Aktual.: 31.05.2025 10:28
Varšava – Polsko v neděli čeká rozhodující druhé kolo prezidentských voleb, které do velké míry ovlivní schopnosti současné proevropské vlády uskutečnit svůj program. Souboj mezi liberálním varšavským primátorem Rafalem Trzaskowským z Občanské koalice premiéra Donalda Tuska a historikem Karolem Nawrockým podporovaným národněkonzervativním Právem a spravedlností je velmi vyrovnaný. Ve hře je i politická stabilita v zemi, která má důležitou pozici v Evropské unii i na východním křídle Severoatlantické aliance v situaci, kdy proti sousední Ukrajině čtvrtým rokem vede útočnou válku Rusko. O tom, kdo obsadí post prezidenta, mohou rozhodnout lidé, kteří v prvním kole voleb podpořili krajní pravici.
Trzaskowski během kampaně varoval, že Polsko si nemůže dovolit chaos, nabízel poctivost a „obyčejnou lidskou slušnost“ a sliboval, že bude prezidentem, který bude rozdělenou polskou společnost spojovat. Nawrocki se snažil voliče přesvědčit slibem, že bude chránit křesťanské hodnoty, a prohlašoval, že „máme právo na to, aby migranti nezaplavovali naše ulice“. Nawrocki se nedávno sešel v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a tento týden konzervativního kandidáta přímo v Polsko podpořila Trumpova ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová.
Na rozdíl od jiných euroskeptiků v Evropě Nawrocki nezpochybňuje západní vojenskou pomoc Ukrajině, dal však najevo, že je proti případnému vstupu Ukrajiny do NATO. Agentura Reuters píše, že podle kritiků šéf Institutu národní paměti (IPN) podněcuje protiukrajinské nálady v polské společnosti výroky o tom, že pomáhat jiným je správné, ale nejdříve je potřeba pomoci vlastním občanům.
V posledních dnech vyšly o Nawrockém najevo některé skutečnosti z minulosti, které ho podle tábora Trzaskowského diskvalifikují v souboji o prezidentský post. Jde například o jeho účast na bitkách mezi fotbalovými ultras nebo to, že údajně dodával prostitutky hostům luxusního hotelu v Sopotech.
V prvním kole hlasování vyhrál Trzaskowski; Nawrocki za ním skončil s malým odstupem. Více než pětinu hlasů získali kandidáti krajní pravice v čele s libertariánem Slawomirem Mentzenem. Jeho voliči, často mladí muži silně skeptičtí vůči EU a frustrovaní politickým establishmentem léta ovládaným Tuskovou Občanskou platformou a Právem a spravedlností Jaroslawa Kaczyńského, se v posledních dvou týdnech stali nejžádanější voličskou skupinou v Polsku.
Agentura AP píše, že Mentzenova silná pozice dokládá posun v polské politice, kdy krajní pravice, dříve považovaná za okrajový jev, má stále větší vliv na politiku v zemi. Odpovídá také trendu napříč Evropou, kde posilují strany z pravého okraje politického spektra.
Trzaskowski, který je jasný stoupenec EU a vyznavač liberálních hodnot, se snažil oslovit alespoň část krajně pravicových voličů a zároveň neodradit stoupence levice. Mentzen žádného z uchazečů o post prezidenta oficiálně nepodpořil, protože podle něho nejde „o nejlepší kandidáty, jaké si lze představit“. Průzkumy však naznačují, že velká část Mentzenových voličů se ve druhém kole přikloní k Nawrockému.
Ve většině celkových průzkumů z posledních dnů Trzaskowski vede nad Nawrockým, jeho náskok je však často jen v řádu pouhých desetin procentního bodu.
Server Politico napsal, že vítězstvím Trzaskowského by se Polsko definitivně zbavilo nálepky jednoho ze „zlobivých kluků“ v EU, výhra Nawrockého by předznamenala návrat k větším turbulencím ve vztazích s Bruselem. V letech 2015 až 2023, kdy v Polsku vládlo Právo a spravedlnost, EU i další mezinárodní organizace opakovaně vedly s Varšavou spory kvůli porušování principů právního státu, ovládnutí veřejnoprávních médií, restrikcím vůči lidem z komunity LGBT+ nebo zostření již beztak přísných potratových předpisů. Trzaskowski dává najevo, že pokud do prezidentského křesla usedne on, pomůže proevropské Tuskově vládě urychlit zejména reformy justice, které brzdí současná hlava státu Andrzej Duda, politický spojenec Práva a spravedlnosti. Vládní koalice tvořená Občanskou koalicí, středovou Třetí cestou a Levicí nemá v parlamentu dostatek hlasů pro prolomení prezidentského veta.
Podle Jakuba Jaraczewského z berlínského think-tanku Reporting Democracy International se očekává, že Nawrocki by ve funkci prezidenta byl tím, kdo zablokuje jakékoliv iniciativy vlády týkající se justice. „V neděli jde ve skutečnosti o obnovu nezávislého soudnictví v Polsku – ačkoliv je tomu paradoxně ve volební kampani věnován nulový prostor,“ podotkl Jaraczewski pro Politico.
Tuskovu kabinetu by v případě výhry Nawrockého hrozil rozpad, napsal už po prvním kole voleb server onet.pl. Zástupci koalice jsou přesvědčeni, že Nawrocki v prezidentském paláci by se rovnal „Dudovi na třetí“ a že žádný významnější projekt by vláda neměla šanci prosadit a do parlamentních voleb, které by se měly konat v říjnu 2027, by jen živořila.
