
Věda zná jen tři tělesa, která do Sluneční soustavy přiletěla z míst za jejími hranicemi. Tím zatím posledním je kometa, která se právě dostala na rekordně blízkou vzdálenost ke Slunci, což znamená, že právě nyní se o ní mohou astronomové dozvědět nejvíc. Vedle vědeckého bádání vzbuzuje zájem i mezi záhadology. V minulosti spekulace o kometách vedly i k tragédiím.
Kometa 3I/ATLAS momentálně zmizela astronomům z přístrojů. V uplynulých dnech se totiž přiblížila nejtěsněji je Slunci a teď se nachází za ním. V současné době tedy nabrala směr opět pryč ze Sluneční soustavy – při svém odletu se ale ještě přiblíží Zemi. Dokonce tak blízko, že by mohla být od poloviny listopadu vidět na nebi i běžnými dalekohledy.
Slunci se přiblížila na vzdálenost pouhých 203 milionů kilometrů. Až se bude nacházet těsně před Vánocemi nejblíž Zemi, bude od ní 270 milionů kilometrů. „Tato vzdálenost je asi 1,8násobek vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem. Během svého nejbližšího přiblížení k Zemi bude na druhé straně Slunce. Nepředstavuje žádné nebezpečí pro naši planetu ani pro žádné jiné planety ve Sluneční soustavě,“ zdůrazňuje Evropská kosmická agentura (ESA), že těleso nepředstavuje žádnou hrozbu.
Návštěvník od jiné hvězdy pod drobnohledem
Tato kometa je výjimečná, je to totiž teprve třetí těleso, o němž se ví, že do Sluneční soustavy přiletělo „zvenku“, tedy z mezihvězdného prostoru, respektive od jiných hvězd. Vesmírem se pohybuje rychlostí 210 tisíc kilometrů za hodinu, jde tedy o zatím nejrychlejšího mezihvězdného návštěvníka.
Právě proto je pro astronomy výjimečně důležitým zdrojem informací. Z jejího studia se mohou dozvědět spoustu nového o kometách, ale i místech, kde toto těleso vzniklo, případně kudy se pohybovalo.
Vědci předpokládají, že 3I/ATLAS má pevné jádro, které je tvořené ledem, prachem a horninami. Při letu chladem mezihvězdného prostoru vypadá právě takhle, ale když se přiblíží k nějaké hvězdě, její vzhled se změní. Teplo ze Slunce způsobuje, že se z komety uvolňuje prach a plyn. A právě ty tvoří výrazný ohon, jenž se dá skvěle pozorovat.
To astronomové nedělají jen kvůli estetickému zážitku, ale především proto, že uvolněné látky, jejichž složení se dá na dálku analyzovat, ukazují, z čeho a kde kometa vznikla. Na 3I/ATLAS se už zaměřily ty nejcitlivější přístroje, které má lidstvo k dispozici, včetně Webbova a Hubbleova kosmického dalekohledu, ale i dalších. Klíčovou roli hraje přístroj SPHEREx, který funguje jako spektrometr: rozkládá světlo na jeho jednotlivé složky a z těchto údajů získává fyzikální informace.
Tyto přístroje už odhalily v kometě oxid uhličitý, vodu, oxid uhelnatý, karbonylsulfid a vodní led. Tato data a další měření naznačují, že 3I/ATLAS je nesmírně starý objekt. Podle jedné ze studií, které se pokusily ho analyzovat, má nejméně tři miliardy let, ale je možné, že existoval dokonce už před jedenácti miliardami let. Pro srovnání: Sluneční soustava vznikla si před 4,6 miliardami let, vesmír před 13,8 miliardami.
Astronomové litují toho, že kometu zpozorovali příliš pozdě na to, aby stihli připravit specializovanou misi přímo je kometě. Objevili ji až 1. července 2025 dalekohledem Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System (ATLAS) v Chile – právě podle dalekohledu dostala kometa své jméno.
ESA uvedla, že se chce z této situace a vlastností komety poučit pro budoucnost. V návaznosti na misi Rosetta, která v roce 2014 přistála na kometě 67P, v současné době vyvíjí misi nové generace Comet Interceptor, zaměřenou právě na komety. Má to být první mise, která navštíví kometu přicházející přímo z vnějších oblastí Sluneční soustavy. „Je také možné – i když vzhledem k jejich vzácnosti velmi nepravděpodobné – že Comet Interceptor navštíví mezihvězdnou kometu,“ oznámila ESA.
Záhadologové v akci
Americký astrofyzik Avi Loeb, který vede na Harvardově univerzitě projekt Galileo hledající důkazy o mimozemské inteligenci, okamžitě po objevu komety oznámil, že těleso by mohlo být dílem cizí civilizace. Loeb to stejné ale tvrdil už o spoustě jiných komet v minulosti, opíral se přitom vždy o velmi slabé důkazy, a hlavně se jeho předpověď nikdy nevyplnila.
Loeb tvrdil, že dosavadní pozorování tohoto objektu neodhalila plynové ohony z prachu a plazmy, které jsou běžné u komet pocházejících ze Sluneční soustavy, a ukázala, že se těleso pohybuje po netradiční trajektorii, což by mělo naznačovat, že se jedná o „technologický artefakt“ s „aktivní inteligencí“.
„Pokud budoucí data potvrdí absenci kometárního ocasu, budeme konfrontováni s lákavou možností, že kometa nezískala náhodnou rychlost v mezihvězdném prostoru, ale byla záměrně vyslána směrem k vnitřní části Sluneční soustavy,“ napsal Loeb v blogovém příspěvku. To se ale nestalo.
Loeb se pokusil získat pozornost médií i tím, že varoval před možností, že objekt provede tajný manévr, zatímco bude koncem října skrytý za Sluncem, a poté zamíří k „zlovolnému“ setkání se Zemí. „Pokud by se tato hypotéza ukázala jako správná, důsledky by mohly být pro lidstvo potenciálně katastrofální a pravděpodobně by vyžadovaly přijetí obranných opatření, i když by se mohla ukázat jako marná,“ napsal.
O co méně pozornosti jeho tvrzením věnovala vědecká obec, o to více jeho spekulace bez důkazů lákají různé podvodníky, kteří už na internetu slibují setkání s mimozemšťany a popisují, jak s nimi komunikují.
Podle expertů nejsou tyto podvody nebezpečné jen pro peněženky lidí, jimž podvodníci nabízejí své knihy nebo přednášky, ale i společensky. Podobné události spojené s pseudonáboženskou propagandou už totiž několikrát vedly k hromadným sebevraždám.
Nejznámějším případem je UFO kult Heaven’s Gate (Nebeská brána), jehož 39 členů spáchalo 26. března 1997 v San Diegu sebevraždu. V tento den se na obloze objevila Hale-Boppova kometa, což sektáři považovali za vhodný okamžik k nalodění a odletu ze Země.
Z podobných důvodů spáchali roku 1994 sebevraždu i členové sekty Řád chrámu slunce (Ordre du Temple solaire), kteří věřili že po úmyslné smrti opustí jejich duše těla na Zemi a probudí se na hvězdě Sirius.

 
		










