Aktual.: 13.11.2024 12:30
Skuteč (Chrudimsko) – Jarmila Doležalová, poslední přeživší z osady Ležáky na Chrudimsku, kterou v červnu 1942 vyhladili nacisté, dnes oslavila pětaosmdesátiny se žáky ze Skutče. Představila jim novou knihu Jarmila i Camilla, tři životy ležácké dívky a výstavu Jarmila z Ležáků. Publikace opatřená fotografiemi popisuje její životní osudy.
Doležalové dnes popřáli zástupci města či legionářů. Žáci jí vyrobili přáníčka, školáci z prvního stupně zazpívali dvě lidové písničky. Jubilantka neskrývala dojetí, tak velký zájem nečekala. „Tuhle písničku mám ráda, protože máme Andulku v Praze a studuje v Berlíně,“ komentovala Doležalová vyslechnutou píseň Andulko šafářova.
„Paní Doležalová starší je úžasná žena a mám ji hodně rád. Je úžasné, že její rodina pracuje s jejím odkazem. Znám víc rodin z Ležáků a okolí, které se podílí na památce svých statečných předků. Velmi to oceňuji,“ řekl ČTK František Bobek z Československé obce legionářské.
Na besedě se žáky druhého stupně se konal i křest nové knihy. Popisuje její život, kdy do 2,5 let žila v Ležákách, pak chvíli v Polsku a do šesti let u rodiny v Německu. Potom se vrátila domů a doteď žije ve Včelákově na Chrudimsku. Knížka je opatřená fotografiemi a popisky k nim ručně napsala jubilantka.
„Říkali jsme si, jaké by to bylo, kdyby popisky udělala moje maminka,“ řekla autorka a dcera jubilantky, Jarmila Doležalová mladší. Už jako dítě slýchávala o osudu své maminky. Zhruba ve svých 20 letech se dnes šedesátiletá žena začala věnovat badatelskému výzkumu. „My jsme od začátku žili s tím, že maminka přišla o deset nejbližších členů, že její rodné místo je vypálené. Že nemá kořeny,“ řekla ČTK.
Z knihy dnes žákyně předčítaly pasáže o školní výuce Jarmily Doležalové. Jako malou školačku ji mátla česká výuka, uměla německy a česky moc nerozuměla. Potýkala se s písmenem R, které němčina vyslovuje úplně jinak, a písmeno Ř vůbec nezná. Němčinu brzy zapomněla. „Dědeček nechtěl, abychom německy mluvili, byl tři roky v koncentračním táboře. Vrátil se z Buchenwaldu, 37 kilo měl,“ řekla Doležalová starší.
Když ji ve škole oslovili jako Šťulíkovou, bránila se, že má přeci jméno své německé rodiny. Jako studentka pak třeba absolvovala chmelovou brigádu v Litomyšli, malebné město si zamilovala. Jet na lyžařský výcvik pro ni bylo těžké, protože nebylo lyžařské vybavení. Když se jí ho nakonec podařilo sehnat, měla jediné teplé boty – lyžáky, tak si je obula už rovnou na cestu do autobusu.
Na tragický osud Ležáků si oslavenkyně nepamatuje, byla moc malá. Její první vzpomínka na dětství je až z Polska, kdy s několika transportovanými dětmi hledá něco k jídlu. Ze života z Ležáků jí zbyly jen jedny žluté šatičky. Do škol na besedy mezi děti chodí ráda, řekla dnes novinářům. „Je hezké, že se děti zajímají o všechno, je krásné chodit mezi mladé,“ řekla Doležalová.
Nacisté vypálili osadu Ležáky v červnu 1942. Tragickou událost v Ležákách přežily dvě sestry Šťulíkovy. Marie Jeřábková zemřela v únoru 2018, Jarmila Doležalová dnes oslavila pětaosmdesátiny. Ležáky a dva týdny před nimi Lidice vymazali Němci z mapy ze msty za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Provedli ho českoslovenští výsadkáři na konci května 1942.
