Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) chce na pondělním jednání se svými protějšky ze zemí Evropské unie probrat téma pokračování Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL), jejíž financování americká vláda končí. Lipavský to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) by chtěla otázku další existence tohoto média, které sídlí v Praze, probrat i na jednání Evropského parlamentu.
„Je v zájmu Evropy, aby takové vysílání pokračovalo,“ uvedl Lipavský. Podotkl, že vysílání je podporou pro demokratické síly ve východoevropských i asijských zemích. Ministr už v sobotu večer uvedl, že umlčení RFE/RL a Hlasu Ameriky, jehož chod se má omezit, by nebylo ztrátou jen pro lidi žijící v nesvobodě, ale i pro všechny, kdo věří v demokracii.
Ukončení financování souvisí s pátečním rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa zredukovat na zákonné minimum Agenturu Spojených států pro globální média (USAGM). Omezení zdůvodnil redukcí federálního úřednického aparátu.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v neděli na síti X uvedl, že konec financování RFE a Hlasu Ameriky je další důkaz, že pod Donaldem Trumpem se Amerika zaměří víc na sebe. „Pojďme jako Evropa převzít odpovědnost za rádio, které svobodným hlasem roky promlouvalo i k nám, a svobodnou Evropu s malým i velkým S financovat z evropských peněz,“ napsal.
„Relikt studené války“
Je třeba se politicky zamyslet, co pro Česko a pro Evropu Rádio Svobodná Evropa znamená, uvedl v nedělních Otázkách Václava Moravce Lipavský. „Je v našem zájmu, aby v našem okolí nebujely totality,“ dodal. Otázkou podle něj je, jak se k rozhodnutí Bílého domu postaví politická scéna v americkém Kongresu.
Představitelé opozice Radek Vondráček (ANO) a Jaroslav Foldyna (SPD) k financování RFE/RL nakloněni nejsou.
„Jsme v roce 2025 a informace světem putují jinak,“ uvedl v pořadu Vondráček. Chápe sentiment, ale informace se podle něj dnes už šíří jinak. V debatě také připomněl názor amerického miliardáře a sponzora Trumpovy prezidentské kampaně Elona Muska, podle kterého jsou tato média „šíleně levicová“.
Foldyna stanici označil za „relikt studené války“. Na otázku, zda je pro něj podstatné vytvořit a udržovat informační zdroje v autoritativních režimech, odpověděl, že ne. „Co je nám do toho,“ uvedl s tím, že za podstatnou považuje například kvalitu českého školství.
Bývalý redaktor Rádia Svobodná Evropa Jefim Fištejn považuje americké rozhodnutí o zastavení financování stanice za ukvapené. Připomněl však, že nejde o první pokus o její uzavření, jelikož v devadesátých letech byla na čas uzavřena afghánská redakce a zároveň došlo k přesunu stanice z Mnichova do Prahy, kde rádio sídlí dodnes. Fištejn dodal, že k uzavření tehdy nedošlo díky zásahu tehdejšího prezidenta Václava Havla.
Fištejn je přesvědčen, že k obnovení vysílání může dojít i v budoucnu, ale nemyslí si, že by k tomu došlo za prezidentství Trumpa, jelikož podle něj nejde o „specifický útok jen na stanici, ale o součást širší snahy o šetření ve Spojených státech“. Zároveň si nemyslí, že by k obnovení mohlo dojít pod vedením Evropy, jak navrhuje Lipavský, protože podle něj starý kontinent nemá jasnou představu o tom, co a kam by mohl vysílat.
