
Polární vír se obvykle hroutí až na přelomu roku. Za posledních sedmdesát let se už v listopadu zhroutil jenom třikrát – a právě to se může stát i letos.
Druhá polovina podzimu je obdobím, kdy se ve vysokých zeměpisných šířkách ve stratosféře, tedy ve vrstvách atmosféry mezi deseti a padesáti kilometry výšky, formuje polární vír. Jde o systém západních větrů, jehož jádro se obvykle nachází ve výškách kolem třiceti kilometrů nad zemí. Příčinou jeho vzniku je velký teplotní rozdíl mezi oblastmi jižně od polárního kruhu a velmi studeným vzduchem, který vzniká během polární noci severně od něj. Pokud je polární vír dostatečně silný, udržuje právě zmíněný studený vzduch nad Arktidou.
Někdy ale může dojít k jeho rozpadu vlivem takzvaného náhlého stratosférického oteplení. Jde o situaci, kdy se teplota vzduchu nad částí Arktidy výrazně zvýší, což následně výrazně ovlivní podobu polárního víru, dokonce natolik, že místo západního proudění začne v určitých oblastech foukat vítr od východu. Vývoj počasí u zemského povrchu je sice spjatý s děním v troposféře, nicméně pokud dojde k rozpadu stratosférického polárního víru, projeví se to často i na proudění v nižších vrstvách atmosféry.
Aktuální situace v polární stratosféře je přitom velmi zajímavá – modely totiž pro následující dny počítají s prvním oteplením letošní sezony, což je nezvyklé. Obvykle se totiž polární vír poprvé hroutí zpravidla až ve druhé polovině prosince nebo začátkem ledna. Listopadový výskyt tohoto jevu je proto naprosto mimořádný. Za posledních sedmdesát let k němu došlo jen třikrát, naposledy v roce 2000 (kdy šlo ale spíše o slabší narušení), před tím v letech 1958 a 1968.
Současné modely očekávají, že vrchol narušení polárního víru by měl nastat v polovině poslední listopadové dekády, kdy teplota vzduchu ve výškách kolem třiceti kilometrů dosáhne v několika dnech až třicetistupňové kladné odchylky. Podle některých modelů je možné očekávat v některých oblastech dokonce i proudění z opačného, tedy východního směru.
Jak se to projeví při zemi
Očekávané zhroucení polárního víru ve stratosféře by se postupně mělo projevit i na dění v troposféře. Zde je ale namístě jistá obezřetnost, protože dlouhodobé výhledy pro troposféru jsou zatíženy většími nejistotami než pro vyšší hladiny atmosféry. Nejvýraznější dopady nastávajícího stratosférického oteplení se očekávají v Severní Americe, v Kanadě a Spojených státech amerických, a to v první polovině prosince.
V té době by měly nastat příznivé podmínky pro pronikání studeného arktického vzduchu k jihu. Zejména v Kanadě, severních, západních a východních oblastech USA by tak mohlo častěji a vydatněji sněžit a sněhová pokrývka by se s větší pravděpodobností než v uplynulých letech mohla vyskytnout i ve druhé polovině prosince, tedy zřejmě i během Vánoc.
Pro Evropu ale nejsou vyhlídky pro milovníky sněhu a mrazu moc příznivé. Zde jsou totiž možné dopady listopadového zhroucení polárního víru mnohem méně zřejmé. I na základě historického srovnání lze říci, že je pravděpodobné mírné ochlazení v severních oblastech kontinentu, případně na Britských ostrovech.
Ve střední a jižní Evropě je situace nejistá a šance na chladnější prosinec naopak menší. Což ostatně potvrzují i dlouhodobé výhledy z většiny předpovědních center, které i přes ochlazení příští týden pro prosinec upřednostňují spíše nadprůměrně teplé počasí.











