Úderem sedmé hodiny se otevřely volební místnosti v Polsku. Tamní voličky a voliči vybírají ve druhém kole příští hlavu státu. První kolo hlasování před dvěma týdny vyhrál kandidát vládní Občanské koalice Rafał Trzaskowski, těsně za ním však skončil kandidát opoziční strany Právo a spravedlnosti (PiS) Karol Nawrocki. Volební místnosti se uzavřou ve 21 hodin. Prezidentským volbám v Polsku se bude věnovat v průběhu celého dne vysílání ČT24.
Podle analytiků je ve hře i politická stabilita v zemi, která má důležitou pozici v Evropské unii i na východním křídle Severoatlantické aliance v situaci, kdy proti sousední Ukrajině čtvrtým rokem vede útočnou válku Rusko. O tom, kdo obsadí post prezidenta, mohou totiž rozhodnout lidé, kteří v prvním kole voleb podpořili krajní pravici.
Trzaskowski vyhrál první kolo se ziskem 31,36 procenta hlasů a Nawrocki za ním zaostal jen o necelé dva procentní body s 29,54 procenta. Dřívější průzkumy přitom předpovídaly, že Trzaskowského náskok měl být přinejmenším pět procentních bodů nebo i více. Nawrockého navíc ve finiši kampaně zasáhl skandál kolem jeho bytu.
Trzaskowski během kampaně varoval, že Polsko si nemůže dovolit chaos, nabízel poctivost a „obyčejnou lidskou slušnost“. Sliboval také, že bude prezidentem, který bude rozdělenou polskou společnost spojovat. Nawrocki se snažil voliče přesvědčit slibem, že bude chránit křesťanské hodnoty, a prohlašoval, že „máme právo na to, aby migranti nezaplavovali naše ulice“. Nawrocki se nedávno sešel v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a tento týden konzervativního kandidáta přímo v Polsko podpořila Trumpova ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová.
Na rozdíl od jiných euroskeptiků v Evropě Nawrocki nezpochybňuje západní vojenskou pomoc Ukrajině, dal však najevo, že je proti případnému vstupu Ukrajiny do NATO. Agentura Reuters píše, že podle kritiků šéf Institutu národní paměti (IPN) podněcuje protiukrajinské nálady v polské společnosti výroky o tom, že pomáhat jiným je správné, ale nejdříve je potřeba pomoci vlastním občanům.
Možná rekordní účast
V druhém kole polských prezidentských voleb může k urnám dorazit rekordní počet voličů. Právě účast podle zpravodajů ČT v Polsku Lukáše Mathého a Andrease Papadopulose výsledek v očekávaném těsném souboji mezi Trzaskowským a Nawrockým určí. Oba kandidáti o hlasy dosud nerozhodnutých lidí podle Mathého usilovali do posledního momentu. Vítězné jméno podle Papadopulose ukáže, zda Poláci v prezidentovi chtějí vidět protiváhu k vládě Donalda Tuska, či nikoliv.
Nerozhodnutých voličů bylo podle průzkumů ještě před týdnem deset procent, v pátek už to byla jen dvě procenta, uvedl Papadopulos. Trzaskowski už o post prezidenta Polska usiloval před pěti lety, tehdy neúspěšně kandidoval proti končící hlavě státu Andrzeji Dudovi.
Mathé kampaň, která probíhala do poslední chvíle, zhodnotil jako drsnou a konfrontační, což ale v Polsku považuje za běžné. „O program a vize kandidátů příliš nešlo,“ shodli se ohledně dvou posledních týdnů oba zpravodajové.
„Lidé přicházejí, zatím to nejsou žádné davy, ale není tady také úplný klid. Je to takové poklidné ráno. Jaká bude účast ukáže samozřejmě až průběh dne,“ popsal v neděli hodinu po otevření volebních místností Mathé. Analytici podle něj uvádějí, že pokud bude účast zhruba 74 procent a výš, tak by to mělo nahrávat Trzaskowskému, pokud bude naopak bude nižší, tak by to mělo být dobré pro Nawrockého.
Více než pětinu hlasů v prvním kole získali kandidáti krajní pravice v čele s libertariánem Sławomirem Mentzenem. Jeho voliči, často mladí muži silně skeptičtí vůči EU a frustrovaní politickým establishmentem léta ovládaným Tuskovou Občanskou platformou a Právem a spravedlností Jarosława Kaczyńského, se v posledních dvou týdnech stali nejžádanější voličskou skupinou v Polsku.
Agentura AP poznamenala, že Mentzenova silná pozice dokládá posun v polské politice, kdy krajní pravice, dříve považovaná za okrajový jev, má stále větší vliv na politiku v zemi. Odpovídá také trendu napříč Evropou, kde posilují strany z pravého okraje politického spektra.
Server Politico připomněl, že vítězstvím Trzaskowského by se Polsko definitivně zbavilo nálepky jednoho ze „zlobivých kluků“ v EU, výhra Nawrockého by předznamenala návrat k větším turbulencím ve vztazích s Bruselem. V letech 2015 až 2023, kdy v Polsku vládlo Právo a spravedlnost, EU i další mezinárodní organizace opakovaně vedly s Varšavou spory kvůli porušování principů právního státu, ovládnutí veřejnoprávních médií, restrikcím vůči lidem z komunity LGBT+ nebo zostření již beztak přísných potratových předpisů.
Trzaskowski dává najevo, že pokud do prezidentského křesla usedne on, pomůže proevropské Tuskově vládě urychlit zejména reformy justice, které brzdí současná hlava státu Duda, politický spojenec Práva a spravedlnosti. Vládní koalice tvořená Občanskou koalicí, středovou Třetí cestou a Levicí nemá v parlamentu dostatek hlasů pro prolomení prezidentského veta.
