Skoro všichni se s ním během života setkáme. Třem tisícům Čechů ale nadobro změní život: vyvolá u nich rakovinotvorné bujení. Řeč je o takzvaném papilomaviru (HPV), který může za nádory na děložním čípku, penisu nebo hltanu. „Celá tato skupina zhoubných tumorů by přitom nemusela vůbec existovat. Stačilo by, aby se lidé nechali proti těmto virům naočkovat,“ upozorňuje lékař Marián Hajdúch.
„V první chvíli to vypadalo na obyčejnou angínu. Na krku se mi jen lehce zvětšila uzlina,“ vzpomíná 62letý Vladimír z Berouna. Váček ale nechtěl zmizet, pod kůží se držel celé dva týdny. „Nic mě přitom nebolelo. Neměl jsem ani teplotu, ani škrábání v krku, což bylo divné,“ popsal pro Aktuálně.cz.
Zašel proto k lékaři a nechal se vyšetřit. Výsledek: na krční mandli se mu rozbujel zhoubný tumor. Spustila ho dlouhodobá infekce lidským papilomavirem (HPV). „Do 14 dnů jsem ležel na operačním sále, hned poté jsem šel na chemoterapii a léčbu ozařováním,“ vypráví Vladimír. Dnes už je prý znovu fit.
Jeho případ přitom není ojedinělý. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) se u nás s podobnými tumory potýká až 800 pacientů ročně. Většinou jde o muže. I jim rakovinu spustí v ústech zákeřný papilomavirus. Dalším lidem vyrostou nádory na děložním čípku, v pochvě či na penisu. Papilomaviry dokážou zohavit i řitní kanál. „Celkem způsobí až 3000 případů rakoviny ročně,“ uvádí zdravotničtí statistici.
Stačí jedna intimní chvilka
Podle Mariána Hajdúcha, který vede Ústav molekulární a translační medicíny při Fakultní nemocnici v Olomouci, už by přitom celá tato skupina zhoubných nádorů nemusela vůbec existovat. „Stačilo by, aby se lidé nechali proti těmto virům naočkovat, protože pak se tyto nádory nevyvinou. Respektive pravděpodobnost jejich vzniku je extrémně nízká,“ řekl Hajdúch Aktuálně.cz.
Stejně to vidí i místopředseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula. „Je to tak. Úspěšnost těchto vakcín je velmi dobrá, přesahuje 90 procent,“ potvrzuje. Odborná společnost proto podle něj doporučuje, aby se nechali naočkovat nejenom všichni teenageři mezi jedenáctým a patnáctým rokem života, kterým tuto ochranu zaplatí i zdravotní pojišťovna, ale i starší lidé. „Riziko této nákazy je totiž celoživotní,“ upozorňuje Prymula.
Důvodem je podle něj to, že si lidé papilomavirus předávají hlavně při pohlavním styku. „Alespoň jednou v životě se tak s ním setká 75 až 80 procent sexuálně aktivních lidí,“ říká Prymula. Pokud lidé souloží klasickým způsobem, vystavují se především riziku rakoviny děložního čípku, pochvy a penisu. Zadělat si můžou i na tumor řitního otvoru. „U orálního sexu zase roste riziko vzniku karcinomu hltanu či hrtanu,“ podotýká Prymula.
Nebezpečí zvané rozvod
Čím víc partnerů přitom lidé vystřídají, tím je riziko nákazy vyšší. „Zjistili jsme například, že tady máme poměrně velký nárůst tumorů u žen kolem čtyřicítky, které se rozvedly se svými předchozími partnery a našly si jiné. Z epidemiologického hlediska je to velmi riziková skupina,“ uvádí. Každá taková žena by podle něj měla očkování proti papilomaviru zvážit.
„Zajímat by se o něj měly i pacientky, u nichž už lékaři jakékoliv nebezpečné změny na buňkách odhalili,“ doplňuje Prymula. Studie totiž podle něj ukázaly, že se tak mohou zhoubnému bujení vyhnout. „Riziko, že se u nich nakonec rakovina rozvine, sráží očkování až o 70 procent,“ vypočítává.
Kromě toho ale nabádá i k účasti na preventivních prohlídkách. Zhruba u desetiny lidí totiž může zhoubné bujení spustit i jiný faktor než papilomavirus. Očkování tak nemusí rakovině zabránit. „Takové případy by ale měl zachytit screening karcinomu děložního hrdla, který jsme u nás zavedli už v roce 2008. Povedlo se nám díky tomu stlačit počty těchto tumorů až o třetinu,“ připomíná i Marián Hajdúch.
U rakoviny hltanu a hrtanu sice prozatím nic podobného není, podle Hajdúcha už se ale i tady blýská na lepší časy. Jeho tým totiž vyvíjí kloktací testy, které by mohly rizikové typy papilomavirů v ústní dutině zachytit. Kdy by se mohly začít běžně používat, ale Hajdúch neupřesnil.
O osudu rozhodne jeden protein
Infekce lidskými papilomaviry jsou podle odborníků rozšířené, většina lidí se s nimi během svého života nejméně jednou setká. Ale ne všechny vedou k rakovině. „Jsou některé typy, které toto riziko přivolávají, a pak jsou méně nebezpečné papilomaviry, u nichž zhoubné bujení nehrozí. Způsobí nám jenom nějaké genitální bradavice nebo léze na čípku,“ přibližuje Jan Žaloudík z brněnského Masarykova onkologického ústavu.
Kromě samotného papilomaviru ale rozhodují i jiné okolnosti. „Víme třeba, že je důležitý jeden protein, který se nachází v buňce a jmenuje se P16. Právě na něm záleží, jestli virus začne buňky ke zhoubnému bujení otáčet, nebo nezačne,“ pokračuje Žaloudík. Pokud virus tento protein aktivuje, je podle Žaloudíka zle. Vytvoří se karcinom. „Pokud se to ale nestane, pacient se bát nemusí,“ říká brněnský onkolog.
Lékaři odhadují, že papilomavirus může za 99 procent všech případů rakoviny děložního hrdla, 90 procent případů análního karcinomu a 65 procent tumorů vaginy. Za rakovinu ústní dutiny a hrtanu je tento virus zodpovědný až v 90 procentech případů. Samotná papilomavirová infekce přitom probíhá bez příznaků.
