Aktual.: 30.01.2025 13:27
Praha – Poslance zaměstnala při dnešních písemných interpelacích debata o digitalizaci služeb státu a o korupční kauze Dozimetr, byť dotazovaní členové vlády byli ze sněmovního jednání omluveni. Diskusi o korupčním případu zejména kolem pražského dopravního podniku, která vedla k rezignacím na magistrátu i ve vládě a je spojována hlavně s nynějšími či bývalými politiky STAN, provázela přestřelka mezi nyní už opozičními Piráty a opozičním hnutím ANO.
Na průtahy v kauze Dozimetr upozorňoval v interpelaci předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. „V případě exponovaných kauz trvají trestní řízení rekordně a pozoruhodně dlouho, zejména pokud se týkají činitelů, kteří se podílejí na vládě,“ uvedl. Poslanec ANO Hubert Lang připomněl, že se případ táhne skoro celé volební období a že si nepamatuje, že by k ní Piráti ještě jako vládní strana důrazně vystupovali. „To jsou naše témata, vy nás pouze parazitujete,“ prohlásil Lang, podle něhož se Piráti teď snaží zachránit svou „potápějící se bárku“.
Michálek souhlasil s tím, že Dozimetr je i téma ANO, a to v souvislosti s nynější senátorkou za toto hnutí Janou Mračkovou Vildumetzovou. Byla terčem kritiky kvůli kontaktům s obviněným podnikatelem Zakaríou Nemrahem, rezignovala kvůli tomu z pozice místopředsedkyně Sněmovny. Piráti v koalici kauzu podle Michálka otvírali a debaty nebyly příjemné. Poslanci ANO Mračkovou Vildumetzovou hájili a pozastavovali se nad tím, že pirátská strana ve vládě zůstávala. „Jaká vůně to byla, který ten smrad z Dozimetru přebila? Jestli to byly ty prachy z míst na ministerstvech, jestli to byla ta moc?“ tázal se Marek Novák.
Ve funkci skončili kvůli kauze Dozimetr někdejší náměstek pražského primátora za STAN Petr Hlubuček (STAN), který je jedním z obžalovaných, a ministr školství Petr Gazdík (STAN), a to kvůli kontaktům s jednou z hlavních postav případu, podnikatelem Michalem Redlem. „Kauza Dozimetr je tragédie této vlády,“ poznamenal Jiří Mašek (ANO) s ohledem na to, že předseda STAN a ministr vnitra Vít Rakušan měl mobilní telefon se stejnou šifrovací aplikací, jakou používali lidé spojovaní s korupčním případem. „Nebyl policií ani vyšetřen, ani nebyl požádán, aby telefon odevzdal,“ uvedl Mašek.
Větší shoda Pirátů a ANO provázela diskuse o dvouletém odkladu plné digitalizace služeb státu, která měla původně nastat od soboty. Poslanci obou stran upozorňovali v souvislosti s další Michálkovou interpelací na to, že teprve nedávno schválený odklad bude účinný minimálně o několik dnů později, podle vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) nejdřív od středy nebo čtvrtka příštího týdne.
„Vytváří se díra několika dnů a libovolný občan bude moci požadovat, aby Česká republika splnila povinnost a poskytla službu elektronicky. Pokud nebude poskytnuta, může uplatnit sankční nástroje,“ poznamenal Michálek. Rovněž Martin Kolovratník (ANO) mluvil o „totální právní nejistotě“ a možných žalobách na stát.
Omezit byrokracii kvůli lepšímu využití potenciálu českého výzkumu a pomoci mladým vědcům má nový zákon, jehož vládní návrh dnes podpořila Sněmovna v prvním kole schvalování. Zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, který má podle vlády také posílit etické zásady ve vědecké práci, nyní projedná sněmovní školský výbor. Opoziční ANO neprosadilo zamítnutí normy ani prodloužení doby na projednávání ve výboru na tři měsíce.
Nový zákon, který by měl nahradit původní pravidla z roku 2002, má vytvořit „efektivnější, transparentnější a konkurenceschopnější inovační prostředí“, řekl poslancům ministr pro vědu Marek Ženíšek (TOP 09). Norma podle něj zahrnuje zjednodušení administrace výzkumných projektů, zajištění otevřeného přístupu k vědeckým informacím a datům či zavedení systému hodnocení účelové podpory a opatření k posílení spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. Podle ministra se návrh týká více než 180 institucí včetně vysokých škol.
Poslanec ANO Karel Rais si postěžoval, že nový zákon už neupravuje pravidla specifického výzkumu a jeho financování a podporu vědy a výzkumu neřeší dostatečně. Stejně jako jeho kolega Julius Špičáka doporučil normu zamítnout. Ženíšek namítl, že všechny připomínky k zákonu byly vyřešeny, souhlasil s možnými dílčími úpravami. Podotkl, že zrušení pravidel pro financování specifického výzkumu navrhoval už bývalý ministr školství za ANO Robert Plaga.
Součástí návrhu je podpora rozvoje mezinárodní spolupráce ve výzkumu, což zahrnuje zlepšení koordinace mezi ministerstvy a posílení role státních institucí jako poskytovatelů výzkumné podpory. Zákon má upravit podmínky pro přístup třetích zemí k výzkumným programům a podporuje transfer znalostí mezi institucemi a firmami, což by mělo přispět k inovativnosti a zajištění konkurenceschopnosti české ekonomiky. Norma, která má podle vlády posílit pozici ČR v evropském inovačním prostoru, má také usnadnit prodej licencí a poskytovateli dát vedle dotací možnost bezúročné půjčky.
Nová úprava zavádí pojem výzkumník v rané fázi kariéry, což umožní pro tyto pracovnice a pracovníky zavést speciální programy. Obecně bude podle ministra kladen důraz na transparentní podmínky rozvoje ve všech fázích vědecké kariéry. „Podpora rovných příležitostí, mobility a návratové politiky pomáhá udržet a rozvíjet kvalifikované odborníky, což přispívá k růstu vědecké komunity a rozvoji výzkumného sektoru,“ uvedl Ženíšek. Nově má proto zákon zavést například přenositelnost projektů nebo možnost jejich prodloužení.
Náklady na zavedení nové legislativy, zaměřené na administrativní zjednodušení a modernizaci informačních systémů, odhadují předkladatelé na 207 milionů korun v prvním roce a 228 milionů korun v dalších letech. Zahrnují jak počáteční investice, tak provozní výdaje. Po zavedení nového systému se očekává úspora 149 milionů korun ročně díky jeho efektivnějšímu fungování.
Sněmovna podpořila nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí
Sněmovna dnes v úvodním kole podpořila nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) má modernizovat, zjednodušit a zefektivnit řízení a kontrolu a nahradit dosavadní zákon o finanční kontrole ve veřejné správě. Zákon mimo jiné počítá s povinným zřízením oddělení vnitřního auditu u větších měst, krajů a státních institucí. Má to posílit kontrolu využívání veřejných peněz a zajistit jejich větší ochranu. Například výslovně stanoví, že s veřejnými penězi je každý povinen nakládat účelně, hospodárně a efektivně
K nedostatkům současného zákona patří podle Stanjury to, že nezakládá jasně práva a povinnosti, obsahuje rigidní postupy a nedostatečně upravuje interní audit. Návrh nového zákona stanoví základní zásady pro nakládání s veřejnými prostředky. „Změny sledují jeden cíl, a to přispět k zajištění větší míry ochrany veřejných prostředků a zároveň ke zjednodušení a zefektivnění systému řízení a kontroly veřejných financí, tedy i ke snížení administrativní a kontrolní zátěže,“ řekl Stanjura poslancům.
Povinnost zavést oddělení vnitřního auditu by se dále měla vztahovat na zdravotní pojišťovny, státní fondy, Správu železnic a na správce jednotlivých kapitol státního rozpočtu. Správci kapitol rozpočtu, což jsou kromě ministerstev i další instituce jako například Nejvyšší kontrolní úřad či Technologická agentura ČR, by měli zajišťovat výkon interního auditu také u organizací, které zřizují.
Podle předkládací zprávy přinese změna zákona státnímu rozpočtu dodatečné náklady zhruba 8,6 milionu korun ročně kvůli změně tabulkových tříd kontrolních pracovníků, kteří budou audit zpracovávat. Na straně samospráv odhaduje předkládací zpráva roční náklady jejich rozpočtů zhruba 400.000 korun.
Nové povinnosti by měly být účinné od roku 2027.
