Aktual.: 26.03.2025 12:35
Brno – rajský soud v Brně podle Ústavního soudu (ÚS) porušil práva oběti, když otčímovi za znásilňování uložil podmínku. ÚS ale verdikt nezrušil, poukázal například na svou limitovanou roli v systému dělby moci a koncepci trestního řízení. Dívce se otevírá možnost žádat od státu odškodnění. Pro budoucnost nález zdůraznil, že pokud soudy ukládají podmíněný trest za sexuální trestnou činnost, musí to důkladně odůvodnit, aby nepodrývaly preventivní funkci trestu. Soud při rozhodování nebyl jednotný, pět členů navrhovalo verdikt krajského soudu zrušit. V takové rozhodnutí doufal i advokát oběti Marcel Jurčaga. Krajský soud se nejprve se závěry podrobně seznámí.
„Plnění závazků státu na poli vyšetřování sexuálních trestných činů považuje ÚS za klíčové pro důvěru společnosti v trestní systém. Proto vyložil konkrétní povinnosti, které orgány činné v trestním řízení musí respektovat,“ řekl soudce zpravodaj Tomáš Langášek. ÚS také vybídl k „celosystémové promyšlené reakci“, která vytvoří odpovídající procesní prostor a nástroje pro ochranu a uplatňování práv poškozených v trestním řízení. Poškození nyní nemají právo podávat opravné prostředky. Je to ale úkol pro výkonnou a zákonodárnou moc, nikoliv pro soudní moc, plyne z nálezu.
„Doufal jsem v odvážnější rozhodnutí, které by zrušilo rozhodnutí Krajského soudu v Brně, k tomu nedošlo,“ řekl novinářům Jurčaga. Případné odškodnění od státu za nesprávný úřední postup vnímá jako naprosto nedostatečnou satisfakci pro klientku. „Jsem s ní v kontaktu, vnímám, jak se k tomu staví, a prostě je to zcela nedostatečné,“ uvedl. Žaloba už je podaná.
S rozhodnutím naopak souhlasí Nejvyšší státní zastupitelství jakožto vedlejší účastník řízení. „Navrhovali jsme v podstatě, aby ÚS rozhodl tímto způsobem. Rovněž jsme se domnívali, že krajský soud svým procesním postupem porušil právo poškozené. Zároveň jsme ale nebyli pro zrušení napadeného rozhodnutí, jakkoliv se s ním neztotožňujeme,“ řekl státní zástupce Michal Basík
Kauza vzbudila kritiku a protesty. Týká se muže odsouzeného za znásilnění a výrobu dětské pornografie. Otčím si nezletilou dívku natočil při intimním styku, poté ji skoro rok a půl až pětkrát týdně nutil k sexu. Před Okresním soudem ve Vyškově prohlásil vinu, Krajský soud v Brně tak už přezkoumával jen výrok o trestu. Původně uložené tříleté vězení podmínečně odložil na pět let.
Rozsudek už dříve nabyl právní moci. Na základě stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), se kauzou zabýval Nejvyšší soud, verdikt ale v dané procesní situaci nemohl změnit. Pouze konstatoval, že krajský soud porušil zákon a že podmínka je trestem nepřiměřeně mírným. Blažek k tomu dnes novinářům řekl, že text nálezu ÚS je velice podobný tomu, co už uvedl Nejvyšší soud. Zaujalo ho ale odlišné stanovisko části soudců. Ohledně možné výše odškodnění podotkl, že si ji nyní musí dívka sama vyčíslit a ministerstvo následně nárok posoudí, přičemž záležet bude mimo jiné i na délce trestního řízení.
Ministr připomněl, že aktuálně projednávaná novela zákona o soudech a soudcích – tzv. lex Anička – zavádí pro soudce povinná školení. „Mnoho soudců se jich nezúčastňuje, a je to špatně ze dvou důvodů. Zaprvé se tam něco můžou dozvědět. Zadruhé ta školení slouží k tomu, že se soudci z nějaké právní oblasti mohou setkat a mohlo by to tím pádem vést ke sjednocení judikatury od Zlína až po Cheb,“ řekl.
Podle dnešního nálezu ÚS byl postup krajského soudu zatížen řadou vad. Bez dostačujících podkladů krajský soud bagatelizoval některé následky trestné činnosti pro dívku, zatímco nadhodnotil okolnosti svědčící ve prospěch obviněného. Úvaha krajského soudu, podle níž dívka sama iniciovala sexuální kontakt s obviněným, byla nepodložená. Podobné úvahy podle ÚS posilují společenské stereotypy, zlehčují genderově podmíněné násilí a vystavují oběť opakovanému zraňování.
Se závěry nálezu se soudci krajského soudu a okresních soudů podle mluvčí krajského soudu Kláry Belkovové nejprve podrobně seznámí. „S ohledem na to, že jde o závazné plenární rozhodnutí, budou závěry nálezu při rozhodovací činnosti a ukládání trestu za sexuální trestné činy respektovat,“ sdělila.
Odlišné stanovisko k nálezu uplatnilo pět z 15 členů soudu, včetně kompletního vedení. Pod stanoviskem jsou podepsaní Josef Baxa, Veronika Křesťanová, Kateřina Ronovská, Lucie Dolanská Bányaiová a Daniela Zemanová. Domnívají se, že ÚS měl zrušit výrok o trestu. Nenarušil by tím ani koncepci trestního řízení, ani dělbu moci, ale naopak přispěl k jejímu respektování. „Krajský soud totiž vybočil z prostoru, který soudům pro ukládání trestu za posuzovaný trestný čin vymezuje ústavní pořádek i zákonodárce. Většina se ale rozhodla toto porušení pravidel dělby moci ponechat bez nápravy,“ stojí ve stanovisku.
Advokát oběti znásilňované otčímem považuje rozhodnutí ÚS za nedostačující
Ústavní soud byl podle advokáta dívky, jejíž otčím dostal za znásilňování podmínku, poslední instancí, která mohla situaci zvrátit. Pokud by většina soudců chtěla oběti vyhovět, argumenty by pro to našla, řekl novinářům advokát Marcel Jurčaga. Dnešní rozhodnutí Ústavního soudu Jurčaga označil za nedostačující. Soudce zpravodaj Tomáš Langášek se domnívá, že výrok ÚS sám o sobě přináší stěžovatelce do určité míry satisfakci.
„Tento nález se dal s ohledem na konzervativní přístup soudu očekávat. Nicméně osobně jsem doufal v odvážnější rozhodnutí, které by zrušilo rozhodnutí Krajského soudu v Brně,“ uvedl Jurčaga. Kauza vzbudila kritiku a protesty. Týká se muže odsouzeného za znásilnění a výrobu dětské pornografie. Otčím si nezletilou dívku natočil při intimním styku, poté ji skoro rok a půl až pětkrát týdně nutil k sexu. Před Okresním soudem ve Vyškově prohlásil vinu, Krajský soud v Brně tak už přezkoumával jen výrok o trestu. Původně uložené tříleté vězení podmínečně odložil na pět let.
ÚS podle Langáška vyhověl stěžovatelce a konstatoval, že krajský soud zasáhl do jejího práva. „Současně nezrušil napadený rozsudek s ohledem na právní jistotu, s ohledem na to, že podle trestního řádu poškozený nemá v žádné fázi řízení v žádné soudní instanci právo podávat opravné prostředky proti výroku o trestu, a domáhat se tak jeho zpřísnění,“ řekl. Doplnil, že ÚS dal také soudům vodítka, jakým způsobem brát v úvahu oběti sexualizovaného násilí, aby nedocházelo k sekundární viktimizaci a aby soudy adekvátně braly v úvahu následky trestného činu v tomto násilí spočívající.
ÚS při rozhodování nebyl jednotný, pět členů navrhovalo verdikt krajského soudu zrušit. „Je to poměrně vysoké množství. Na druhou stranu na pozici klientky to nic nemění. Jediná reálná, byť ne úplně velká šance na zrušení, byla u Ústavního soudu. Jedna z částí argumentace spočívala v tom, že nelze měnit pravomocné rozhodnutí. Nicméně i obecné předpisy znají instrumenty, kterými to lze učinit. Procesy zde jsou, a kdyby většina soudců tomu chtěla vyhovět, tak se pro to argumenty najdou,“ míní Jurčaga.
Langášek se domnívá, že výrok ÚS sám o sobě přináší do určité míry kompenzaci a satisfakci. Může být základem pro případný nárok na odškodnění, dodal. Jurčaga vnímá, že odškodnění je forma zadostiučinění. Podle něj ve vztahu ke klientce ale „naprosto nedostatečná“. Advokát dodal, že zváží také obrátit se na Evropský soud pro lidská práva, který však nemůže rušit vnitrostátní rozhodnutí soudů.
