Většina v brazilském nejvyšším soudu ve čtvrtek došla k závěru, že se bývalý prezident Jair Bolsonaro dopustil pokusu o převrat a rozvrácení demokracie v zemi. Pro takový verdikt jsou v tuto chvíli tři soudci z pěti, kteří o věci rozhodují, uvádí agentury Reuters a AFP.
Jeden se vyslovil proti odsouzení a poslední se zatím nevyjádřil. O výši trestu by měl soud rozhodnout v následujících dnech. Bolsonaro čelí až 40 letům odnětí svobody.
Kromě pokusu o puč a rozvrácení demokracie po prezidentských volbách v roce 2022 se tři soudci rozhodli odsoudit Bolsonara také za účast v ozbrojené zločinecké organizaci a poškození vládního majetku a chráněných kulturních statků, píše Reuters.
Bolsonaro se podle AP soudu osobně neúčastnil. Sedmdesátiletý bývalý prezident je v současné době v domácím vězení. Jeho právníci uvedli, že se proti rozsudku odvolají.
Brazilská společnost je v postoji vůči kauze rozdělená. Někteří podporují proces proti bývalému prezidentovi, zatímco jiní stojí za Bolsonarem. Část z nich vyšla do ulic, aby bývalého krajně pravicového prezidenta podpořila, píše AP.
Rozhodnutí soudu podle Reuters nepotěší prezidenta USA Donalda Trumpa, který nazval proces „honem na čarodějnice“. Trump uvalil v návaznosti na proces sankce na předsedající soudce a zrušil většině členů nejvyššího brazilského soudu víza.
Soud je považován v Brazílii za „proces století“, podle televize France24 to bylo poprvé, co v zemi před soudem stanul jako obžalovaný exprezident kvůli pokusu o převrat. Brazílie zažila v letech 1964 až 1985 vojenskou diktaturu, jejíž vůdci nebyli nikdy postaveni před soud. Penzionovaný armádní důstojník Bolsonaro se o této diktatuře vyjadřuje pozitivně a za jeho prezidentského mandátu (2019-2022) si armáda připomínala výročí převratu z roku 1964, který svrhl levicového prezidenta Joaa Goularta. Bolsonaro tvrdí, že tehdejší vojenské vlády byly nutné kvůli rostoucí „komunistické hrozbě“ v zemi.
Bolsonaro byl obžalován mimo jiné z vedení zločinecké organizace a pokusu o převrat, který podle prokuratury plánoval poté, co v říjnu 2022 těsně prohrál prezidentské volby s levicový politikem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Bolsonaro dlouho odmítal výsledky uznat a přiživoval protesty svých příznivců v ulicích, kteří také před kasárnami požadovali, aby armáda zabránila Lulovi v nástupu do úřadu prezidenta, který zastával už v letech 2003 až 2010.
