Aktualizace: 25.05.2024 09:20
Paříž – Domácí politika je určujícím tématem letošních francouzských voleb do Evropského parlamentu. S ruskou invazí na Ukrajinu se do debaty nepříliš úspěšně pokusil vstoupit prezident Emmanuel Macron a konflikt v Pásmu Gazy zase prosazuje krajní levice, která má nízké volební preference. Francouze ale více zajímají ekonomické problémy, řekl ČTK politolog Christian Lequesne z prestižní univerzity Sciences Po. Například o klimatu podle něj hovoří málokterá strana s výjimkou socialistů a zelených. Krajní pravice protlačuje migraci a hovoří o prezidentských volbách v roce 2027.
„Bohužel o Evropě se moc mluvit nebude,“ uvedl Lequesne na dotaz, jaká témata rozhodnou volby. Hlavním sdělením podle něj nakonec bude, jaká je váha krajní pravice a co to znamená s ohledem na příští prezidentské klání.
Ruská agrese na Ukrajině, což je téma, ve kterém se Macron na mezinárodní úrovni velmi angažuje, se do předvolební kampaně příliš nepromítla. „Macron si před několika týdny myslel, že Ukrajina by mohla být klíčovým tématem pro rozdělení krajní pravice, která měla, stejně jako většina krajně pravicových stran v Evropě, vazby na ruského prezidenta Vladimira Putina,“ uvedl Lequesne. „Takže se snažil tento argument velmi používat, ale nehrál tak velkou roli, protože ve skutečnosti to, co lidi zajímá, není, co se děje na Ukrajině. Spíše jim jde o ceny zboží nebo životní úroveň,“ dodal politolog, který Macronovu prvotní strategii zhodnotil jako nepříliš moudrou. Hlava státu podle něj trpí jistým „elitářstvím“, když se snaží zahraniční politiku použít jako téma, které by mohlo zburcovat společnost.
„Gaza je důležitá pro krajní levici,“ uvedl Lequesne k válce, kterou v Pásmu Gazy po teroristickém útoku z loňského října vede Izrael proti radikálnímu hnutí Hamás. Ve Francii je podle něj zhruba 3,5 milionu muslimů a to je důvod, proč se téma snaží využít krajně levicová opoziční strana Nepodrobená Francie (LFI).
Evropskými a mezinárodními otázkami se v kampani zabývají socialisté. „Obávají se hlavně toho, že Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal), která byla hlavním úspěchem komise Ursuly von der Leyenové, by mohla být na příštím zasedání oslabena. A z osobních důvodů je lídr Raphaël Glucksmann velmi zaměřen na mezinárodní otázky, takže byl velmi aktivní v otázkách Ruska, Ukrajiny, Moldavska a Gruzie, protože tam žil,“ řekl analytik Marc-Olivier Padis z think tanku Terra Nova. Konzervativní Republikáni (LR) ani krajní pravice podle něj o invazi nechtějí příliš mluvit kvůli svým minulým vazbám na Rusko.
Kromě socialistů a levice o klimatu podle Padise mluví ještě Macronova strana Obnova, která má na kandidátce Pascala Canfina, jenž byl předsedou výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí. „Ale vedoucí stranou ve Francii je Národní sdružení (RN), mají přes 30 procent, takže svým způsobem jejich agenda dominuje celé kampani,“ dodal.
Krajní pravice má jako téma číslo jedna migraci a podle Lequesnea jí to „funguje“ díky dvěma faktorům. Prvním jsou ekonomické obavy lidí, kteří se bojí, že s nimi migranti soutěží o pracovní místa. Druhým jsou představy, že migranti chtějí změnit hodnoty ve společnosti, což podle politologa zabírá „zejména na lidi ze střední třídy, kteří nemají ekonomické problémy“. „Mají tento strach a někdy mají problém vzít v potaz to, že je rozdíl mezi radikálním islámem a náboženstvím muslimů obecně,“ řekl.
Co se týká Evropské unie, krajní pravice ji nechce opustit, takže nemluví o „frexitu“ nebo něčem podobném. „Oni chtějí změnit Evropu zevnitř,“ řekl Lequesne. Dodal, že ve vnímání EU „nejsou příliš daleko od toho, o čem přemýšlel Václav Klaus“. Od nápadů na vystoupení z EU podle politologa ustoupila krajní pravice kvůli zkušenosti s brexitem a také proto, že jde stále více směrem ke střední třídě, která to nechce.
„Jejich sen je úplně stejný, jaký má italská premiéra Giorgia Meloniová, tedy být považován za slušnou pravici,“ řekl Lequesne. Národní sdružení (RN) také podle něj už nechce být nazýváno krajní pravicí. „Ale ve skutečnosti jí jsou, i když je jejich strategií být považováni za slušnou pravici, za vládní stranu, jako je ODS v České republice,“ uzavřel.
