
Dva polští milovníci historie pátrali na jihu země za pomoci detektorů kovů po stopách bojů polské armády s vojsky nacistického Německa v září 1939. Nenašli pušky ani kulomety, ale asi dva tisíce let starý římský meč.
Nálezy zbraní římských legií nejsou v Evropě žádnou výjimkou; všude, kam Římané vstoupili, tak stavěli legionářské tábory. Ale římští vojáci nepronikali tak daleko severně. Proto je podle expertů tento nález naprosto unikátní a v této oblasti nemá obdobu, napsala polská média.
Tento typ zbraně se používal v 1. až 3. století našeho letopočtu, ale přesné stáří meče se určit nedá. Podle archeologů se jedná o jízdní meč zvaný spatha. Tyto zbraně patřily k nejdelším mečům, které Římané v armádě používali, jejich čepel měřila až 75 centimetrů – to je o čtvrt metru víc, než měl krátký meč gladius využívaný pěchotou.
Našel se rozlomený na tři části. Okolnosti naznačují, že to zřejmě nebyla náhoda, zbraň mohla být zlomena během pohřebního rituálu. Pravděpodobně patřil bojovníkovi z východogermánského kmene Vandalů, který zbraň získal někde jižněji. Nález z pahorkatiny mezi městy Krakov a Čenstochová nyní zkoumají archeologové z muzea v druhém zmíněném městě, uvedla polská agentura PAP.
Ze zbraně se nedá nic usoudit ani o jejím původním římském majiteli. V dobách republiky, z níž nález pochází, už totiž jízdní jednotky netvořili jen bohatí patriciové jako za království, ale i obyčejní římští občané.
Odhaduje se, že v Polsku je možná až tři sta tisíc nadšenců s detektory kovů, který tvoří velkou komunitu fanoušků odhalování dosud neznámých stránek historie. Mnozí působí v rámci různých spolků, stejně tak jako nálezci meče Rafal Proszkowski a Mariusz Lampa ze sdružení Inventum, dodal PAP.