Za katedrou přibývá kantorů, kteří nemají potřebné učitelské vzdělání. Bez odborné kvalifikace učí už každý desátý. Ministerstvo školství proto pedagogické fakulty pověřilo navýšením počtu studentů. Přijímat jich mají víc minimálně v příštích deseti letech, kdy budou zároveň do důchodu odcházet populačně silné ročníky učitelů. Podle výzkumné agentury PAQ Research a neziskové organizace EDUin ale podíl nekvalifikovaných vyučujících roste i proto, že absolventi škol nachází uplatnění v jiných, lépe placených oborech.

„Narážíme na to, že skladba učitelů stárne a motivovat mladé, aby se vydali do těchto rozbouřených vod školství, je náročné,“ vysvětluje ředitel brněnské ZŠ Tuháčkova Adam Koníček.

U pedagožky druhého stupně na zmíněné škole Veroniky Měrákové se to povedlo. „Každé dítě je jiné. Často jsou problémy s kázní. I komunikace s rodiči je často náročná,“ přibližuje. „Pro studenta, který vyjde z pedagogické fakulty a praxe zase tolik nemá, je střet s realitou natolik šokující, že si řekne ‚ne, to pro mě není‘.“

Měráková učí dějepis a angličtinu, které i studovala. Třicet procent kantorů na druhém stupni ale vede předměty, na které se nespecializuje. Nejčastější je to například u mediální výchovy nebo informatiky. Naopak největší míra aprobovanosti je mezi češtináři, vyučujícími přírodopisu nebo matematikáři. Sehnat nové je ale pro školy obtížné.

Učitelství není pro absolventy vysokých škol atraktivní také kvůli nízkým platům, shodují se Jan Zeman z PAQ Research a mluvčí EDUin Tomáš Matoušek. Nekvalifikovanost učitelů podle Zemana vzrostla i vzhledem k růstu počtu žáků v minulých letech či například proto, že školy častěji dělí žáky do skupin, čímž vznikají nároky na jejich vyšší počet.

Nejhorší je to s fyziky a informatiky

Průměrný věk učitelů nyní činí 47,4 let. Ministerstvo školství bude z čerstvých dat analyzovat, jaká je jejich věková struktura i podle zastoupení v jednotlivých předmětech. Do září pak upřesní poptávku po konkrétních odbornostech.

„Potřebujeme navýšit počty studentů učitelství obecně. Ale speciálně budeme potřebovat například více studentů fyziky nebo informatiky, tam je situace opravdu obzvlášť dramatická,“ vyjádřil se šéf resortu školství Mikuláš Bek (STAN).

Podle vrchního ředitele sekce informatiky, statistiky a analýz z ministerstva Václava Jelena by školy pro aktuální období potřebovaly zajistit asi 1630 úvazků. Od nového školního roku půjde o dalších 5400.

Stát fakultám nařídil přijímat víc zájemců

Beze změn by do pěti let systému mohlo chybět až jedenáct tisíc kantorů. Z pedagogických fakult ročně vyjde kolem dvou a půl tisíce absolventů magisterských programů. Letos přijmou o pět procent uchazečů víc.

Nařízené číslo podle předsedy Asociace pedagogických fakult Ladislava Bláhy nyní činí maximum, které jsou univerzity schopny zvládnout. „Myslím si, že se do jisté míry propásla ideální doba, kdy jsme měli reagovat. Odhadoval bych to zhruba osm, deset let zpátky.“

Do září podle ministra školství vláda přijme usnesení, které fakultám zajistí peníze na vzdělávání nových učitelů na příštích deset let. Větší podíl pedagogů bez aprobace se nicméně v mezinárodním srovnání dramaticky neprojevuje, patrný však byl například ve výsledcích v přírodovědné oblasti.

Podíl.