Před pár týdny resort životního prostředí zrušil řadu souhlasných stanovisek Správy KRNAP. Park vedený exposlancem Robinem Böhnischem (dříve ČSSD) souhlasil s výstavbou sporného hotelového komplexu na Jeleních loukách u Pece pod Sněžkou. Böhnisch měl přitom v minulosti velmi blízko k developerské firmě, jež o projekt usiluje, zjistilo Aktuálně.cz. Její právník mu dokonce sponzoroval knihu.
Na Kodaňské ulici v pražských Vršovicích funguje už mnoho let malá kavárna. Podnik Prostě kafe ovšem láká nejen na nápoje, ale i na výstavy maleb či fotografií. V listopadu roku 2023 tu tak návštěvník mohl narazit na sérii fotografií nazvanou Cesta za polární září.
Jak na svých sociálních sítích informovala vršovická kavárna, „cestou fotil Vladimír F. Mana, Robin Böhnisch a Matěj Vácha“. Sám Mana, bývalý náměstek na ministerstvu životního prostředí a od ledna 2024 státní tajemník v resortu průmyslu, k tomu na svém Facebooku dopsal: „Zážitek si můžete zpestřit nejen skvělou kávou, ale také speciálními (tematickými) koktejly.“
Obrázky vznikly během cesty po Islandu, kterou tři muži podle Robina Böhnische podnikli na jaře roku 2023. „Šlo o ojedinělou cestu větší skupiny lidí vycházející ze zájmu o prostředí a focení, součástí které byli mimo jiné pánové Böhnisch a Vácha,“ reaguje dnes Mana.
Ovšem Robin Böhnisch, který se stal šéfem Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) na začátku roku 2018 poté, co neuspěl ve sněmovních volbách, popisuje výpravu jinak. „Zhruba jednou za dva až tři roky, každý si náklady financuje sám,“ odpovídá na dotaz reportéra deníku Aktuálně.cz, jak často na takové cesty všichni tři vyrážejí a kdo je platí.
Změna jména? Nejdřív Salert, potom Bergalm
I tento výlet na Island dokazuje, jak blízko má Böhnisch k advokátovi Matěji Váchovi. „Jsme přátelé,“ komentuje to sám šéf národního parku.
Jejich přátelství trvalo i v době, kdy Vácha zastupoval developerskou společnost Salert. Ta už před několika lety přišla s nápadem vybudovat mohutný apartmánový komplex na Jeleních loukách v Peci pod Sněžkou, méně než deset metrů od míst, kde začínají nejvzácnější partie národního parku.
Tady chtěla stavět firma Salert, která se později přejmenovala na Bergalm. Zatím tu jsou ale jen desítky let staré ruiny. | Foto: Ondřej Stratilík
Salert dokonce získal i některá potřebná povolení, třeba i souhlas stavebního úřadu v Peci pod Sněžkou. Jenže jak se později zjistilo, došlo k nepovolenému zbourání původní podnikové ubytovny ČSAD, na jejímž místě měl apartmánový komplex stát, a věc se začala komplikovat.
Historický snímek původní boudy, která patřila ČSAD a šla nepovoleně k zemi. | Foto: Ondřej Stratilík
Jak vyplývá z obchodního rejstříku, od roku 2021 se začala měnit vlastnická struktura Salertu, až se v prosinci 2022 společnost přejmenovala na Bergalm. Ve firmě teď podle dokumentů oficiálně figuruje jen Jakub Lovecký, který se do Pece pod Sněžkou přistěhoval. Ten přišel s upravenou vizí ubytovacího komplexu. Jeho bouda nazvaná Jelení potok by měla být o několik tisíc metrů krychlových menší než původní a značně mohutný záměr Salertu.
Správa KRNAP vedená Robinem Böhnischem dala projektu zelenou, vydala několik souhlasných stanovisek. To přímo v Krkonoších spustilo velkou nevoli, letos v březnu se proti postupu úředníků a ochránců dokonce protestovalo před jejich vrchlabským sídlem.
Böhnisch napsal knihu, Vácha mu ji sponzoroval
„Společnost jsem zastupoval od roku 2019 do začátku roku 2021. Jakékoli další detaily nemohu z důvodu povinnosti mlčenlivosti advokáta uvádět,“ popisuje dnes Matěj Vácha svou práci pro krkonošské developery. A zároveň odmítá, že by s Robinem Böhnischem kdy projekt na Jeleních loukách řešil.
Matěj Vácha je prý přítelem Robina Böhnische „asi“ 12 let. | Foto: Advokátní kancelář Pelikán, Krofta, Kohoutek
„V rámci mých právních služeb pro společnost Salert jsem nikdy tuto společnost nezastupoval ve věcech týkajících se Krkonošského národního parku. I proto jsem s panem Böhnischem nikdy tuto ani jiné kauzy nemusel řešit. Nemůže tedy jít o střet zájmů, protože tam žádné zájmy nefigurovaly,“ tvrdí Vácha.
Jenže – jak zjistil reportér deníku Aktuálně.cz – Böhnische kromě dlouholetého přátelství, cestování a fotografování pojí s Matějem Váchou další věc. Když mu totiž v dubnu 2017 u nakladatelství Tváře vyšla kniha Arménie – země hor, klášterů a vína, advokát Vácha ji sponzoroval.
„Vydání této knihy podpořil Matěj Vácha s rodinou,“ píše se uvnitř publikace s odkazem na pražskou Advokátní kancelář Pelikán, Krofta, Holoubek, v níž je Vácha jedním ze společníků.
„Ne, nenapadá mě, jak by mohlo jít o střet zájmů“
„Jsme přátelé. Podpořil jsem takto nejen jeho, ale asi dalších 15 knížek různých autorů. Podporuji i další kulturní projekty, jako je Národní galerie nebo Česká filharmonie,“ objasňuje sám Vácha, proč financoval dílo Robina Böhnische.
Původní ubytovnu ČSAD už mnoho let připomínají jen ruiny. Jeho zboření proběhlo bez povolení. | Foto: Ondřej Stratilík
Ten má mimochodem k Arménii velmi blízko. Kromě toho, že šéfuje Krkonošskému národnímu parku, je i spoluvlastníkem e-shopu prodávajícího alkohol z Izraele, Arménie a Golanských výšin.
A jak Böhnisch vysvětluje dále, Vácha mu měl na vydání jeho knížky přispět 50 tisíci korunami. „Měl zájem ji podpořit, měl arménskou kolegyni i řadu arménských přátel. Podporuje kulturní projekty široce a dlouhodobě,“ popisuje Böhnisch aktivity Matěje Váchy. „Ne, nenapadá mě, jak by mohlo jít o střet zájmů,“ dodává jedním dechem.
Reportér deníku Aktuálně.cz chtěl znát i reakci ministerstva životního prostředí, jež Krkonošský národní park zřizuje a jmenuje jeho ředitele. Tiskové oddělení zprostředkovalo vyjádření Michala Servuse, vrchního ředitele sekce ochrany přírody a krajiny. Ten však pouze prohlásil, že o vazbě Robina Böhnische na advokáta Matěje Váchu neví.
Na téhle lokalitě se může stavět jen výjimečně
Nicméně skutečnost, že ministerstvo není s kroky Správy KRNAP směrem k developerskému projektu na Jeleních loukách spokojeno, dokládá to, že v minulých týdnech zrušilo několik souhlasných stanovisek, jež Böhnischovi úředníci v minulosti projektu dali. Jak už dříve sdělila Veronika Krejčí, mluvčí ministra Petra Hladíka (KDU-ČSL), důvodem zrušení rozhodnutí „je zejména nedostatečné odůvodnění a nutnost posouzení předmětného záměru komplexně včetně dopravní dostupnosti.“
Podle celkem 18stránkového dokumentu, který redakce deníku Aktuálně.cz od ministerstva životního prostředí získala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, Hladíkův resort měl výhrady k většině posuzovaných kroků Správy KRNAP.
„Výstavba ubytovacího zařízení v lokalitě je zcela jistě v zájmu soukromého subjektu, který investoval do nákupu pozemků a očekává jejich ekonomické zhodnocení. Posuzovaná lokalita je v územním plánu definována jako lokalita samoty. Podle územního plánu Pece pod Sněžkou je v zelených lokalitách možné umístit stavbu pouze výjimečně,“ píše se například v rozhodnutí.
„Toto území má být posuzováno vždy, jako by se jednalo ve smyslu stavebního zákona o stavby v nezastavěném území. Uvedené skutečnosti a důvody uvedené v rozhodnutí správy o povolení výjimky tedy nesvědčí o existenci jiného veřejného zájmu na realizaci záměru a jeho převaze nad zájmy ochrany přírody a krajiny,“ pokračuje dokument.
Foto: Ondřej Stratilík
Projekt apartmánů, které chtěla na Jeleních loukách původně stavět firma Salert přejmenovaná později na Bergalm, proto nyní posuzuje královéhradecké hejtmanství. Kdy jeho přezkumné řízení skončí, zatím není zřejmé.
„Rozdílný pohled jednotlivých pracovišť ve výkonu státní správy na konkrétní případy není neobvyklý, stejně jako požadavek na detailnější zdůvodnění stanovisek nebo rozhodnutí,“ nepřipouští ovšem Robin Böhnisch, že by Správa KRNAP ve věci výstavby na Jeleních loukách udělala nějakou chybu.
Zbořeniště po původní podnikové boudě ČSAD na Jeleních loukách, kde se má stavět (13. 8. 2025)
Zbořeniště po původní podnikové boudě ČSAD na Jeleních loukách, kde se má stavět (13. 8. 2025) | Video: Ondřej Stratilík
