Brífink premiéra Petra Fialy před odletem na mimořádný summit EU (zdroj: ČT24)
V Bruselu se ve čtvrtek koná mimořádný jednodenní summit Evropské unie, jehož hlavním tématem je finanční a vojenská pomoc Ukrajině. Ačkoli se v posledních týdnech uskutečnila jednání k takzvané ukrajinské facilitě, tedy poskytnutí padesáti miliard eur (1,2 bilionu korun), výhrady má stále Maďarsko. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) jsou požadavky Budapešti těžko akceptovatelné, chce ale na mimořádném zasedání hledat řešení přijatelné pro všechny.
Fiala před odletem do Bruselu novinářům řekl, že Česko podle něj stojí za kompromisním návrhem, který obsahuje priority země. Dovede si představit větší díl unijního rozpočtu na ochranu vnějších hranic, další požadavek Maďarska – každoroční schvalování revize rozpočtu, by podle něj unijní státy pravidelně vracelo do stejné situace.
„Budu se snažit v diskuzi podpořit kompromisní návrh a všichni se budeme snažit dosáhnout toho, aby byl přijat všemi 27 členskými státy. Jednoduché to nebude, z těch dosavadních vyjádření Maďarska při předběžných jednáních vyplývá, že klade celou řadu požadavků, které ani nesouvisí s tím víceletým finančním rámcem. To dnešní jednání v žádném případě nemusí být jednoduché,“ pronesl premiér.
Doplnil, že unijní státy mohou přijmout dohodu i bez Maďarska, znamenalo by to ale složitou a zdlouhavou proceduru přijímání v každé zemi zvlášť. Dohoda všech 27 zemí má svou hodnotu, podotkl. Důležité je podle něj posílení pomoci Ukrajině, která čelí ruské invazi.
„Chceme dodržet závazky na podporu Ukrajiny tak, jak je Evropská unie v minulém roce udělala. Zároveň bychom chtěli, a to také v tom kompromisním návrhu je, aby byly zohledněny požadavky zemí, jež mají na svém území ukrajinské uprchlíky, a to se nám taky povedlo,“ dodal český předseda vlády.
Budapešť chce pojistku na změnu názoru
Belgický premiér Alexander De Croo při příchodu na jednání Evropské rady uvedl, že je klíčové, aby unijní lídři na summitu dospěli k dohodě všech 27 zemí. Dodal, že je přesvědčený, že se lídři na finanční pomoci Ukrajině dohodnou. Odcházející nizozemský premiér Mark Rutte novinářům řekl, že je „opatrně optimistický“, pokud jde o dosažení dohody, „pokud bude Maďarsko ochotno přistoupit na kompromis“.
Budapešť nejdříve žádala, aby se o dlouhodobé ukrajinské pomoci rozhodovalo mimo takzvanou revizi víceletého finančního rámce, tedy unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027. Poradce maďarského premiéra Viktora Orbána nicméně na začátku tohoto týdne připustil, že je Maďarsko nakonec otevřeno i variantě, aby EU plánovanou pomoc Kyjevu ze svého rozpočtu poskytla. Země si však klade dodatečné podmínky, například, že k dohodě budou přidána ustanovení, která dají „Budapešti možnost později změnit názor“.
Podle zatím posledního návrhu závěrů summitu unijní vůdci na mimořádné Evropské radě navrhnou pořádání každoroční debaty o tom, jak Ukrajina s penězi EU nakládá. Maďarsko by tak nezískalo právo finance vetovat, nicméně mohlo by to rozptýlit jeho obavy. Zda to bude maďarskému premiérovi stačit, ukáže až čtvrteční schůzka.
Kromě finanční pomoci Ukrajině v rámci revize unijního rozpočtu budou ve čtvrtek členské státy jednat i o navýšení prostředků v takzvaném Evropském mírovém nástroji (EPF) o pět miliard eur (124 miliard korun) s tím, že by tyto peníze měly být určeny pouze na vojenskou pomoc pro Ukrajinu. Jak napsal server Politico, s posílením této pomoci souhlasí nakonec i Maďarsko, nicméně za podmínky, že jeho příspěvek půjde na „nesmrtící vybavení“.
Očekává se rovněž, že předmětem debaty bude i situace na Blízkém východě, zejména konflikt mezi teroristickým hnutím Hamás a Izraelem. Vzhledem k některým rozdílným názorům členských států ale k této části jednání pravděpodobně nebudou žádné závěry.
