Případ Otakara Schmidta, kterého v srpnu zastřelila policie, se dočkal bizarního zvratu. Podle informací redakce Aktuálně.cz bylo tělo muže zpopelněno, aniž by se o tom zavčasu dozvěděli pozůstalí. Podle jejich vyjádření s nimi nikdo nekomunikoval, o kremaci jejich příbuzného se dozvěděli až poté, co konfrontovali úřednici na Praze 10. Rodina se chystá předat celou věc k soudu, právníka už má.
Letní večer, 20. srpna 2025. Policie vtrhává do bytu v pražských Ďáblicích. Po chvíli zazní střelba z pepperballových zbraní. Muž, kvůli kterému policejní jednotky vyjely, vylézá z okna bytu a chystá se skočit dolů. V tu chvíli – ještě předtím, než dopadne na zem – dostává ránu útočnou puškou do břicha. Střelbu ze zbraně příslušníka Pohotovostní motorizované jednotky nepřežije.
Smrti Otakara Schmidta měla podle některých svědků předcházet hádka s partnerkou, nůž v ruce, vyhození chladných zbraní před byt a neúspěšná komunikace s policejním vyjednavačem. Do povědomí české veřejnosti se ovšem dostala především kvůli videu, které zachytilo moment střelby. O případu jsme psali zde.
Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) chce v brzké době uzavřít prověřování veškerých okolností, které stále probíhá, což potvrdila na dotaz redakce.
„Další informace zatím nebudeme poskytovat,“ uvedl na dotaz redakce mluvčí inspekce Jakub Augusta. Detaily ze spisu včetně analýzy, podle níž měl být Schmidt v osudný den pod vlivem drog, již ovšem unikly do médií.
Případ se také mezitím dočkal ještě jedné bizarní vrstvy. Ukázalo se, že tělo zastřeleného muže bylo zpopelněno, aniž by se o tom s předstihem dozvěděli pozůstalí a aniž by měli příležitost se rozloučit.
Podle jejich slov je nikdo neinformoval, třebaže čekali na pokyny, kdy si budou moci tělo převzít. „Někdo se vám ozve,“ měl říct rodině policista hned po tragédii.
Rodina, která na podzim informovala Aktuálně.cz, chce celou věc předat k soudu, což redakci potvrdil i právník Šimon Mach. „Ano, zastupuji pozůstalé. Víc se k tomu ovšem vyjádřit nemohu,“ sdělil advokát, který působí i ve spolku Šalamoun.
Hledá se tělo
Po střelbě byl Otakar Schmidt převezen nejdříve do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, jeho tělo následně do Všeobecné fakultní nemocnice, kde proběhla soudní pitva. Rodině se ale ani po týdnu nedostalo žádných informací, kdy budou ostatky uvolněny k pohřbu, třebaže policie měla kontakt jak na Schmidtovu partnerku, tak jeho bratra Josefa Krále.
Ten se proto podle vyjádření pro Aktuálně.cz obrátil se stížností na policii. Ta odpověď přehodila o den později na GIBS. „Tímto Vám sděluji, že Vaše podání ze dne 27. srpna 2025 bylo z důvodu příslušnosti postoupeno k dalšímu opatření Generální inspekci bezpečnostních sborů,“ reagovala pražská policie ve své oficiální odpovědi, kterou má redakce od rodiny k dispozici.
Stížnost Josefa Krále adresovaná Policii ČR, jejíž součástí je žádost o informace tykající se těla zastřeleného Otakara Schmidta. | Foto: Rodina zesnulého Otakara Schmidta
Další poskytnutý dokument ukazuje, že GIBS odeslala vyrozumění pozůstalým až 1. září. „Ohledně vydání těla disponujeme informací, že tělo bylo vydáno z Ústavu soudního lékařství a toxikologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze k pohřbu dne 25. srpna 2025 pohřební službě Pegas,“ informovala inspekce rodinu.
Odpověď Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), která potvrzuje vydání těla po soudní pitvě. | Foto: Rodina zesnulého Otakara Schmidta
Téměř detektivní pátrání po těle nakonec pozůstalé zavedlo až na úřad na Praze 10 v ulici Vinohradská. Tam jim úřednice nejprve měla sdělit, že tělo již bylo spáleno 30. srpna a že osoba blízká byla o úkonu předem informována. Na místě ale nedokázala říct, o koho šlo.
„My jsme pak vytočili číslo na jeho partnerku Kateřinu, zda něco o tom ví. Ta uvedla, že ne. Když pak měli vytočit číslo, které měl úřad k dispozici, zjistili, že neexistuje. Paní vůbec nedokázala říct, s kým z rodiny vůbec mluvila a jak,“ popsal redakci dění na úřadě Josef Král, který si z návštěvy na úřadě pořídil záznam.
Následně se ukázalo, kde je problém. „To bylo staré číslo, které nemám už přes 15 let,“ řekla také Seznam Zprávám partnerka zastřeleného Otakara, s níž se v osudný den dostal do konfliktu. Úřad se též odkazoval na vinohradskou nemocnici, která se přítelkyni též měla ozvat, vzhledem k neexistujícímu číslu se ale hovor nejspíše vůbec neodehrál.
Časová osa v kauze zpopelnění Otakara Schmidta
- 20. srpna, večer – Otakar Schmidt je zastřelen příslušníkem PMJ
- 20/21. srpna – tělo je převezeno na Vinohrady, nemocnice měla být v kontaktu s přítelkyní
- 22. srpna – státní zástupce vydává souhlas s vydáním těla
- 25. srpna – tělo je vydáno pohřební službě Pegas z VFN
- 27. srpna – bratr Josef Král podává stížnost policii se žádostí o informaci o tělu, zároveň úřednice dává zelenou pro kremaci
- 28. srpna – policie reaguje na stížnost Josefa Krále, odpověď přehrává na GIBS
- 30. srpna – tělo bylo zpopelněno
- 1. září – GIBS odpovídá, že tělo bylo již předáno pohřební službě 25. srpna
- 3. září – pozůstalí navštěvují úřad na Praze 10 a mluví s úřednicí, která měla zpopelnění objednat
- 2. října – po více než měsíci od zpopelnění se uskuteční smuteční obřad pro Otakara Schmidta
Stalo se tedy následující: pokyn ke zpopelnění těla Otakara Schmidta podle tvrzení rodiny i poskytnutých dokumentů padl 27. srpna. Tedy v den, kdy se pozůstalí teprve domáhali informací od policie, jak dopadla soudní pitva a kdy budou ostatky uvolněny pro řádný pohřeb.
Tělo pak bylo spáleno 30. srpna. Podle zákona musí úřad zařídit sociální pohřeb 96 hodin od oznámení smrti. Často se čeká ještě na ukončení soudní pitvy, která lhůtu prodlužuje, jelikož tělo se musí následně uvolnit k pohřbu se souhlasem státního zástupce.
Úřad se brání, prý nepochybil
Redakce Aktuálně.cz se obrátila na radnici městské části Prahy 10 se žádostí o vyjádření. Ta se hájí, že nedošlo k žádnému pochybení, a odkazovala se na zákon o pohřebnictví. Rovněž se brání, že pozůstalé kontaktovala, ačkoliv samotná rodina tvrdí pravý opak.
„Z pohledu MČ Praha 10 došlo ve Vámi uváděném případě k pohřbení v souladu se zákonem o pohřebnictví. Podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a změně některých zákonů, v platném znění, je obec povinna zajistit pohřeb, pokud do 96 hodin od oznámení úmrtí nesjedná pohřeb žádný vypravitel,“ odcitoval normu mluvčí Prahy 10 Ján Bruno Tropp.
Podle něj měla městská část Prahy 10 informaci, že byla osoba blízká informována o úmrtí a zároveň informaci, že nikdo vypravení pohřbu nesjednal. Mezi oznámením úmrtí a následným objednáním pohřbu pak mělo uplynout více než 96 hodin.
Úřad tím chce rozporovat tvrzení rodiny, podle níž došlo ke kremaci v dřívější než zákonné lhůtě. „I v tomto případě mezi oznámením úmrtí osobě blízké a zajištěním slušného pohřbení obcí uběhlo více než 96 hodin. Příbuzní byli seznámeni s tím, která osoba, kdy a kým byla o úmrtí informována. Z důvodu ochrany osobních údajů nemůže ÚMČ Praha 10 informaci o této osobě zveřejnit,“ sdělil redakci mluvčí.
„Ačkoliv byl postup městské části v dané záležitosti v souladu se zákonem, vzniklá situace je politováníhodná a ÚMČ Praha 10 vyjadřuje svou účast všem, jichž se dotýká,“ doplnil na závěr Tropp.
Pro úplnost: podle zákona se k zajištění pohřbení obcí nevyžaduje souhlas osob blízkých zemřelému, na druhou stranu se však předpokládá, že obec nenalezla jiného vhodného vypravitele pohřbu, např. osobu blízkou z informačního systému evidence obyvatel nebo pohřební spolek, a vyvinula snahu se s rodinou spojit.
Přitěžující okolnost? Nemocnice má vysvětlení
Úřednice z Prahy 10 se měla 27. srpna ujistit u nemocnice, že rodinu již informovala. Ještě ten den pak zařídila kremaci, jelikož se jí nepodařilo dohledat nikoho, kdo by pohřeb zajistil.
Přitěžující okolností ale může být jiná skutečnost: podle vyjádření mluvčí vinohradské nemocnice Terezy Romanové se odehrálo to, že partnerka Schmidta se ozvala nemocnici sama.
Vzhledem k probíhajícímu vyšetřování nemohla sdělit další podrobnosti. Pro úřad na Praze 10 to ale mohl být silný protiargument u případného soudního sporu, proč nakonec dal zelenou kremaci.
Standardní postup? Být v kontaktu s pozůstalými
Podle primáře Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice Pavla Toupalíka probíhají pitvy relativně rychle. „Zpravidla v den, kdy je nařízena, nebo následující den. Pak trvá dle povahy případu hodinu až několik hodin, poté posíláme žádost o souhlas státního zastupitelství s vydáním těla za účelem pohřbu,“ vysvětlil redakci Aktuálně.cz.
„Souhlas obdržíme zpravidla do 24 hodin a poté je tělo vydáno pohřební službě. V současné době probíhá rekonstrukce pitevního traktu a chladících boxů a dle pokynů vedení VFN jsou těla předávána pohřební službě Pegas. Ta dále koná dle pokynů zadavatele pohřbu,“ upřesnil primář.
Podle mluvčího policejního prezidia Davida Schöna by ale k výměně informací mezi institucemi a pozůstalými o vydání těla po soudní pitvě mělo standardně docházet, třebaže zákon předpokládá iniciativu ze strany rodiny.
„V případě, že skončí veškeré úkony související se soudní pitvou, vyrozumíváme státního zástupce, který povolí pohřbení těla. To po pitvě lékaři předávají pohřební službě, která již komunikuje s rodinou. Zároveň jsme velmi často v kontaktu s někým z pozůstalých i my a informaci o možnosti pohřbu sdělujeme,“ napsal redakci Aktuálně.cz.
Pro dobu úkonů s tělem v rámci soudní pitvy nejsou podle něj stanovené lhůty, vše má nicméně probíhat bezodkladně.
„Stejně tak samotný pohřeb po uvolnění těla probíhá v nejbližším vhodném termínu, to však již není věcí policie. Obecně zákon o pohřebnictví nehovoří o přesném datu pohřbu, lhůta 96 hodin je pro sjednání pohřbu, nikoliv jeho provedení,“ konstatoval na závěr mluvčí policejního prezidia.
