Komerční prezentace Aktual.: 13.02.2025 12:35
Praha – Politolog Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy (UK) neočekává úplné vynechání Evropy z jednání o míru na Ukrajině. Středeční telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem odráží Trumpův specifický přístup k zahraniční politice, uvedl na dotaz ČTK. Podobně na hovor nahlíží Kryštof Kozák z UK. Rektor Ostravské univerzity a amerikanista Petr Kopecký se domnívá, že by Ukrajina jen stěží přijala řešení dojednané jen Ruskem a USA.
Trump si se šéfem Kremlu telefonoval více než hodinu, oba vůdci se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války, kterou rozpoutalo Rusko na příkaz Putina vpádem do sousední země před téměř třemi roky. Trump si poté telefonoval také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Později americký prezident oznámil, že se s Putinem pravděpodobně setká v Saúdské Arábii. Ministři zahraničí několika evropských zemí následně uvedli, že při jednání o Ukrajině nelze přijmout žádné rozhodnutí bez Kyjeva a Evropy.
„Telefonát odráží specifický přístup Donalda Trumpa k zahraniční politice, ve které vždy klade zásadní důraz na osobní kontakty se světovými lídry, a to včetně vůdců nedemokratických režimů, jako je Rusko,“ podotkl Dopieralla. Úplné vynechání Evropy z jednání ale nepředpokládá. „Už vzhledem k tomu, že americký ministr obrany Pete Hegseth při návštěvě Evropy tento týden prohlásil, že Evropa do budoucna musí mnohem více investovat do své vlastní obrany a nespoléhat se tolik na Spojené státy ve věci garance bezpečnosti,“ poznamenal.
Hegseth podle politologa zároveň ubezpečil spojence o pevnosti spojeneckých svazků v rámci Severoatlantické aliance (NATO). „V tuto chvíli nevíme ani to, kdy jednání začnou, ani jeho parametry či účastníky. Evropské členské státy NATO budou nepochybně lobbovat americkou administrativu za to, aby byly zapojeny, a zároveň, aby zásadní jednání a následná rozhodování neprobíhala bez zapojení Ukrajiny samotné,“ dodal Dopieralla.
Podle Kopeckého ale telefonát mezi Trumpem a Putinem ukazuje, že podmínky ukončení Putinovy války na Ukrajině budou formulovat primárně Spojené státy a země, která agresi podnikla. „Trump sdělil, že s Putinem bude na hledání řešení ‚velmi úzce spolupracovat‘. Evropa, členské země NATO a Ukrajina samotná v tuto chvíli jen přihlížejí,“ míní.
Připomněl, že v reakci na telefonát se už lídři zemí Evropské unie hlasitě ozývají s tím, že trvalý mír bez jejich zapojení do vyjednávání a bez důstojné a silné pozice Ukrajiny v nich není možný. „Pokud by mělo být řešení dojednáno jen Ruskem a USA, Ukrajina ho jen stěží přijme,“ doplnil Kopecký.
Podle Kozáka Trump preferuje přímé osobní jednání se silnými vůdci. „Dokud budou Evropané a Ukrajinci závislí na americké vojenské pomoci, nezbyde jim než se podřídit tomu, co Trump s Putinem vyjednají. Evropské i ukrajinské postoje budou v rámci jednání hrát určitou roli, ale ne tu nejdůležitější,“ míní.
Trump chce podle něj válku a americkou podporu ukončit, proto je ochoten učinit i ústupky Putinovi. Na dotaz, zda kroky nevedou k „nové mnichovské dohodě“, uvedl, že to by nastalo pouze tehdy, pokud se nepodaří vyjednat uspořádání, které by zabránilo Rusku podnikat další agresivní kroky proti svým sousedům. Podle Dopierally v tuto chvíli srovnání s Mnichovem rozhodně není namístě, neboť ihned po telefonátu Trumpa s Putinem následoval hovor americké a ukrajinské hlavy státu.
