
Velkou digitální stopu na sociálních sítích tvoří často dětem sami rodiče. Například fotografie nahých dětí na internet nepatří, protože z virtuálního prostoru nikdy nezmizí, upozorňuje koordinátor projektu Safer Internet Centrum a expert na rizikové chování na internetu Martin Kožíšek. Lidé by si podle něj také měli rozmyslet, co a kde o sobě sdílejí a jakým aplikacím povolí přístup k citlivým údajům. Přinášíme pár tipů, jak se bezpečně chovat na internetu.
Na rizika upozorňuje i Policie ČR s svým projektem „Nebudujte svému dítěti digitální stopu“, které chce zvýšit povědomí o rizicích neuváženého sdílení osobních údajů dětí. „Vaše dítě se vás možná jednou zeptá, proč jste sdíleli něco, co mělo zůstat jen v rodině a co mu později ublížilo mezi vrstevníky. Jako rodiče to často myslíme dobře, ale i nevinný příspěvek může mít nečekané následky,“ upozornila vedoucí odboru prevence Policejního prezidia ČR Zuzana Pidrmanová.
První střípek digitální stopy totiž vytvářejí často sami rodiče a vzniká už před narozením dítěte. Jde o fotku z ultrazvuku na sociálních sítích. „Pokračuje to porodem, kdy děti mají cedulky na nohou či jsou součástí různých oznámení,“ uvedl Kožíšek v rámci vystoupení na Veletrhu mediálního vzdělávání, který pořádal Jeden svět na školách.
Nesdílet fotografie dětí
Dále rodiče sdílejí různé fotografie či videa dětí například z oslav nejen na sociálních sítích, ale také na široce přístupných serverech. „Dané fotografie či videa jsou pak prolinkovány na zahraniční servery, kde si to kdokoliv může zobrazit,“ varuje expert s tím, že právě zde se často objevují fotografie i nahých dětí.
Jen v horizontu několika málo vteřin pak mohou vznikat kopie, a tak není jistota, že po smazání z internetového prostoru opravdu zmizí, ačkoliv to některé služby slibují.
„Nikde není garantováno, že člověk, který si to stáhl do svého zařízení, to za deset let neuploaduje,“ dodal expert. Rodiče by si podle něj měli uvědomit, že podobné materiály na internet nepatří. A když už je chtějí zveřejnit, měly by být v soukromých albech, do kterých se nedostanou všichni.
Jak nahlásit nevhodný obsah
V Česku řeší nevhodné fotografie týkající se dětí například linka StopOnline.cz, která ve spolupráci s Interpolem, českou policií, operátory a webhostingy po celém světě dokáže alespoň minimalizovat šíření podobných fotografií.
„Důležitá je rychlost. Ve chvíli, kdy fotografii objevíte, nahlaste ji a linka StopOnline.cz ji dokáže odstranit, zjistit, kde se všude nachází, a kontaktovat ostatní země s žádostí o smazání,“ radí Kožíšek. V Evropě jsou podle něj podobné servery odkazující přímo na české servery s nahými dětmi eliminovány relativně rychle.
Další důsledky do budoucna například ve školních kolektivech mohou mít nejen fotografie, ale i různá videa. „Nejenže to někdo může cíleně sbírat, ale dítě může kvůli tomu být cílem kyberšikany,“ podotkl.
Poučit děti o citlivých údajích
Spoustu informací o sobě často sdílejí i samy děti, kdy na sociálních sítích či seznamkách vyplňují citlivé údaje. „Útočníci na dané informace stočí řeč a zejména chlapci dobrovolně sdílí například svoje intimní fotografie v dobré víře, že se s někým potkají,“ poukázal expert a dodal, že pravděpodobnost, že dítě v tomto případě kontaktuje podvodník, je zhruba osmdesátinásobně vyšší, než kdyby tam dané informace neuvádělo.
„Proto je hodně důležité dětem sdělovat, že všechny informace, které dávají na internet, by si měly ohlídat,“ podotkl. Ze sdílení citlivých údajů můžou pramenit i další problémy, například stalking. „Stalking máme většinou spojený s nepovedeným rozchodem u dospělých lidí, nicméně existuje celá řada kazuistik, které obsahují případy nezletilých dětí, které ‚bezhlavě‘ streamují, sdílejí, dávají na internet mnoho obsahu,“ poukázal Kožíšek.
Některá videa natočená samotnými dětmi se také postupem času stala virálními, i po mnoha letech žijí na internetu vlastním životem, aktéři kvůli nim mohli zažít kyberšikanu či museli změnit školu. „Ti lidé už jsou dnes dospělí, ale stále si s sebou tu svoji digitální stopu nesou.“
Nesdílet fotografie v reálném čase
Expert upozorňuje, že různí podvodníci sbírají data uživatelů i během běžného pohybu na sociální síti, k čemuž stačí mít otevřený profil.
„Na základě informací – ať už to jsou statusy, nebo fotografie – dokážou vypozorovat to, jaký je běžný pracovní den, kdy se lidé pohybují do práce, do školy, jaké jsou návyky. Potom už stačí jen status, že letí na dovolenou, a (zloději) vědí přesně, co mají tito lidé doma,“ poznamenal s tím, že podle neoficiálních statistik je polovina krádeží v Praze na základě přesného vytipování oběti. Chybou je rovněž sdílení v reálném čase fotografií, vstupenek či letenek. „Lidé si z fotografie mohou odečíst čárový nebo QR kód,“ dodal Kožíšek.
Lze sdílet polohu či fotky z dovolené, ale s odstupem času. „Lze nahrát fotky z dovolené, ale až po návratu. Případně na fotbale či hokeji by měli lidé fotky nasdílet ve smyslu, že byli, nikoliv, že jsou. Opravdu to může hodně pomoci.“
Povolit u aplikací jen to nezbytně nutné
Upozornil rovněž na služby, které vyžadují určitý typ lokalizace, aby mohly fungovat, například hry, při nichž se chytají Pokémoni. „Máme spoustu kazuistik, kdy se lidé na nějakém místě potkali s tím, že jdou chytat Pokémona, a byli napadeni,“ poukázal Kožíšek s tím, že stejně opatrní by měli být lidé při sdílení své polohy či používání map.
Je podle něj dobré , aby se lidé také dívali, jaké informace či přístupy si aplikace bere a jestli opravdu potřebuje všechny dané údaje. „Je určitě dobré některé z nich povolit, ale uživatelé by se měli zamyslet nad tím, co všechno o nich aplikace sbírá,“ doporučuje a zmiňuje, že děti rády s aplikacemi experimentují. „Instalují si je jen na zkoušku. Je to zhruba třicet až šedesát aplikací měsíčně, které vyzkouší jen proto, že si je chtějí zkusit a někdo jim ji doporučil,“ podotkl.
Zároveň upozorňuje, že pokud lidé požádají aplikaci o nesledování, tak se po určité době vyresetuje do základního nastavení a sbírá data dále. „Lidé si příliš nepomohou ani v případě, kdy používají anonymní okna v prohlížeči. To rozhodně nikoho neochrání a data budou sbírána dále, akorát jiným způsobem. Nelze tomu zamezit,“ dodal.
Nepsat osobní údaje na neověřené servery
Velká část osobních údajů, které lidé dávají na internet, je také vytěžena podvodem. Počet případů zneužití digitální stopy loni vzrostl, a to navzdory tomu, že počet trestných činů v kyberprostoru klesl zhruba o pět procent na 18 495 případů, jak uvádějí policejní statistiky. Podle Kožíška je proto dobré se zamyslet, jaké servery lidé navštěvují, jaké informace povolují sbírat, a čas od času by si měli například vymazat historii prohlížeče.
Samostatnou kapitolou také bývají různé podvodné servery s platebními branami i soutěžemi. Někdo jim slíbí, že vyhrají dovolenou, a tak lidé vyplní adresu, telefon a spoustu dalších údajů. „Ale nevíme, co se s nimi vlastně mohlo stát.“
V případě sociálních sítí pak může útočník ukrást fotografie, informace a vydávat se někoho jiného. Už také nebývá pravda, že falešný profil na sociálních sítích lze poznat podle toho, že byl založený nedávno a má málo fotografií či málo přátel. „Podvodníci už vědí, že se takto dá poznat falešný profil, a dokážou si jej založit tak, aby vypadal opravdu velmi reálně,“ poukázal expert. V případě útoků na děti je podle něj více než sedmdesát procent z nich vedeno právě přes falešné profily.
Další významnou kapitolou jsou pak komentáře na sociálních sítích či v diskusích. Podle Kožíška 91 procent zaměstnavatelů využívá agentury, které prověřují uchazeče i to, jak se chovají na internetu. „Ve chvíli, kdy digitální stopa není v souladu se zaměstnavatelem, tak se lidé na vysněné místo nedostanou,“ podotkl. Nenávistné příspěvky pak také mohou být později použity policií jako důkazy při vyšetřování v trestním řízení.
„Odposlouchávací“ aplikace i spotřebiče
Data sbírají i spotřebiče, které si lidé běžně kupují do domácnosti, ať už to jsou chytré televize, náramky, či zubní kartáčky. „Možná by se lidé divili, kolik informací zařízení sbírají i ve vypnutém režimu. Televize, i pokud jsou vypnuté, tak dost často naslouchají, co se v místnosti děje, aby měly lepší kalibraci při budoucích hlasových povelech,“ podotýká Kožíšek s tím, že celá řada těchto zařízení pak předává informace třetím stranám.
Zmínil i jev, který často řeší s mnoha odborníky a na který se jej lidé často ptají. Tedy, když s někým hovoří, tak mu poté v mobilu vyskakují reklamy na probírané téma. „Není to náhoda. Některé aplikace mají na pozadí zapnuté sbírání dat. A to i ve chvíli, kdy je nevyužíváte – například mikrofon,“ podotkl. Upozornil také, že některé aplikace analyzují pohyb uživatele i jeho okolí.
Dodal, že těmto situacím je těžké zamezit, protože ve chvíli, kdy se vypne mikrofon, tak některé služby přestanou fungovat. Podle něj jde o věci, na které si člověk musí zvyknout, případně některé aplikace do telefonu vůbec nepouštět. Přes to všechno je podle něj internet bezpečná věc. „Nebezpeční jsou na něm jenom lidé a měli bychom si dát pozor na to, co sdílíme a jaké informace o sobě na internet vkládáme,“ uzavřel.