Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
Prak byla vždy zbraň těch slabších. Ale dávala jim moc porazit ty nejsilnější. Dobře to ilustruje biblický příběh Davida, který pomocí tohoto kusu kůže a tří kamenů porazil filištínského „supervojáka“ Goliáše. Archeologové teď popsali zbraň, která nese rovnou i poselství. Poselství, které mělo být doručené člověku, jenž měl touto zbraní zemřít.
Vědci našli munici do starověkých praků v ruinách zaniklého města Hippos na území dnešního židovského státu. Nebyly to ale „tři šutry do tobolky“, jak Davidovo střelivo opěvovali Voskovec s Werichem, ale sedmdesát olověných projektilů. Drtivá většina z nich měla hladký tvar velké mandle, některé byly poseté vyrytými obrazci blesků. Jeden se ale od ostatních lišil: byl na něm nápis „ΜΑΘΟΥ“, což znamená „vezmi si z toho ponaučení“.
Římské město v Sýrii
Kontext objevu je složitý. V současné době leží sutiny města Hippos v Izraeli, ale tehdy patřilo Římu, konkrétně bylo částí provincie Sýrie.
Olověný projektil do praku našli archeologové v nejnovější fázi průzkumu, která probíhala během loňského jara. Ležel poblíž koryta tamního potoka, což bylo podle vědců ideální místo, kudy se dalo útočit na hlavní bránu do města. Což naznačuje, k čemu byl artefakt použitý. Právě olověné prakové střely, které nahradily starší kameny, se nacházejí poměrně snadno, dají se totiž odhalit detektory kovů.
Nejlevnější zbraň starověku
Praky by se daly přirovnat funkcí ke starověkým dronům. Byly extrémně levné, snadno se s nimi zacházelo a pokud jich na cíl letělo dost, dokázaly ohrozit i těžkooděnce zakuté do těžkých bronzových pancířů. A naučit se je ovládat dokázal každý vesnický kluk – stačilo roztočit nad hlavou kus kůže zakončený váčkem a pak ho vymrštit.
„Na krátké vzdálenosti, až do sto metrů, byly vysoce účinné při zásahu jednotlivých cílů, zatímco na delší vzdálenosti byly účinné proti skupině nepřátel. (…) Ve Velké Sýrii, jejíž součástí je Hippos, se většina olověných střel datuje do období kolem druhého století př. n. l., stejně jako ta z Hipposu,“ popsali vědci. Tato konkrétní je ale zaujala svým nápisem „ΜΑΘΟΥ“.
Samotný nápis na střele do praku není nic neobvyklého. Olovo bylo tak měkké, že se do něj snadno rylo, takže se našla spousta střel popsaných jmény střelců, obrázky božstev nebo měst. Ta nově objevená je ale výjimečná tím, že je spíše vzkazem pro adresáta na druhé straně bitevního pole. Podle archeologů byl vzkaz formou výsměchu.
Projektil byl s největší pravděpodobností vržen obránci města z hradeb na nepřátelské jednotky pod nimi. Hippos byl v helénistickém období dějištěm mnoha bitev; není ale jisté, ke které z nich tento projektil konkrétně patřil.
