Aktual.: 15.11.2024 15:30
Londýn – Český ministr zahraničí Jan Lipavský se nedomnívá, že by se pozastavením politického dialogu mezi Evropskou unií a Izraelem něčeho dosáhlo. Řekl to dnes na dotaz ČTK novinářům při návštěvě Londýna. Členským státům pozastavení pravidelného dialogu navrhl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Borrella k návrhu přivedly zprávy různých nezávislých mezinárodních organizací, podle kterých Izrael porušuje lidská práva a mezinárodní humanitární právo. Jednat by se o tom mělo v pondělí na schůzce ministrů zahraničí v Bruselu.
„Přijde mi, že Josep Borrell trošku neví, co chce. Když jsme během českého předsednictví v Radě EU chtěli svolávat asociovanou radu s Izraelem, tak to několik měsíců velmi intenzivně blokoval. Teď několik měsíců zase měl snahu to svolávat. Teď přichází s tím, že politický dialog přerušíme. Mně přijde, že už to trošku nedává smysl,“ uvedl Lipavský.
„Můžeme se o tom bavit, můžeme to na radě otevřít, ale nemyslím si, že přerušením politického dialogu něčeho dosáhneme,“ dodal.
Politický dialog mezi EU a Izraelem upravuje takzvaná asociační dohoda z roku 2000. Jejím cílem je posilování vzájemných vztahů a rozvoj partnerství mezi EU a Izraelem. Agentura DPA připomněla, že v dokumentu se píše o tom, že jejich vzájemné vztahy jsou založené na dodržování lidských práv a demokratických principů.
Aby Borrellův návrh prošel, musely by ho podpořit všechny státy sedmadvacítky. To však není pravděpodobné, protože země jako Česko a Maďarsko doposud jasně stály na straně Izraele. Unijní činitelé podle DPA vysvětlují, že z Borrellova pohledu by už samotná diskuse o pozastavení dialogu s Izraelem mohla být jasným politickým signálem.
DPA píše, že tento návrh by mohl být poslední Borrellovou iniciativou v čele unijní diplomacie. Za jeho nástupkyni členské státy v létě vybraly bývalou estonskou premiérku Kaju Kallasovou. Postu se bude moci ujmout, až Evropský parlament dá zelenou nové Evropské komisi.
Lipavský nechtěl na dotaz ČTK příliš komentovat, jaký přístup v této věci od Kallasové očekává. „Dejme jí prostor, aby představila vlastní přístup k této agendě,“ podotkl. „Není to jednoduchá agenda. Je to jedno z největších štěpících témat, které v tuto chvíli v EU máme,“ doplnil šéf české diplomacie.
Historik Scott obdržel od Lipavského v Londýně cenu Gratias Agit
Lipavský dnes v Londýně udělil cenu Gratias Agit historikovi a spisovateli pečujícímu o odkaz československých válečných veteránů Georgi Edwardu Scottovi. Říjnového udílení cen v pražském Černínském paláci se historik nemohl zúčastnit ze zdravotních důvodů.
„Propagace Česka je jedním z hlavních úkolů diplomacie, je to zároveň mojí osobní prioritou. Nejsou to ale pouze profesionální diplomaté, kteří tento úkol plní. Laureáti této ceny jsou důkazem toho, že ti, co mají Česko hluboko v srdci, mohou působit také tak, jako by byli diplomaty,“ uvedl Lipavský.
Česká velvyslankyně v Londýně Marie Chatardová podotkla, že Scotta zná čtyři roky a neumí si představit někoho, kdo by si ocenění zasloužil víc. Jeho oddanost k zachování odkazu československých veteránů je podle ní obdivuhodná a inspirující.
Scott označil cenu za úžasnou a uvedl, že by si přál, aby se ceremoniálu mohli zúčastnit i jeho rodiče. Podotkl, že do Prahy před měsícem nemohl dorazit kvůli svému boji s rakovinou. V pondělí mu bylo sděleno, že tuto bitvu vyhrál, řekl dnes Scott na půdě české ambasády.
Scott se narodil do rodiny československého válečného veterána, který byl po komunistickém převratu v roce 1948 nucen emigrovat do Británie. Podle ministerstva zahraničí se stal důležitou postavou krajanských organizací pečujících o odkaz válečných veteránů.
V 80. letech se mimo jiné zasloužil o vznik civilní sekce československého vojenského hřbitova v Brookwoodu, který slouží jako ústřední vojenský hřbitov československých vojsk v Británii. Od té doby bylo v civilní sekci pohřbeno přes 150 veteránů včetně Scottova otce.
Celkem tuto cenu za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí letos obdrželo deset osobností a dvě organizace. Předávání ocenění se uskutečnilo zhruba před měsícem v Praze. Získali jej například básnířka, překladatelka a aktivistka pobývající v Nizozemsku Jana Beranová, vysokoškolská pedagožka a propagátorka češtiny, české kultury a dějin v Irsku Jana Fischerová nebo politolog a historik Jacques Rupnik.
