Ruská ekonomika, která navzdory tvrdým západním sankcím v posledních dvou letech rostla mimořádným tempem, začíná vykazovat známky vážného zpomalení. Výrobní sektor slábne, inflace zůstává vysoká a státní rozpočet je pod čím dál větším tlakem. Zatímco Kreml veřejně odmítá hrozbu recese, řada ruských představitelů a analytiků varuje, že válečná ekonomika naráží na své limity.
„Recesi nemůžeme dopustit,“ hlásá Vladimir Putin. „Model ekonomického růstu se vyčerpal,“ tvrdí zase šéfka ruské centrální banky Elvíra Nabiullinová. | Video: Reuters
Podle zjištění deníku Wall Street Journal se Rusko čím dál víc potýká s důsledky války na Ukrajině i s dopady mezinárodních sankcí, které se začínají projevovat napříč hospodářskými sektory.
Ruské hospodářství bylo v posledních dvou letech paradoxem: navzdory rekordnímu počtu sankcí rostlo rychleji než většina velkých světových ekonomik.
Hlavním motorem byly vysoké vojenské výdaje a stabilní export ropy, zejména do Číny. Obranné výdaje v současnosti tvoří zhruba 40 procent státního rozpočtu a jen letos dosahují více než šesti procent hrubého domácího produktu (HDP), nejvíce od dob Sovětského svazu.
Tento kýžený „cukr“ však přišel s vedlejšími účinky: inflace se vymkla kontrole a centrální banka byla nucena zvýšit úrokové sazby až na 21 procent. To výrazně zdražilo úvěry a zpomalilo investiční aktivitu podniků. I přes nedávné mírné snížení sazeb zůstávají náklady na financování pro firmy vysoké.
Velké ruské podniky už reagují. Například výrobce zemědělských strojů Rostselmaš omezil výrobu kvůli nedostatečné poptávce a prodloužil povinnou dovolenou pro svých 15 tisíc zaměstnanců. Elektrárenská společnost Rosseti Sibir na Sibiři přiznala, že je kvůli zadlužení blízko bankrotu a navrhla zvýšení cen energií pro průmyslové odběratele.
Bankovní systém pod tlakem
Problémy se začínají objevovat i v bankovním sektoru. Po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 stát podle expertů nutil banky poskytovat levné úvěry firmám zapojeným do válečného úsilí. Jenže s tím, jak rostou sazby, roste i riziko, že tyto firmy nebudou schopny úvěry splácet. To by mohlo vést ke ztrátám, které by v konečném důsledku musel krýt stát.
Někteří odborníci sice tvrdí, že ruský bankovní systém zůstává stabilní, jiní však upozorňují na narůstající systémová rizika. Moskevské Centrum pro makroekonomické analýzy předpovídá „mírné, ale rostoucí“ riziko bankovní krize do roku 2026.
Finanční prostor se zužuje
Ruská vláda po celou dobu války hospodaří s deficitem a sama předpokládá, že se vyrovnaného rozpočtu nedočká ani v příštích dvou letech. Zároveň čelí výpadkům příjmů z prodeje ropy a plynu – ceny ropy zůstávají níže, než s jakými počítal letošní rozpočet. V červnu Rusko zaznamenalo nejnižší měsíční příjmy z prodeje energetických surovin od začátku roku 2023.
Podle ekonomky Alexandry Prokopenko z Carnegie Russia Eurasia Center by pokles cen ropy a zpřísnění sankcí v této situaci Rusko zasáhly mnohem citelněji než dříve. „Rizika jsou vysoká,“ varuje.
Putin zatím ustupovat nehodlá
Prezident Vladimir Putin problémy bagatelizuje. V nedávném projevu přirovnal řeči o krizi k „přehnaným zprávám o smrti“, ačkoli sám připustil, že je třeba se recesi či stagflaci vyhnout „za každou cenu“. Ministři však už volí jiný tón – hospodářský šéf Maxim Rešetnikov mluví o ekonomice „na hraně recese“ a ministr financí Anton Siluanov o „dokonalé bouři“.
Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se Putin chystal přehodnotit své válečné cíle. Strategická priorita v podobě porážky Ukrajiny nadále převažuje nad obavami o ekonomické zdraví země.
