Skupina vlivných senátorů z řad demokratické i republikánské strany vyzvala
prezidenta Trumpa, aby zajistil, že 300-350 miliard dolarů ze zmrazených
ruských aktiv skončí ve formě podpory Ukrajiny. Tyto peníze jsou uložené především v Belgii, Velké Británii, Francii a dalších evropských zemích. A také v Japonsku, Singapuru nebo Kanadě.
V současnosti se na podporu Ukrajiny používají jen úroky ze zmrazených aktiv. Například Francie oznámila začátkem měsíce využití 195 milionů dolarů z úroků na nákup zbraní pro Ukrajinu, zatímco Evropská unie přihodila celou jednu miliardu. Senátoři ale žádají „znárodnění“ celého balíku ruských aktiv.
„Jak se administrativa dívá na využití všech finančních nástrojů, které má k dispozici, ke zvýšení tlaku na Rusko, aby ukončilo válku?“ ptali se senátoři v dopise zaslaném ministru zahraničí Marcu Rubiovi. Včera ho měli možnost pročíst redaktoři agentury Reuters. Senátoři vybízí Rubia, aby aktiva držená USA a EU byla použita jako páka při jednáních s Ruskem s cílem ukončit válku. V USA je ale uloženo jen zhruba sedm miliard dolarů, Američané by tedy museli zatlačit na své spojence.
Pro využití zmrazených ruských aktiv se už vyslovil například estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna, podporují ho ale i ostatní pobaltské země, Polsko a Velká Británie. O poznání opatrnější je většina západoevropských zemí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se obává znejistění zahraničních investorů. Podle francouzského ministra financí Erica Lombarda by zabavení aktiv bylo v rozporu s mezinárodním právem. Proti byl i končící německý kancléř Olaf Scholz, ostřejší postup se dá očekávat od jeho nástupce Friedricha Merze. A proti je i jinak ostře proukrajinská italská premiérka Giorgia Meloniová, která se obává o italské investice v Rusku. Ruská legislativa skutečně umožňuje zabavení majetku ze zemí, označených jako nepřátelské.
Nejvíc se vzpírá belgický premiér Bart De Wever, který to označil přímo za „válečný akt“ a něco, co s sebou nese „systémové riziko pro kompletní světový finanční systém“. Není divu, 183 miliard eur zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Bruselu, v Euroclearu – centrálním depozitáři cenných papírů. „Nežijeme ve světě fantazie. Jsme v reálném světě, kde když někomu vezmete 200 miliard eur, bude to mít následky,“ řekl. „Není to tak, že rozbijete pokladničku kladivem, vyberete si peníze a utratíte je, za cokoli chcete… tak jednoduché to prostě není,“ dodal. A zároveň doplnil, že je lepší se spokojit jen se zabavením úroků. „Je to slepice, která nese zlatá vejce. Veškeré takto získané zisky jdou na pomoc Ukrajině.“
