Bylo to nejvíce sledované setkání státníků na sobotním pohřbu papeže Františka. Donald Trump se na čtvrt hodiny setkal přímo v bazilice svatého Petra ve Vatikánu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Byla to jejich první osobní schůzka po nepodařeném setkání v Bílém domě z letošního 28. února.
Oba prezidenti se v sobotu separátně setkali i s hlavou Francie, Emmanuelem Macronem, a britským premiérem Keirem Starmerem. Ukrajinská prezidentská kancelář setkání označila za pozitivní. Horečná jednání přichází ve chvíli, kdy dochází k možnému posunu v mírových rozhovorech. Po americkém mírovém plánu přišli s vlastním protinávrhem Ukrajinci a Evropané, načež ruský prezident Vladimir Putin v pátek sdělil Trumpovu vyslanci Stevu Witkoffovi, že Rusko je připraveno jednat s Ukrajinou bez předběžných podmínek.
„Byla to dobrá schůzka,“ napsal Zelenskyj o setkání s Trumpem na síti X .“Hodně jsme toho probrali mezi čtyřma očima. Doufám ve výsledky ve všech oblastech, které jsme probrali. Ochrana životů našich lidí. Úplné a bezpodmínečné příměří. Spolehlivý a trvalý mír, který zabrání vypuknutí další války.“
Donald Trump v sobotu ráno reportoval na své sociální síti Truth Social: „Právě jsem přistál v Římě. Dobrý den při jednáních a schůzkách s Ruskem a Ukrajinou. Jsou velmi blízko dohodě a obě strany by se nyní měly sejít na velmi vysoké úrovni, aby ji dokončily. Většina hlavních bodů je dohodnuta. Zastavte krveprolití, TEĎ. Budeme všude tam, kde to bude nutné, abychom pomohli usnadnit KONEC této kruté a nesmyslné války!“
Good meeting. We discussed a lot one on one. Hoping for results on everything we covered. Protecting lives of our people. Full and unconditional ceasefire. Reliable and lasting peace that will prevent another war from breaking out. Very symbolic meeting that has potential to… pic.twitter.com/q4ZhVXCjw0
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) April 26, 2025
K setkání vrcholných politiků na papežově pohřbu nicméně došlo poté, kdy se Ukrajinci ostře postavili proti americkému mírovému plánu, který navíc Washington prezentoval stylem „berte, nebo nechte být!“ Plán kromě okamžitého příměří, přímého jednání mezi Moskvou a Kyjevem a vyloučení vstupu Ukrajiny do NATO šokoval Ukrajince americkým uznáním ruské anexe Krymu a zrušením všech sankcí uvalených vůči Rusku.
Dalšími body bylo faktické zamrznutí současné frontové linie, dohoda o nerostech, která převádí část zisků z ukrajinských přírodních zdrojů americkým společnostem, a nakonec i převedení Záporožské jaderné elektrárny pod americkou správu. Vstřícný pro Ukrajinu byl bod výslovně odmítající jakékoliv omezení ukrajinských ozbrojených sil, což by pro Ukrajinu bylo sebevražedné, jde ovšem o dlouhodobý požadavek Kremlu.
Ukrajinci kontrovali vlastním návrhem připraveným spolu s evropskými spojenci. Ten odkládá debatu o území až na dobu po uzavření příměří. Nikde také nezmiňuje akceptaci ruské kontroly nad jakoukoliv částí ukrajinského území. A oproti americkému návrhu výslovně uvádí právo Ukrajiny pozvat spojenecké vojenské síly na své území.
Navrhuje také bezpečnostní záruky i ze strany Spojených států. Mělo by jít o podobný mechanismus, jakým je je známý článek 5 dohody Severoatlantické aliance o vzájemné obraně. O sankcích proti Rusku pak návrh uvádí, že je lze „po dosažení udržitelného míru postupně zmírnit“, nikoliv rovnou zrušit. Dokument také požaduje finanční náhradu za válečné škody na Ukrajině ze zmrazených ruských aktiv v zahraničí.
„Zdá se, že prezident Zelenskyj se vydal špatným směrem,“ tvrdí Bílý dům. Ukrajinský prezident předtím odmítl uznat Krym za ruské území. | Video: Reuters
