Rozhodnutí, které upravovalo styk otce s takřka tříletou dcerou bez ohledu na blížící se Velikonoce a letní prázdniny, je protiústavní. Plyne to z nálezu, který Ústavní soud (ÚS) aktuálně zveřejnil ve své databázi. I malé dítě má podle něj právo na rovnoměrný kontakt s oběma rodiči. Takzvaný navykací režim má být podle soudu pouze přechodný, nikoli trvalý.

Ústavní soud se tak zastal otce, který se domáhá úpravy styku s dcerou. Reagoval na rozhodnutí, které styk omezilo jen na jednu noc v týdnu. „Ústavní soud uzavírá, že krajský soud tím, jak upravil běžný styk, a tím, že neupravil prázdninový styk o letních prázdninách a o Velikonocích, zasáhl do práva otce na péči a výchovu dítěte,“ stojí v nálezu ÚS.

Krajský soud rozsudkem, doručeným rodičům letos v lednu, omezil styk otce a jeho tehdy téměř tříleté dcery jen na víkendy s jedním přespáním. Vyloučení zvláštního režimu na letní prázdniny odůvodnil tím, že dítě je na delší odloučení od matky zatím příliš malé.

S tím ale Ústavní soud nesouhlasí. „Děti raného a předškolního věku si tvoří vztahy právě prostřednictvím péče. V raném věku je pro vytvoření pevného vztahu s druhým rodičem nutné umožnit druhému rodiči podílet se na úkonech jako krmení, oblékání, hygiena, uspávání a podobně. Vhodné uspořádání péče, které umožňuje tvořit, prohlubovat nebo rozvíjet vztah dítěte k oběma rodičům, musí zohledňovat věkové odlišnosti, což ale neznamená čekání, až dítě ‚doroste do vhodného věku‘,“ říká k tomu ÚS.

Prohlubování vztahů o prázdninách

Pokud chtěl soud styk dcery s otcem postupně rozšiřovat, měl tak podle ústavních soudců učinit důkladněji. K prohlubování vztahů mezi rodičem a dítětem jsou přitom podle nich vhodné například Vánoce, Velikonoce, letní prázdniny, ale i další státní svátky. Právě ty by soudy měly při rozhodování brát v potaz.

„Soudy by zásadně měly pro letní prázdniny upravovat styk odlišně od běžného roku, ledaže pro opak existují silné důvody. Těmi může být i vyloženě nízký věk dítěte, což ale není případ posuzované věci. Obdobně to platí ohledně dalších prázdnin,“ píše se v nálezu.

Navykací i cílový režim

Ústavní soud se v rozhodnutí zaměřil taky na takzvaný navykací režim – tedy přechodné období, během kterého si dítě zvyká na kontakt s rodičem, který s ním nežije. Soudy podle něj musí při nařízení takového režimu zároveň stanovit i cílový stav, ke kterému má navykací období směřovat.

„Upravují-li soudy styk rodiče s dítětem nízkého věku a považují-li za potřebné upravit styk zprvu v užším rozsahu jako takzvaný navykací režim, musí pak současně upravit i rozsah styku po takovémto (ze své podstaty dočasném) režimu s presumpcí, že navykací režim splní svůj účel a dítě připraví na širší (pro dané životní období cílový) rozsah běžného styku,“ přiblížil Ústavní soud.

ÚS nálezem potvrdil, že dítě má právo na rovnocennou péči obou rodičů a práva obou na péči o dítě mají stejnou váhu. Jakékoliv omezení podílu péče rodiče o dítě pak musí sledovat cíl nejlepšího zájmu dítěte a být mu přiměřené.

Podíl.