Bývalý český velvyslanec v Argentině Štěpán Zajac se rozhodl zvolit poslední instanci obrany. Ministerstvo zahraničí ho propustilo za to, že během rozlučkového večírku jednoho ze zaměstnanců ambasády někdo ukradl v přepočtu půl milionu korun. Zajac kvůli výpovědi podal na Černínský palác žalobu, naposledy však neuspěl u Nejvyššího soudu. Letos v lednu se proto rozhodl podat ústavní stížnost.
Štěpán Zajac se po třinácti letech služby na ministerstvu zahraničí roku 2007 ocitl na kariérní špici. Stal se velvyslancem v Buenos Aires. Následně se před ním otevřela další výzva, po argentinské misi měl pokračovat coby ambasador v Brazílii. O místo a celou kariéru ho však připravil jeden z nejpodivnějších incidentů novodobé české diplomacie.
V srpnu 2012 se pořádal na velvyslanectví večírek na rozloučenou s jedním vyšším zaměstnancem. Trval do brzkých ranních hodin. Během něj někdo ukradl trezor, v němž byly eura a dolary v přepočtu v hodnotě 500 tisíc korun. Ministerstvo zahraničí rozhodlo, že krádež je důsledkem Zajacova selhání při dodržování bezpečnostních standardů.
Zajac hned v lednu 2013 podal kvůli výpovědi na Černínský palác žalobu. Případem se po zrušujících rozsudcích soud první instance zabýval pětkrát. Pokaždé Zajacovu žalobu zamítl, jeho pátý verdikt už ale obstál i před Nejvyšším soudem. Stalo se tak loni v listopadu. Minulý měsíc se Zajac rozhodl bojovat dál.
„Atmosféra laxnosti a nedostatečné obezřetnosti“
„Hodlám vyčerpat všechny možnosti, které mi právní systém poskytuje. Nadále jsem přesvědčen, že v předcházejících řízeních se soudy nevypořádaly s naprostou většinou důkazů, které jsem prostřednictvím právního zástupce předložil,“ vysvětlil Aktuálně.cz svou motivaci muž, který coby diplomat sloužil také v Mexiku, Kolumbii i Chile.
Spor dostal na starosti Obvodní soud pro Prahu 1. Jeho poslední rozsudek pojmenoval, v čem porušení pracovní kázně ze strany Zajace vedlo ke krádeži trezoru. V uvolněné atmosféře večírku nedohlédl na dodržování ochranného režimu ambasády. Nikdo nezamykal úřední místnosti ani nemonitoroval pohyb místních pracovníků po budově.
„Nekódování zabezpečených zón, pravidelné nezavírání dveří vedoucích do zabezpečené oblasti, (…), absentovala kontrola režimu pohybu místních sil v prostorách zastupitelského úřadu, čímž byla vytvořena atmosféra laxnosti a nedostatečné obezřetnosti,“ zněla klíčová pasáž verdiktu.
Ten po Zajacově odvolání přijal i Městský soud v Praze, Nejvyšší soud pak odmítl dovolání bývalého diplomata. Podle nejvyšší instance jen opakoval obhajobu z předchozího řízení. „Dovolací soud neshledal extrémní rozpory mezi závěry soudů a skutkovým stavem věci a důkazy ani znaky nepřípustné libovůle při hodnocení důkazů,“ uvedl.
„Jde o principiální věc“
Zajac má však pocit, že justice dostatečně nepřihlédla k jeho argumentům. Rozhodnutí ministerstva zahraničí o výpovědi vycházelo z šetření resortní generální inspekce na místě. Podle Zajace mu ale nepřípustně neumožnila účastnit se výslechu svědků ani mu nedovolila přidat jeho vyjádření k závěrům šetření.
Naopak poukazuje na údajné pochybení Černínského paláce. Především že neumožnil najít viníka krádeže. „Vzhledem k tomu, že šlo o kriminální čin evidentně z řad zaměstnanců velvyslanectví, bezprostředně po incidentu jsem žádal ministerstvo o vyslání vyšetřovacího týmu policie, jak bývá obvyklé. Bylo to zamítnuto,“ říká.
Historky z české diplomacie
Incident spojený se Zajacovou výpovědí není jediným svého druhu, který česká diplomacie pamatuje. V březnu 2017 tehdejší ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) odvolal velvyslance ve Švýcarsku Karla Borůvku poté, co jeho žena Alena (dříve místopředsedkyně ČSSD) na sociálních sítích dlouhodobě urážela jiné diplomaty a novináře.
V srpnu 2019 zase po rozhodnutí tehdejšího šéfa tuzemské diplomacie Tomáše Petříčka (ČSSD) skončil velvyslanec v Íránu, který nezákonně rozdal víza více než čtyřem stovkám íranských podnikatelů. Za sebou měl už přitom jiný exces, na předchozí štaci v Libanonu nechal podřízené vystěhovat nábytek z jejího služebního bytu.
Výše uvedené rozvede do argumentů v chystané ústavní stížnosti. O místo na ministerstvu už mu nejde, popisuje. „Je mi 65 let, rozhodl jsem se odejít do důchodu. Jde o principiální věc – hlavní motivací byla a je satisfakce na základě nezávislého posouzení případu soudy.“ Dál se bude věnovat své odbornosti: cizím jazykům a Latinské Americe.
Ministerstvo zahraničí si za postupem vůči bývalému diplomatovi stojí. Už dříve mluvčí Černínského paláce Mariana Wernerová Aktuálně.cz řekla, že resort nechyboval. „Mimořádná kontrola Generální inspekce ministerstva zahraničních věcí vykonaná na zastupitelském úřadu v Buenos Aires proběhla podle pravidel stanovených ministerstvem,“ uvedla.
Výpověď dostala i Zajacova žena
Osudový večírek se odehrál 7. srpna 2012. S kolegy se loučil hospodář úřadu Martin Rossbach, kterému končil mandát. Akce v reprezentační jídelně se protáhla do půl třetí ráno. Výpověď dostal Zajac 26. září. Tou dobou měl za sebou více než čtyři roky ve funkci a chystal se na misi do Brazílie, jež se kvůli incidentu už neuskutečnila.
V pokladně bylo uložených 22 305 dolarů a 3057 eur, v přepočtu 551 tisíc korun. Jak stojí výše, Zajac je přesvědčený, že peníze sebral jeden z místních zaměstnanců. Dotyčný muž si nedlouho po večírku koupil auto. Pořízení vozu odůvodnil dědictvím po bratrovi. Posléze však vyšlo najevo, že jeho sourozenec je naživu.
Trest dopadl i na Zajacovu manželku, právě ona byla pokladní. Po šetření generální inspekce dostala výpověď souběžně se svým mužem. Odmítla ale, že by za krádež mohla. Pokladní místnost i trezor byly podle ní zamčené a klíče měla u sebe. Z pohledu manželů nebyl proti pravidlům ani samotný večírek, protože v Argentině „se žije později“.
