Režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka už několik let přiváží migranty na své hranice se zeměmi Evropské unie, a využívá tak běžence jako zbraň v hybridní válce proti Západu. Opakovaně na to upozorňují jak sousední státy Běloruska, kam Minsk běžence posílá, tak EU jako celek. Minsk vždy odmítal, že by převoz migrantů cíleně organizoval. Politico teď však na základě odposlechů běloruských činitelů a rozhovorů s členy bezpečnostních složek popsalo, jak přesně systém funguje.
Mechanismus byl podle Politica spuštěn na jaře 2021, tedy poté, co EU uvalila na Lukašenkův režim sankce v reakci na zfalšované prezidentské volby a represe vůči demonstrantům a opozici z předchozího roku.
V některých zemích, například v Iráku, se objevily inzeráty propagující zájezdy do Běloruska. Když na ně potenciální migranti odpověděli, cestovní kanceláře požádaly běloruské ministerstvo zahraničí o krátkodobá víza pro dotyčné osoby.
Jako oficiální účely v žádostech figurovaly služební cesty, turistika či zdravotní účely a často šlo o skupinová víza. Mnoho lidí však podle Politica uvedlo, že jim byl neoficiálně přislíben snadný přechod do EU.
Mizející migranti
Do Běloruska tito lidé přilétali jak s iráckými aerolinkami, tak s běloruskou státní společností Belavia. Při příjezdu dostali víza a ubytování v hotelech vlastněných ředitelstvím správy majetku, které spadá pod úřad prezidenta. Příchozí se skutečně účastnili exkurzí do státních podniků, výletů či lázeňských pobytů, cestovní kanceláře si ale byly vědomy, že migranti nepřicházejí do země jen kvůli práci nebo zábavě.
Řada z nich totiž během pobytu zmizela. Dzmitrij Korabau, zástupce vedoucího soukromé cestovní agentury Oskartour, která se do projektu zapojila, v zachycených telefonátech říká, že migranti dorazili do Minsku „bez zavazadel“ a vtipkoval, že „letadla letící zpět do svých domovských zemí jsou poloprázdná“. Na jednom ze záznamů také říká, že když lidé „utečou, zahodí všechny své dokumenty, aby je nebylo možné identifikovat“.
Když pak Ihar Kačalau, zástupce vedoucího kriminální policie v Minské oblasti, obdržel zprávy o zmizení několika lidí z Afriky, kteří se v Bělorusku měli oficiálně učit hrát fotbal, zavolal v květnu 2021 na ministerstvo vnitra a požádal o radu.
„Ministr dal výslovné pokyny,“ řekl vysoký úředník na ministerstvu Michail Bedunkevič v odposlechu telefonátu, na který odkazuje Politico. „Neměli bychom se zabývat migranty na cestě do Evropy,“ pokračoval a dodal: „Zmizeli? To je v pořádku, pokud se tu neusadí. Cokoli, co se pohne tímto směrem… Neměli bychom tomu stát v cestě.“
Změna strategie a pomoc Ruska
V červnu 2021 se ale situace zkomplikovala, protože uprchlých migrantů si začala všímat západní média, která také – podobně jako nestátní běloruští novináři – informovala o velkém počtu cizinců v zemi. Jejich příjezdy spojovala s Centrkurort, státní cestovní kanceláří uvedenou v žádostech o víza, kterou vlastní výše zmíněné ředitelství správy majetku podřízené hlavě státu.
Viditelnost vazeb mezi Lukašenkem a státní cestovní kanceláří vedla ke změně strategie. Státní Centrkurort a soukromá Oskartour se dohodly, že se papírování spojené s vízy přesune na privátní firmu. Do podávání žádostí o víza se zapojily i další běloruské společnosti, například Sidon Tour a Beregovaja Zvezda (později přejmenovaná na World Travel).
Příliv migrantů do Běloruska usnadnilo také Rusko, přes které se později začala vydávat pozvání. Migranti tak před cestou do Běloruska často letěli pod záminkou studia nejprve do Moskvy nebo Petrohradu.
„Chovejte se, jako by tam migranti nebyli“
Režim nad útěky běženců do EU nejprve přivíral oči a lidi, které pohraničníci při pokusu o překročení hranice zadrželi, si zase převzaly cestovní agentury, jež je pak držely ve svých hotelech. Podle expolicisty Uladzimira Žyhara z opozičního sdružení bývalých důstojníků bezpečnostních služeb BelPol režimv prvních měsících fungování mechanismu migrantům nepomáhal, ale ani je netrestal.
Od podzimu 2021 však běloruské úřady proti přesunu migrantů k hranicím EU nejen nic nepodnikaly, ale přímo je k hranici začaly přivádět, ukazují podle Politica uniklá videa policistů doprovázejících migranty. Podle pěti současných pohraničníků a tří zaměstnanců ministerstva vnitra se tak stalo na příkaz Lukašenka.
„Z celého personálu bylo vybráno několik zaměstnanců, aby zajistili nerušený průjezd migrantů a jejich doprovodu ke státní hranici,“ přiblížil pohraničník Aleh. Tito lidé měli podle něj také zajistit, aby zbytek personálu nic nepodnikl. „Zjednodušeně řečeno, pravidlo znělo: pokud uvidíte migranty, odvraťte se a chovejte se, jako by tam nebyli,“ dodal Aleh.
Organizovaný nápor na hranici
Další z pohraničníků, Aljaksandr, popsal, že běžence přivážela na hranice soukromá auta. Pak si je převzali příslušníci ASAM, speciální jednotky pohraniční stráže, kteří migranty navedli na konkrétní přechody, kde se pak pokusili prolomit hranici. Zpočátku tyto pokusy nebyly organizované, ale i to se podle Aljaksandra později změnilo. „Několik doprovázejících v uniformě. Malé skupiny po pěti až patnácti lidech. Všichni začali přinášet žebříky a nůžky na kov a měli kvalitní zimní oblečení.“
Pokud opakované pokusy selhaly, přišla na řadu nová taktika – jedna skupina fungovala jako návnada, zatímco ty menší se pokoušely přejít na druhou stranu méně střeženými oblastmi. Když je polské, litevské či lotyšské úřady odhalily, lidé se stáhli do lesa, kde čekali na další pokyny, často celé dny bez jídla.
„Pokud se rozhodli vrátit, byli zadrženi běloruskou stranou a bylo s nimi zacházeno jako se zvířaty. Každého, kdo se pokusil vrátit, odvlekli zpět na hranice – a zbili,“ uvedl další pohraničník Kiril. Také současný člen ASAM podle Politica potvrdil, že běloruští činitelé navádějí běžence k hranici a pokud se migranti vrátí, nutí je zpět k hranici.
Přesunem migrantů na hranice EU se v Bělorusku zabývá několik týmů: podpůrná jednotka, diverzní tým a kvalifikovaní instruktoři. Podle pohraničníka Aleha nyní režim dává přednost „kvalitě před kvantitou“. „Migranti musí být kontrolováni, aby se nerozprchli po celé zemi,“ řekl Aleh. „Proto se toky zmírnily, ale jejich organizace a příprava se jasně zlepšily.“
Politico připomnělo, že v důsledku běloruského nátlaku zůstaly tisíce migrantů na hranici uvězněny, protože Polsko, Lotyšsko a Litva se jim snažily zablokovat vstup. Polští a unijní pohraničníci byli rovněž obviněni z nezákonného zatlačování migrantů zpět. Nejméně sto dvacet lidí podle lidskoprávní organizace Human Constanta zemřelo. Varšava plánuje letos v létě utěsnit celou svou hranici s Běloruskem a migrační trasu uzavřít.
