1. Vojenská invaze
Jen málokterý analytik pochybuje o tom, že by Spojené státy jako nejsilnější vojenská mocnost světa dokázaly bez větších problémů obsadit řídce osídlené, odlehlé a slabě bráněné Grónsko. Zároveň je nepravděpodobné, že by Grónsko spolu s evropskými zeměmi kladlo vojenský odpor – mimo jiné proto, že by to, jak v pondělí uvedla dánská premiérka Mette Frederiksenová, „znamenalo konec NATO“.
I takto jednostranná akce by však Američanům přinesla řadu problémů. Podle některých odborníků by invazi mohly výrazně ztížit nehostinné arktické podmínky, obrovské vzdálenosti a relativně omezené zkušenosti amerických ozbrojených sil s operacemi v extrémním klimatu.
Další problémy by podle deníku The Times vyplývaly z následků samotné invaze, zejména z poškození mezinárodní reputace Spojených států a vážného narušení vztahů v rámci NATO s nepředvídatelnými důsledky.
Anexe by navíc mohla vést k eskalaci mezi světovými mocnostmi. Rusko a Čína by pravděpodobně podnikly kroky k ochraně vlastních zájmů v Arktidě, což by mohlo vyústit v „polární závody ve zbrojení“.
2. Finanční a politický tlak
Z těchto důvodů se odborníci domnívají, že pokud by Donald Trump chtěl Grónsko skutečně začlenit do Spojených států, spíše než vojenskou sílu by využil ekonomický a politický nátlak, přičemž hrozba intervence by v tomto případě sloužila především jako vyjednávací páka.
Jeho nejsilnější zbraní by byly peníze. Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve středu uvedl, že Trump neusiluje o vojenský zásah, ale o odkoupení ostrova – variantu, kterou v minulosti zvažovali i jeho předchůdci. Sám Trump s touto myšlenkou koketoval už v roce 2019, tehdy ji však dánská premiérka Mette Frederiksenová označila za „absurdní“ a odmítla o této možnosti dále diskutovat.
Otevřenější obchodu by však mohli být samotní Gróňané. Americké investice a vznik nových pracovních pozic by pro zemi s pouhými 57 tisíci obyvatel, jejíž ekonomika je závislá na rybolovu a dotacích z Kodaně, představovaly zásadní ekonomický impulz.
Spojené státy proto už ke konci Trumpova prvního mandátu začaly posilovat svou přítomnost na ostrově a rozjely kampaň zaměřenou na získání podpory místního obyvatelstva. Ostrov také navštívili Trumpovi nejbližší spolupracovníci a objevily se i zákulisní vlivové operace CIA a Národní bezpečnostní agentury, kvůli nimž si dánská vláda loni hned třikrát předvolala americké diplomaty.
3. Dohoda o volném sdružení
Server The Economist v úterý informoval, že americká administrativa pracuje na možné dohodě, v jejímž rámci by Grónsko se Spojenými státy uzavřelo takzvanou dohodu o volném sdružení.
Tento model by se inspiroval smlouvami, které USA uzavřely s Palau, Mikronésií a Marshallovými ostrovy. Tyto malé pacifické státy si sice zachovaly formální nezávislost, zároveň však poskytly americké armádě široké pravomoci na svém území výměnou za bezcelní obchod a ekonomické výhody.
Takový scénář by ovšem vyžadoval, aby Grónsko získalo nezávislost na Dánsku, což je možné pouze se souhlasem dánského parlamentu. Podle analytičky polární geopolitiky Elizabeth Buchnanové by takové řešení bylo rozumným výsledkem: Spojeným státům by zajistilo větší kontrolu nad strategicky klíčovým územím a Grónsku by otevřelo cestu k výrazným ekonomickým přínosům. Podle ní by to však vyžadovalo mimořádnou diplomatickou obratnost Washingtonu.
4. Status quo
Existuje samozřejmě i možnost, že by Dánsko dokázalo udržet současný stav. Grónsko by se dál postupně přibližovalo k nezávislosti, zároveň by však zůstalo součástí Dánského království a lavírovalo mezi Kodaní a Washingtonem ve snaze vytěžit z jejich soupeření co nejvíce výhod.
Vzhledem k Trumpovu obchodnickému přístupu tak může být současný maximalistický požadavek na anexi pouze výchozím bodem pro vyjednávání. Spojené státy by se nakonec podle deníku The Times mohly spokojit s posílenou vojenskou přítomností, větší strategickou volností na ostrově a obchodními dohodami zaměřenými na průzkum nerostných surovin.
