Kdysi stáli společně proti Rusku, vzájemně se podporovali. Dnes je Rusko rozděluje. Poláci i Maďaři své historické spojenectví a přátelství shodně označují za unikátní. Ale i cesty bratrů nebo přátel se mohou jednou rozejít.
Ve veršovaném rčení, které vzniklo někdy v raném novověku, se praví: „Polák a Maďar – dva bratři, v šavli i ve sklenici.“ Později dva národy spojovala maďarská podpora polských protiruských povstání v letech 1830 a 1863, polská legie bojující na straně maďarské revoluce v roce 1848, maďarské odmítnutí Hitlerova tlaku na společný boj proti Polsku v roce 1939. Oba národy se vzájemně ovlivňovaly při protikomunistických bouřích v roce 1956, maďarský odpor vůči režimu tehdy inspiroval stávky v polské Poznani. V roce 1989 to bylo Polsko a Maďarsko, kde začaly změny vedoucí k pádu železné opony a konci východního bloku.
Visegrádská čtyřka představovala přirozenou spolupráci Varšavy a Budapešti, později se shodovaly v mnoha názorech a také v kritice Bruselu vládnoucí konzervativní strany v obou zemích: Fidesz Viktora Orbána v Maďarsku a Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského. Ale na konci února 2022 zahájilo Rusko velkou agresi proti Ukrajině a tím nepřímo také Polsko a Maďarsko rozdělilo. Zatímco Varšava stojí v čele těch, kteří se snaží co nejvíce pomáhat Ukrajincům, Budapešť udržuje s Ruskem nadále dobré vztahy a Viktor Orbán dokonce zamířil do Moskvy.
Loni na schůzce visegrádské čtyřky v Praze na sebe Orbán s polským premiérem Donaldem Tuskem zlostně křičeli, prozradil to zdroj z okolí maďarského premiéra. Důvod? Přístup k Ukrajině.
A další menší či větší „incidenty“ se neustále nabalují. Budapešť třeba na konci minulého roku poskytla azyl bývalému náměstkovi polského ministra spravedlnosti Marcinu Romanowskému. Ten je obviněn ze zpronevěry a korupce, ale prezentuje se jako politicky pronásledovaný. Bývalý polský velvyslanec v Bratislavě Maciej Ruczaj, který několik let působil také v Polském institutu v Praze, řekl nedávno v rozhovoru autorovi tohoto textu:
„Problémy ve vztazích Maďarska a Polska nezačaly poté, co se stal polským premiérem Donald Tusk. Začaly už za předchozí polské konzervativní vlády strany Právo a spravedlnost – 24. února 2022, v den ruské agrese proti Ukrajině. Velmi blízký vztah se začal rozpadat, válka na Ukrajině má pro Polsko existenciální rozměr. Vše ostatní je u nás v posledních dvou, skoro už třech letech hodnoceno z této perspektivy. Historické vazby existují. Polští konzervativci mají respekt k tomu, jaký Orbán vybudoval systém s podnikatelským a mediálním zázemím pro svoji stranu Fidesz. K tomu, jak se Orbán snažil budovat síť konzervativních politiků a kontaktů ve světě, včetně spojení s konzervativními mysliteli v široce pojatém okolí Donalda Trumpa. Nicméně otázka vztahu k Rusku je pro Polsko číslo jedna a ustupují tomu do pozadí i nějaké řekněme ideologické vazby mezi konzervativci v obou zemích.“
Známý polský reportér Tomasz Grzywaczewski, autor řady knih a reportáží z východní Evropy, rovněž tvrdí, že jde o zásadní rozkol z hlediska několik staletí trvajících dobrých vztahů mezi Polskem a Maďarskem. „I voliči konzervativní strany Právo a spravedlnost jsou velmi proukrajinští. Je opravdu těžké jim vysvětlit, proč blízce spolupracovat s Budapeští, když jde na ruku Moskvě. Je to pro většinu Poláků – nejen politiků – velké zklamání. Doufali, že v případě invaze na Ukrajinu bude Maďarsko proti Rusku, ale to se nestalo. Je nemožné teď mluvit o nějakém spojenectví s Maďarskem (…) Když mi bylo šestnáct, byl jsem v Budapešti v muzeu teroru, které bylo tehdy nově otevřené, v Polsku přitom nic takového ještě nebylo. Věnovalo se období nacismu, komunismu a sovětské invaze v roce 1956. Když si na ten zážitek vzpomenu, tak je to paradox a šok, že se Maďarsko teď chová takto,“ říkal Grzywaczewski.
Polské legie
Když se podíváme detailněji do minulosti, tak je jasné, k jak velké změně mezi oběma státy došlo. Během polského povstání proti Rusku v roce 1830 Maďaři v Uhrách poskytovali útočiště polským emigrantům, kterým doma hrozila smrt. Uherská šlechta vybírala peníze na podporu Poláků. Byla to jakási obdoba současných finančních sbírek, které se pořádají na podporu válčící Ukrajiny.
A slavný maďarský revoluční rok 1848? Na maďarské straně bojovalo proti Habsburkům a jejich spojencům Rusům přes čtyři tisíce Poláků v Polské legii. Maďarská povstalecká vojska vedli polští generálové Jozef Bem a Henryk Dembiňski. Povstalci nakonec podlehli ruské přesile, Rusko bylo tehdy společným maďarským i polským nepřítelem. Polský romantický básník a malíř devatenáctého století Cyprian Kamil Norwid opěvoval vůdce maďarských revolucionářů Lájose Kossutha, polské generály bojující v Uhrách a polsko-maďarské přátelství.
Bem je společný polský i maďarský národní hrdina. Jeho socha v centru Budapešti sehrála důležitou roli o století později. V roce 1956 propukla stávka v polské Poznani, lidé žádali vyšší platy a kratší pracovní dobu. Polský režim dal stávkující tvrdě rozehnat, došlo i na střelbu do lidí. Nepokoje ale vedly ke změně na čele režimu, do nejvyšší funkce se dostal tehdy reformní politik Wladyslaw Gomulka.
23. října 1956 se odehrála v Budapešti právě u sochy generála Jozefa Béma demonstrace solidarity s Poláky. Sešlo se na ní 200 tisíc lidí a skončila obsazením budovy rozhlasu demonstranty. Tak vlastně začalo maďarské povstání roku 1956, které rozdrtily sovětské tanky.
Když ještě skočíme o kousek zpátky v čase, na začátku druhé světové války Polsko a Maďarsko stály proti sobě. Budapešť měla přátelské vztahy s nacistickým Německem, ale přesto odmítla výzvu Hitlera podpořit útok na Polsko. Maďarsko i tehdy přijalo přes sto tisíc polských uprchlíků. Maďarský premiér Pál Teleki odmítl německou žádost o volný průjezd po maďarské železnici. Do Berlína poslal telegram tohoto znění: „Maďarsko se nemůže zúčastnit žádné vojenské akce proti Polsku z morálních důvodů.“
Když na sebe premiéři útočí
Mimochodem existuje dokonce i den polsko-maďarského přátelství. Je jím 23. březen. V roce 2007 to schválily parlamenty obou zemí. Zcela jistě ho ani jedna strana nezruší, ale velké oslavy za současné politické konstelace a pokračující ruské agrese proti Ukrajině nelze čekat. Orbán v říjnu prohlásil, že vítězství Tuskovy strany Občanská platforma v polských volbách je důsledkem spiknutí Evropské unie. „Není to ani tajné spiknutí proti Maďarsku, je to otevřeně představený a oznámený plán,“ řekl. Donald Tusk zase nepřímo přirovnal Orbána k běloruskému diktátorovi Alexandru Lukašenkovi.
I nastupující americký prezident Donald Trump je do jisté míry součástí nynějšího polsko-maďarského zahraničněpolitického soupeření. Viktor Orbán s ním poměrně často jedná, jezdí na ním na Floridu a snaží se být jakousi jeho „evropskou spojkou“. O totéž se ale snaží i polský prezident Andrzej Duda, který měl podle vlastních slov s Trumpem skvělé vztahy v prvním funkčním období republikánského politika v letech 2017 až 2021. Orbán a Duda samozřejmě prosazují naprosto odlišný přístup k Ukrajině a Rusku.
Co bude dál? Aby se bratři usmířili, nejspíš musí nejdříve skončit ruská válka proti Ukrajině. Šrámů i v tomto vztahu Rusko napáchalo dost…
Video: Rusko na globální ambice nemá, tvrdí ukrajinista (17. 12. 2024)
Spotlight Aktuálně.cz – David Svoboda (výstřižek) | Video: Tým Spotlight
