Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
V prvním čtení sněmovna schvaluje základní rozpočtové údaje, tedy zejména příjmy, výdaje i výši schodku. Nynější kabinet ANO, SPD a Motoristů navrhl deficit o 24 miliard korun vyšší, než plánovala předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Příjmy se meziročně zvyšují o 31,7 miliardy na téměř 2118 miliard. Výdaje mají vzrůst o 100,7 miliardy na téměř 2428 miliard korun. Vloni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
Pokud zákonodárci základní parametry schválí, už budou možné jen přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Ty je možné navrhovat ve druhém čtení. V závěrečném čtení se poté schvaluje konečná podoba rozpočtu. Ten následně ještě musí podepsat prezident. Senát se k němu naopak nevyjadřuje.
Česko v současnosti funguje v rozpočtovém provizoriu, které omezuje měsíční výdaje na jednu dvanáctinu celkových výdajů loňského roku. Podle analytiků nepředstavuje provizorium pro ekonomiku problém, pokud potrvá jen několik měsíců. Pokud by se protahovalo, mohlo by zbrzdit některé investice. Naposledy bylo Česko v rozpočtovém provizoriu po předchozí změně vlády v roce 2022, tehdy trvalo do března.
Sněmovní rozpočtový výbor v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně doporučil základní parametry návrhu schválit. Opoziční poslanci neuspěli se svými návrhy, aby výbor doporučil sněmovně vrátit rozpočet vládě k přepracování a uvést ho do souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti.
Navržený rozpočet kritizuje Národní rozpočtová rada, podle níž je v rozporu se zmíněným zákonem. Ministerstvo financí to odmítá. Podle Schillerové, která rozpočet označila za realistický a pravdivý, se zákon vztahuje jen na rozpočty projednávané v řádném termínu. Navržený schodek 310 miliard korun je podle ní maximem možného.
Parametry rozpočtu
Rozpočet počítá s reálným růstem ekonomiky o 2,4 procenta. Česká národní banka počítá pro letošní rok s růstem dokonce o 2,9 procenta. Průměrná míra inflace by měla klesnout z loňských 2,5 procenta na letošních 2,1 procenta. Spotřeba domácností má vzrůst o tři procenta, tedy o desetinu bodu víc než loni.
Za rizika pokládá vláda hlavně geopolitické napětí spojené především s válkou na Ukrajině. „Zvýšenou nejistotu představuje také zahraničněpolitické směřování Spojených států amerických, včetně možného zavádění cel a dalších překážek v mezinárodním obchodě, které mohou negativně ovlivnit výkonnost značně otevřené české ekonomiky,“ stojí v návrhu rozpočtu.
Daňové příjmy bez pojistného se mají zvýšit meziročně o sedmnáct miliard. Výdaje na sociální dávky vzrostou o 34 miliard korun. Na investice má zamířit meziročně o 12,3 miliardy víc a vyčleněno na ně je celkem 262,5 miliardy korun. Na daních chce stát vybrat 1048 miliard. Firmy by měly státu odvést 228 miliard, na daních od zaměstnanců chce rozpočet vybrat 154 miliard. Daň z přidané hodnoty má státnímu rozpočtu vynést 416 miliard korun.
Na straně výdajů má směřovat téměř 740 miliard korun na důchody. Představuje to 78 procent výdajů na sociální dávky. Meziročně jde o nárůst o víc než 22 miliard korun. Na dávky nemocenského pojištění je vyčleněno asi 51 miliard korun. Na podpory v nezaměstnanosti má směřovat asi 21 miliard korun. Meziročně jde o nárůst o téměř devět miliard a vláda podotýká, že jde mimo jiné o navýšení v důsledku takzvané flexinovely zákoníku práce, která podpory v nezaměstnanosti navyšuje a od 1. ledna zrušila i jejich horní hranici.
