
Aktual.: 9.08.2025 09:10
Praha – Vládě se za poslední čtyři roky podařilo především zvládnout krizi po vypuknutí války na Ukrajině, úspěšně řešila také energetickou bezpečnost ČR. Shodují se na tom politologové, které oslovila ČTK. Pozitivně hodnotí i českou zahraniční politiku. Naopak za největší neúspěch považují digitalizaci stavebního řízení. Nepodařilo se také řešit nízkou porodnost nebo financování školství, míní. Spíše kladně hodnotí experti krizovou komunikaci kabinetu, horší byla podle nich komunikace týkající se běžného chodu vládnutí.
Politolog David Jágr z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) považuje za největší úspěch současné vlády premiéra Petra Fialy (ODS) dohodu o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany a řešení energetické bezpečnosti ČR. „Když byl ministrem dopravy i průmyslu Karel Havlíček za ANO, hrozilo, že jaderné elektrárny bude stavět ruský Rosatom. V takové situaci bychom byli desítky let Rusy vydíratelní, jako je dnes například Maďarsko,“ uvedl. Zároveň se Česku po desetiletích podařilo zbavit závislosti na ruské ropě, podotkl. „Což bylo před volbami v roce 2021 něco nepředstavitelného. I přes tuto radikální změnu dnes máme nejlevnější benzin v Evropě. Zmínit lze i získání kapacity LNG terminálů, nákup zásobníků na plyn a dostavbu TAL-PLUS,“ dodal.
„Za evidentní úspěchy v domácí politice lze považovat zvládnutí uprchlické krize a energetické krize, které vypukly prakticky paralelně po ruském útoku na Ukrajinu,“ míní politolog Vít Hloušek. Úspěšná podle něj byla také česká zahraniční politika jako celek. „Nejde jen o to, že je skutečně obrácena na Západ, věnuje se skutečným problémům (ruská agrese na Ukrajině a s tím spojená hybridní válka proti západní a střední Evropě), ale Česko se po desetiletích pasivní a oportunistické politiky chová jako rozumný, předvídatelný a skutečně prospěšný aktér mezinárodních vztahů,“ uvedl. Česko patří k největším podporovatelům Ukrajiny, bylo mezi prvními státy, které ihned po invazi poskytly Kyjevu zbrojní pomoc. Zatímco v postoji k Ukrajině a dalších zahraničněpolitických tématech sdílí Česko názor většiny evropských států, unikátnější postoj zaujímá k Izraeli.
Také politolog Michael Drašar z FSV UK hodnotí kladně reakci vlády na ruskou agresi vůči Ukrajině. „Ta přinesla řadu výzev v oblasti mezinárodní politiky, což je oblast, která by se dala považovat za největší úspěch této vlády: upevnění pozice České republiky v rámci EU i NATO, následování havlovského odkazu v zahraniční politice, úspěšné zvládnutí předsednictví v Radě EU, stejně tak i snaha zbavit zemi energetické závislosti na Rusku,“ podotkl.
Za největší neúspěch považují politologové digitalizaci stavebního řízení. „Jedná se o závažný problém pro občany, firmy i státní správu, ale zároveň je to velký symbol neúspěchu vlády v oblasti, kterou si nejen Piráti vybrali za jednu z vlajkových lodí – digitalizace,“ podotkl Hloušek. Vedle digitalizace se vládě podobně jako předchozím kabinetům nepodařilo efektivně řešit nízkou porodnost, doplnil Jágr. „Ta byla loni dokonce nejnižší za 150 let, což bychom měli vnímat jako hlavní problém země. Vyšší porodnost je přitom nejlepší formou důchodové reformy. Kosmetické zvýšení rodičovského příspěvku změnu nezajistí,“ podotkl.
Problematickou oblastí bylo podle Drašara také vzdělávání, ačkoli si ho vláda na začátku mandátu vytkla jako svou prioritu. „Navzdory částečným úspěchům, jako je přijetí novely vysokoškolského zákona a zlepšení podmínek pro doktorandy, nedokázala dostatečně vyřešit problémy s platovým ohodnocením učitelů, kritickou situaci v oblasti odměňování nepedagogických pracovníků, a obecně navýšení rozpočtu pro resort školství,“ uvedl.
Spíše pozitivně pak experti hodnotí krizovou komunikaci vlády. „Fialův kabinet vládl v období několika velkých krizí zároveň, informace ale podával věcně, neměnil plány ze dne na den a komunikace zpravidla nevyvolávala zmatky. Řekl bych, že krizová komunikace vlády byla na vyšší úrovni než ta týkající se běžného chodu vládnutí,“ míní Jágr. „Paradoxně krizovou situaci vláda zvládá o něco lépe, než standardní komunikaci a „prodávání“ vlastních úspěchů,“ souhlasí Hloušek. Podle Drašara vláda od začátku zápasila s tím, aby své kroky dokázala srozumitelně komunikovat veřejnosti, čehož hojně využívaly opoziční strany.
Naopak opozice byla v komunikaci podle Hlouška úspěšná. „Tak, jak vláda v komunikaci poněkud vadne, je zejména ANO naopak velmi aktivní a úspěšné,“ poznamenal. Předsedovi opozičního hnutí ANO Andreji Babišovi se podle něj podařilo nastolit poměrně široký konsenzus ohledně stavu ČR. „Že je mnohdy mimo realitu (jako příklad za všechny Ukrajinci v Česku, na kterých stát a tedy, i „naši lidé“ vydělávají), je bohužel vedlejší,“ doplnil. Také podle Jágra se opozici podařilo vytvořit atmosféru, kdy značná část populace věří tomu, že je situace v Česku v mnoha aspektech mnohem horší, než ukazují objektivní ukazatele zachycující skutečnost.