Pomoc s bydlením bude moci získat víc lidí, kteří jsou v bytové nouzi. Podpůrná opatření budou pro domácnosti s příjmem pod 1,6násobku životního minima místo 1,43násobku. Navýšení příjmového limitu schválila vláda, oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Předpis reaguje na dodatečnou změnu, kterou do zákona o bydlení prosadili poslanci. Kvůli ní by podle podkladů k nařízení možnost získat podporu ztratila zhruba třetina lidí v bytové nouzi.
Platforma pro sociální bydlení zvýšení násobku minima ocenila. Podle ní ale změna situaci napravuje jen částečně. Uskupení žádá koaliční politiky i o úpravu základu pro výpočet příjmu.
„Nařízení bylo přijato, koeficient životního minima se zvýšil… Předpokládáme, že by teoreticky nárok na zajištění bytu, nebo případnou asistenci a doprovázení mohlo mít 300 až 350 tisíc domácností. Hranice (příjmu), kterou jsme zvýšili, je zvýšením počtu domácnosti, které budou mít nárok na služby nebo podporu a pomoc,“ přiblížil Jurečka.
Příjmovou hranici 1,43násobku životního minima pro nárok na podporu navrhnul ve sněmovně poslanec Jiří Havránek (ODS). Nařízení se změnou připravila ministerstva práce a pro místní rozvoj. Podle nich bylo nastavení příliš přísné a vyřadilo z možnosti získat pomoc přibližně třetinu osob v bytové nouzi. Ani po zvednutí limitu na 1,6násobek životního minima ale na podpůrná opatření nedosáhnou samotní lidé s příjmem těsně nad hranicí minimální mzdy či domácnosti se členy s víc než polovinou minimální mzdy, upřesnily v podkladech k předpisu resorty. Dodaly, že posunutá hranice nebude ale aspoň tolik demotivovat od snahy zvýšit si výdělek.
„Díky zvýšení násobku částky životního minima na 1,6 bude rozšířena cílová skupina příjemců podpůrných opatření v bydlení o osoby pracující, ale žijící v nevhodných podmínkách. Jako příklad lze uvést pracující matky samoživitelky, které žijí na ubytovnách. Dále se jedná o seniory se starobním důchodem nad deset tisíc korun či osoby s invalidním důchodem ve třetím stupni,“ uvedli autoři.
Výdaje z rozpočtu opatření nezvýší
Kontaktní místo pro bydlení požádá o potvrzení o situaci úřad práce, který posoudí příjem a majetek členů domácnosti. Pokud zbytkový příjem jednotlivců či rodiny nepřesáhne 1,6násobek životního minima, tak uchazeče zařadí do evidence podpory bydlení. „V zásadě plní roli pořadníku, ze kterého poskytovatelé vybírají domácnosti, kterým poskytnou podpůrné opatření,“ objasnili autoři. Napsali, že posunutí příjmového limitu výdaje z rozpočtu nezvedne, počet bytů k dispozici pro lidi v bytové nouzi přijaté nařízení totiž nemění.
Nařízení s limitem 1,6násobku životního minima má platit od pololetí příštího roku. Částky životního minima se upraví ale už letos od října.
Vláda také potvrdila prodloužení stavu nebezpečí kvůli likvidaci benzenu v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, který potrvá do 24. září. Páté prodloužení má být podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) již poslední.
Elektronické nahlašování úrazů
Kabinet ve středu rovněž schválil nařízení o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech. Od příštího roku by tak zaměstnavatelé měli pracovní úrazy svých zaměstnanců hlásit úřadům elektronicky. Oznamovat je budou přes portál inspekce práce. Upraví se i evidence pracovních zranění či zasílání záznamů o nich.
„Od ledna dojde k digitalizaci agend jako hlášení úrazu na pracovišti. Doposud se agenda musela dělat papírově, poměrně komplikovaně. Podařilo se dostat ji do digitální podoby,“ sdělil Jurečka.
Konec s „lakováním produktů nazeleno“
Vláda dále kývla na novelu, jež má zamezit klamání o dopadech výrobků na životní prostředí, takzvanému lakování nazeleno neboli „greenwashingu“, a zároveň přispět k udržitelnější spotřebě. Zakazuje například prezentovat zboží jako šetrné k přírodě, aniž by to výrobce patřičně doložil, nebo záměrně omezovat jeho životnost. Posílit by se mimo jiné měla také informovanost spotřebitelů o možné opravě výrobků, oznámil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
S ohledem na říjnové sněmovní volby už parlament v současném složení novelu zákona podle Vlčka neprojedná. „To ale neznamená, aby Česko nereagovalo na změny evropské legislativy, ze které zákon vychází,“ uvedl ministr.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na jednání vlády předložila dva dokumenty. Prvním z nich byl rámec, který resort vypracoval pro nákup vojenské munice. Prioritně počítá s českými výrobci, případně dodavateli ze zemí NATO a Evropské unie. Druhý konstatuje, že byť se v posledních čtyřech letech podařilo obranyschopnost Česka zlepšit, současný stav stále není optimální. Podle zprávy, kterou projednala vláda, je zásadním úkolem komplexní revize branné a krizové legislativy.
