt Lake City na akci Turning Point pronesl výrok, který shrnoval jeho postoje k celé problematice: „Stojí za to nést cenu v podobě několika úmrtí způsobených střelnými zbraněmi každý rok, abychom mohli mít druhý dodatek, který chrání naše další práva daná Bohem.“ Pro jedny to byl projev důsledného konzervativního přesvědčení, pro druhé ukázka cynismu.
Statistika násilí se zbraněmi
Podle dat Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) si použití střelné zbraně v roce 2023 vyžádalo téměř 47 tisíc obětí. Číslo je jedním z nejvyšších v moderní historii Spojených států – z toho 58 procent (27 300 lidí) připadalo na sebevraždy, 38 procent (17 927 lidí) tvořily vraždy a zbývající případy se týkaly policejních zásahů, nehod a neurčených okolností.
Střelné zbraně se v roce 2023 podílely v USA na 79 procentech všech vražd (17 927 z 22 830) a na 55 procentech sebevražd (27 300 z 49 316). Oba údaje patří mezi nejvyšší za poslední desetiletí.
Data ukazují, že většina úmrtí se zbraní není výsledkem masových střeleb, které přitahují největší mediální pozornost, ale souvisejí se sebevraždami či individuálními činy. Přesto jsou právě tragické útoky, podobné tomu, při kterém zahynul Charlie Kirk, tím, co opakovaně otevírá veřejnou debatu.
Politická kariéra a konzervativní agenda
Kirk spoluzaložil organizaci Turning Point USA už ve svých osmnácti letech, učinil tak spolu s podnikatelem Billem Montgomerym. Jejím cílem bylo prosazovat konzervativní hodnoty mezi studenty univerzit, které podle něj ovládala liberální ideologie.
Díky vlastnímu podcastu, vystoupením v televizi i přednáškovým turné po kampusech se postupně stal výraznou osobností hnutí MAGA (zkratka anglického sloganu „Make America Great Again“, tedy Udělejme Ameriku znovu skvělou) a blízkým spojencem prezidenta Donalda Trumpa. Během Trumpova prvního funkčního období byl Kirk pravidelným hostem politických debat a stal se pro mnohé mladé konzervativce tváří odporu proti progresivním trendům v americké společnosti.
Kirkovy názory byly často vyhrocené. Stavěl se proti potratům a argumentoval křesťanskou vírou, kritizoval „LGBTQ agendu“, odmítal manželství osob stejného pohlaví i zdravotní péči pro transgender lidi a zdůrazňoval, že existují jen dvě pohlaví.
Odmítal také povinné nošení roušek a očkování nazýval „lékařským apartheidem“ a v roce 2020 podporoval tvrzení o zmanipulovaných volbách po porážce Donalda Trumpa.Na sociálních sítích provokoval výroky o pálení duhových či BLM vlajek a volal po zrušení trestů za „zločiny z nenávisti“ související s jejich ničením.
