Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelil na konci minulého roku nejvážnější politické krizi svého sedmým rokem trvajícího prezidentství.
Kvůli rozsáhlému korupčnímu skandálu ve státní jaderné společnosti Energoatom rezignoval jeho klíčový poradce a dlouholetý šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak, což výrazně otřáslo důvěrou veřejnosti v ukrajinské vedení a oslabilo prezidentovu pozici.
Opoziční politici tehdy otevřeně naznačovali, že vzniklé mocenské vakuum by mohlo Zelenského proměnit v pouhou formální figuru bez reálného vlivu, jejíž role by se omezila na potřásání rukou se zahraničními lídry.
Zelenskyj však dal rychle najevo, že se s rolí oslabeného prezidenta nehodlá smířit. Hned na začátku nového roku proto zahájil rozsáhlé změny ve státním aparátu, jimiž se snaží znovu upevnit svou pozici.
Zelenského rival šéfem prezidentské kanceláře
Minulý pátek jmenoval Zelenskyj bývalého šéfa vojenské rozvědky Kyryla Budanova vedoucím prezidentské kanceláře. Budanov patří k nejrespektovanějším osobnostem v bezpečnostních a vojenských kruzích a spolu s Valerijem Zalužným je považován za jednoho z hlavních potenciálních rivalů Zelenského v případných budoucích prezidentských volbách.
Podle deníku Ukrajinska Pravda přitom Budanov původně nepatřil mezi nejpravděpodobnější kandidáty. Zelenskyj se pro něj však nakonec rozhodl především s cílem posílit vyjednávací tým. Budanov má realistický pohled na vývoj války, bohaté zkušenosti z vyjednávání a zároveň není zatížen korupčními skandály, což snižuje reputační rizika a symbolicky uzavírá éru Andrije Jermaka.
Budanov je navíc jedním z mála ukrajinských představitelů, kteří mají přímé pracovní kontakty s ruskou stranou. Podílel se na výměnách zajatců a vedl například osobní jednání ve Spojených arabských emirátech. Právě zahraniční agenda měla být jedním z hlavních důvodů, proč na funkci kývl, ačkoliv jeho jmenování politické kruhy v Kyjevě překvapilo.
„Z pohledu Zelenského je to chytrý tah, ale na Budanovově místě bych raději zůstal tam, kde jsem,“ uvedl pro deník Financial Times Oleksandr Merežko, poslanec za prezidentovu stranu Služebník lidu.
Rostoucí popularita Budanova zároveň vyvolala spekulace, že by role „architekta míru“ mohla být jeho vstupenkou do vrcholné politiky a že Zelenskyj zahájil operaci „nástupce“.
Ukrajinská pravda však tyto úvahy označuje za naivní. Podle deníku prezident Budanova tímto krokem naopak odstřihl od jím vybudované mocenské struktury a zabránil mu spojit dosavadní vliv s možnostmi nové funkce.
Jinými slovy: Zelenskyj je ochoten připustit silného šéfa prezidentské kanceláře, ale pouze za předpokladu, že bude hrát výhradně v jeho týmu.
Fedorov střídá Šmyhala na obraně
Tezi, že si Zelenskyj nehledá svého nástupce, potvrzují i další personální šachy. K významným změnám dochází také na ministerstvu obrany, kde prezidentův dlouholetý spojenec Mychajlo Fedorov nahradí Denyse Šmyhala, se kterým se počítá na postu ministra energetiky.
Zelenského kroky naznačují, že Šmyhal, jenž stál v čele ministerstva obrany pět měsíců, měl za úkol především stabilizovat resort. Hlubší reformy mají následovat až s nástupem Fedorova.
Ten působí jako místopředseda vlády a úspěšný ministr digitální transformace, který mimo jiné inicioval takzvanou dronovou linii jako součást ukrajinské strategie technologické války. Je zároveň jediným členem kabinetu, který přežil všechny vládní rošády.
Zatímco jmenování Budanova má Ukrajinu připravit na možnost ukončení války prostřednictvím jednání, Fedorov má naopak zintenzivnit modernizaci armády pro případ, že bude nutné ve válce pokračovat.
Jeho nástup má být zároveň prvním krokem k rozsáhlému restartu klíčových silových složek: nového šéfa již má vojenská rozvědka, brzy jej získá i zahraniční rozvědka a odvolán byl také dlouholetý šéf Pohraniční služby Serhij Dejneko.
Zelenskyj demonstruje svou moc
Největší zemětřesení však vyvolalo odvolání Vasyla Maljuka z čela ukrajinské bezpečnostní služby SBU. Ani výjimečná veřejná podpora ze strany nejvyšších vojenských představitelů mu nakonec nepomohla funkci udržet, a to navzdory tomu, že Maljuk stál za řadou významných operací proti Rusku.
Patřil mezi klíčové architekty útoku na Krymský most v říjnu 2022 a také loňské operace Pavučina, při níž ukrajinské drony zasáhly ruské strategické bombardéry na několika vojenských letištích hluboko na ruském území.
Zelenskyj ke změně neposkytl žádné vysvětlení, což vyvolalo spekulace, že Maljuk byl potrestán za to, že nezabránil takzvané operaci Midas – protikorupčnímu vyšetřování, které nakonec vedlo k pádu Andrije Jermaka.
Ředitelka kyjevského Centra pro boj proti korupci Darja Kaleniuková uvedla pro Financial Times, že Maljuk byl odvolán proto, že „nezaútočil na protikorupční instituce dostatečně tvrdě, aby zabránil operaci Midas a domovním prohlídkám u Jermaka“.
Podle politického analytika Volodymyra Fesenka mohla být následná vlna kritiky součástí záměru. „Zelenskyj tím ukazuje, že může odstranit kohokoli,“ uvedl.
Když se novináři 3. ledna prezidenta na tyto spekulace zeptali, nijak se neomlouval. „Provedu ty změny, o kterých jsem se rozhodl,“ řekl na tiskové konferenci.
