Události: Platy policistů a hasičů (zdroj: ČT24)
Bezpečnostní sbory chtějí více peněz na platy i na provoz. Odbory o tom plánují jednat s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Nyní dostávají hasiči a policisté zaplacené alespoň přesčasové hodiny za září, pokud pomáhali v oblastech postižených povodněmi. Zákon přitom říká, že ve stavu nebezpečí mají odpracovat 150 hodin zdarma. Vláda ale rozhodla, že jim veškeré přesčasy uhradí. Povodňové nasazení ovšem zvýšilo i provozní náklady, například na pohonné hmoty. Podle hasičů a policistů přitom peníze na tyto výdaje chybí dlouhodobě.
V oblastech zasažených povodní se vystřídalo 25 tisíc dobrovolných a tři tisíce profesionálních hasičů. Policisté denně nasazovali tři sta svých lidí. Ve stavu nebezpečí by měli odpracovat 150 hodin zdarma, o peníze ale nepřijdou. „Tito lidé dostanou 330 korun za každou odpracovanou přesčasovou hodinu už teď ve své výplatě. (…) Pokud pracují i teď přesčasové hodiny, uvidí to i v další výplatě,“ ujišťuje ministr vnitra.
Podle policejního prezidenta Martina Vondráška odsloužili policisté v krizovém stavu přes 37 tisíc hodin. „Budou vyplaceny odměny v celkové výši více než dvanácti milionů,“ uvedl Vondrášek. Podobně to budou mít i profesionální hasiči. „Chceme samozřejmě navrhnout vládě, tak jako to bylo po požáru v Českém Švýcarsku, systém, jak ocenit i dobrovolné hasiče,“ podotýká ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček.
Vnitřní bezpečnost je pro současnou vládu prioritní, přesto se ale policie i hasiči potýkají s nedostatkem peněz na provoz. Chybí jim několik set milionů, a to i přesto, že vláda v červenci rozhodla, že jim peníze pošle. „Odmítám větu, že hasiči a policisté nemají na provoz, nevím odkud jste ji vzal,“ ohradil se ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) proti dotazu redaktora ČT. „Žádnou takovou informaci od něj (policejního prezidenta, pozn.) nemám, nikomu žádné peníze nechybí,“ dodal šéf státní kasy.
Z víc než jedné miliardy korun policie dostala jen 350 milionů, dalších 750 chybí. Také hasiči mají ze 415 milionů zatím jen 150. „Prostředky jsou uvolňovány průběžně na žádost ministra vnitra. To není tak, že když vláda řekne: ‘Posílíme vám rozpočet,’ a my jsme posílili jejich rozpočet o dvě miliardy korun, že je pošleme druhý den,“ upozornil Stanjura.
Rakušan připustil, že celou částku sbory nedostaly. „Ale je postupně uvolňována tak, abychom to provozně zvládli,“ podotkl. Oba šéfové sborů ale tvrdí, že řešit provozní náklady bez peněz je už deset měsíců velmi složité. „Musíme měnit například mandatorní platby, které jsou na energie, nájmy a podobně,“ přibližuje Vondrášek. „I zálohy na energie a některé záležitosti se musí posouvat opravdu až na chvíli, kdy budeme mít finanční prostředky,“ dodává také Vlček.
Rakušan ujišťuje, že rozhodnutí z července musí být realizováno do konce roku. „A to bude, takové ujištění od ministerstva financí mám,“ nechal se slyšet. Ministra vnitra kritizuje nově zvolená senátorka ANO Jana Mračková Vildumetzová. „Nechal si vzít na rok 2024 2,2 miliardy, ale ne v rámci svého resortu, v rámci svých příspěvkových organizací, které tam zřizuje on. Ty miliardy vzal právě hasičům a policistům,“ míní opoziční politička.
Kromě toho ministra vnitra čekají další jednání o platech, například Unie bezpečnostních složek usiluje o desetiprocentní navýšení od ledna. Navrhovaných pět procent jí nestačí. Pokud se v úterý nedohodnou, plánují protest.
Letos výdaje policie oproti loňsku klesly zhruba o tři a půl miliardy. Pro příští rok zatím návrh rozpočtu počítá s navýšením objemu prostředků na víc než 52 miliard korun. Přes čtyřicet miliard přitom zaberou výdělky zaměstnanců sboru. Občanských pracuje pro policii bezmála devět tisíc. Přes čtyřicet tisíc míst je vyčleněno přímo pro příslušníky sboru.
Tyto počty se mezi loňskem, letoškem a příštím rokem výrazněji měnit nemají. Průměrný hrubý plat příslušníka policie se momentálně blíží šestapadesáti tisícům. Celkový průměr veřejné sféry přesahuje o dvanáct tisíc. Oproti loňsku se nezměnil. Příští rok by měly podle dosavadních příslibů platy vystoupat na 58 tisíc. Nejvíc – o pět procent – porostou hůř placeným lidem v první a čtvrté tarifní třídě.
