Události: Návrh, který zvyšuje platy politiků (zdroj: ČT24)
Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o více než 13 procent. Například měsíční plat premiéra a předsedy parlamentní komory by vůbec poprvé přesáhl 300 tisíc korun a plat ministrů 200 tisíc korun. Vyplývá to z novely příslušného zákona, který kvůli zásahu Ústavního soudu (ÚS) předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí do připomínkového řízení. Letos platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na loňské úrovni. Vláda bude o parametrech ještě jednat, opozice uvažuje i o zmrazení těchto výdělků.
Nastavením platů poslanců, senátorů, členů vlády, prezidenta, soudců a dalších vysokých funkcionářů se musejí politici znovu zabývat potom, co ÚS zrušil koncem května s platností od příštího roku zákonný koeficient nutný pro jejich výpočet z průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství vždy za předloňský rok. Soud uvedl, že letošní snížení soudcovských platů, které spočívalo v trvalé změně tohoto koeficientu, odporuje ústavnímu pořádku. Navrhovaná novela vrací koeficient od ledna na dřívější úroveň. Bez schválení nové úpravy by platy nebylo jak stanovovat.
Pokud bude předloha přijata, plat řadového poslance by podle předběžných dat činil 116,4 tisíce korun, plat prezidenta republiky poté 388 tisíc korun. Předsedové obou parlamentních komor a premiér by příští rok pobírali 312,5 tisíce korun, místopředsedové sněmovny a senátu a ministři pak 222 tisíc korun.
Odměna místopředsedy vlády by se mohla zvýšit na 268,4 tisíce korun. Předsedům parlamentních výborů, komisí a delegací na 163,8 tisíce korun. Plat místopředsedů senátních a sněmovních výborů a předsedů podvýborů by mohl činit 140,1 tisíce korun.
Vláda argumentuje navázáním platů na soudce
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) se k návrhu nevyjádřil. Další členové vlády argumentují navázáním platů politiků na soudce.
„Teď ten nárůst vznikl tím, že v uplynulém období došlo ke zmrazení platů politiků. Ten vzorec by měl jednou pro vždy platit,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jsou procenta „zcela nepodstatná“ a dodal, „aby do toho nemohla zasahovat Poslanecká sněmovna, aby do toho nemohl zasahovat Senát a aby to fungovalo automaticky“.
První místopředseda vlády Vít Rakušan (STAN) řekl, že kabinet Petra Fialy (ODS) by mohl o platech ústavních činitelů jednat na jednom ze svých říjnových zasedání. Poté návrh poputuje do Poslanecké sněmovny. „Já nevylučuji, že se změní nějaké ty poměry, které jsou tam nastaveny,“ sdělil Rakušan.
S dvouciferným růstem platů politiků nesouhlasí opozice. „Že jim není hanba, hanba je nefackuje, aby si v této těžké době, kdy vyhnali tisíce, desetitisíce lidí pro dávky sociální takto nehorázně zvedli platy,“ řekla Alena Schillerová (ANO).
„My nechceme chodit po ulici a dívat se na ty lidi, jak oni jsou na tom jinak než my, takže já si myslím, že je to neetické a nemorální,“ řekl Radim Fiala (SPD). Olga Richterová (Piráti) sdělila, že její strana předloží konkrétní návrh snížení. „Zatím jsme se bavili předběžně o polovině,“ dodala.
Vzrostou i měsíční náhrady
Politikům by s platy vzrostly i měsíční náhrady. Například zvláštní víceúčelová paušální náhrada prezidenta by představovala 361 tisíc korun. Paušální náhrada premiéra by činila 39 tisíc korun a ministra 32,4 tisíce korun. Poslanecká a senátorská paušální náhrada na stravné a reprezentaci by byla 17,3 tisíce korun, cestovní náhrada by podle vzdálenosti bydliště představovala až 64,7 tisíce korun. Víceúčelová paušální náhrada předsedy parlamentní komory by mohla činit 62,5 tisíce korun.
Ministerstvo v novele navrhlo uzákonění zcela nové náhrady manželovi prezidenta republiky na hrazení „výdajů spojených s výkonem jeho povinností a veřejnou činností“. Činila by třicet procent náhrady hlavy státu a příští rok by mohla být 108,3 tisíce korun.
Platy soudců by mohly vzrůst o stejné procento
V novém roce by mohly vzrůst platy také soudcům, uvádí důvodová zpráva k této novele. Předpokládané navýšení nákladů oproti roku 2024 může činit celkem 813 milionů korun. Meziročně se jedná o navýšení objemu prostředků, stejně jako u vrcholných politiků o 13,7 procenta. Zvýšení prostředků na platy státních zástupců představuje 109 milionů korun – meziročně jde o nárůst 5,23 procenta.
Od 1. ledna 2021 byla výše platových základen představitelů státní moci, soudců a státních zástupců stanovena ve výši platné pro rok 2020, od začátku roku 2022 však došlo k reaktivaci automatického určování její výše podle vývoje průměrné mzdy za předminulý kalendářní rok. Od února téhož roku byly platové základny opět fixovány v přechozí výši, byly tedy fakticky sníženy.
V listopadu 2023 byl přijat zákon, kterým se některé zákony měnily v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Tento zákon obsahoval i změnu zákona spočívající ve snížení koeficientu pro určení výše platové základny soudců z trojnásobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na hodnotu 2,822násobku průměrné mzdy od začátku roku 2024.
Podle ÚS to byl ale neústavní zásah, a soudci tak budou mít nárok na zpětné dorovnání platů za tento rok. ÚS v květnu rozhodl, že snížení soudcovských platů, které spočívá v trvalé změně výpočtového koeficientu, odporuje ústavnímu pořádku. Zákon však nechal platit do konce roku, aby politici mohli vhodně upravit platy veřejných činitelů, které se odvozují od soudcovské platové základny.
Platy měly růst pomaleji
V rámci konsolidačního balíčku měly platy ústavních činitelů růst výrazně pomaleji. Koalice se v minulém roce shodla, že pro rok 2024 sníží platovou základnu na 94 procent její původní výše. Základní hrubý výdělek poslance nebo ministra vzrostl tak jen o sto korun. U premiéra a šéfů obou parlamentních komor se poté jednalo o tři sta korun.
Na snížení růstu se v minulém roce shodli poslanci všech koaličních stran. „Není to zmrazení. To znamená, že nenastane to, že za rok se se tam bude muset něco vracet ve větší výši a zase to pobouří občany. Takže je to vlastně nepřidání,“ vyjádřil se tehdy k situaci předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).
