Čerstvé německé statistiky ukazují prudký pokles žádostí o azyl v Německu. Koaliční vláda to přičítá přísnějším migračním pravidlům. Požaduje jejich zavedení i napříč Evropskou unií. V Bavorsku se kvůli tomu příští týden sejdou ministři vnitra podobně smýšlejících evropských států včetně České republiky.

V Německu letos o azyl zatím požádalo 61 tisíc lidí – téměř o polovinu méně než za stejné období loňského roku. Přestože je nová vláda u moci teprve od května, považuje pokles za výsledek svého postupu.

„Obrat v migrační politice funguje. Počty klesají. Německo vysílá do světa správné signály,“ uvedl ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU).

Důvodem je i změna režimu v Sýrii

Podle vládních představitelů sehrála roli i změna situace v Sýrii, odkud loni přišlo nejvíc žadatelů o azyl. Přispěly ale také přísnější policejní kontroly na hranicích, které mají zachytit nelegální žadatele ještě před vstupem do země.

Právě tyto kontroly jsou podle části expertů problematické. Kritiku vyjádřil například Gerald Knaus z think tanku European Stability Initiative, který v minulosti radil exkancléřce Angele Merkelové.

„Téměř nikdo, kdo chce požádat o azyl, není odmítán. Těch pár, kteří budou odmítnuti, vyhrají u soudu, protože to, co Německo v současné době dělá, je v rozporu s evropským právem. Takže politika hraničních kontrol žadatelů o azyl v Německu selže,“ uvedl.

Merz připouští, že nejde o trvalé řešení

Současný kancléř Friedrich Merz (CDU), který o kontrolách rozhodl, připustil, že opatření má omezenou platnost. Na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem probíhají už od října 2023. I podle vlády ale naráží na kapacitní limity policistů.

„Nemůžeme pracovat v tomto režimu odmítání trvale,“ řekl Merz.

Na jedné věci se vláda i její kritici shodnou – dlouhodobým řešením by měly být dohody se zeměmi mimo Evropskou unii, kam by bylo možné neúspěšné žadatele vracet. I to má být tématem schůzky, na kterou Dobrindt pozval ministry vnitra z Česka, Francie, Polska, Rakouska a Dánska.

Podíl.