Případů infarktů v posledních letech v Česku ubývá a snižuje se i procento těch, kteří je nepřežijí. Jiné kardiovaskulární diagnózy jsou naopak na vzestupu. Mezi nejčastější patří chronicky zvýšený tlak. Nemoci oběhové soustavy jsou v tuzemsku nejčastější příčinou úmrtí, zásadní je prvotní reakce laické veřejnosti. A pomáhají i přístupné defibrilátory, jejichž umístění lidé najdou v aplikaci Záchranka.

Sedmdesát let prožil Josef Polena bez větších zdravotních potíží. Před měsícem nastal zlom – jeho srdce prodělalo infarkt. Bez tlukoucího srdce byl muž více než půl hodiny. Navzdory nepříznivé prognóze se ho podařilo zachránit. Ve fakultní nemocnici v Bohunicích strávil skoro tři týdny. Ve čtvrtek se tam vrátil poděkovat lékařům.

„Přišel ze zahrady a říkal, že je mu špatně. No, já jsem říkala, že je mu špatně, protože nesnídal,“ vzpomíná na situaci mužova manželka Alena Polenová. Její druh však po chvíli upadl do bezvědomí a ona tak začala s masáží srdce. Pokračovali sousedé i záchranáři. Celkem 36 minut.

„Ve chvíli, kdy nad třicet minut resuscitujeme člověka, který má nad sedmdesát let, tak to ve většině případů nevychází moc dobře. Toto byl malý zázrak, který se u pana Poleny povedl,“ tvrdí přednosta Interní kardiologické kliniky ve fakultní nemocnici v Brně Petr Kala.

Případů infarktů přitom v Česku ubývá a snižuje se i procento těch, kteří je nepřežijí. Zatímco v devadesátých letech na infarkt zemřel téměř každý třetí pacient starší osmdesáti let, teď je to zhruba každý šestý. „V současné době je velká část pacientů ošetřená do dvou hodin od začátku infarktu a dá se říct, že tito lidé končí téměř bez následků,“ uklidnila vedoucí lékařka JIP ve fakultní nemocnici v Brně Petra Vysočanová.

O osudu i přesto rozhoduje hlavně rychlá reakce okolí – stejně jako v případě Josefa Poleny.

Život zachraňují také dobrovolní first respondeři

Nemoci oběhové soustavy jsou v Česku nejčastější příčinou úmrtí. Předloni to bylo skoro čtyřicet procent. Na nádory připadá čtvrtina, následují nemoci dýchací soustavy. Riziko pro srdce a cévy představují kouření, nadměrné pití alkoholu nebo nedostatek pohybu. Větší pravděpodobnost nemoci mají muži, roli hraje i věk a genetická výbava.

V roce 2013 se s chronicky zvýšeným tlakem léčilo přes 1,7 milionu lidí, o dekádu později jich bylo 2,1 milionu. U arytmie je nárůst počtu pacientů ještě výraznější: v témže období se zvýšil o 38 procent na 411 tisíc.

Při akutních problémech se srdcem jde o minuty – čím dřív začne resuscitace, tím větší šance. V tom můžou výrazně pomoci takzvaní first respondeři, tedy dobrovolníci, kteří na vyžádání poskytují první pomoc ještě před příjezdem záchranky. Často tímto výcvikem procházejí policisté.

Například v Královéhradeckém kraji může zasahovat každý, kdo absolvuje školení. K ruce teď mají záchranáři 420 dobrovolníků, kteří byli jen loni u 150 zásahů. „Na místě byli v průměru o tři a půl minuty dříve než přijela první záchranářská posádka, to je doba, která pacientovi může výrazně zvýšit šanci na přežití,“ informovala mluvčí královéhradeckých záchranářů Lucie Hanušová.

Už čtyřikrát takto zachraňoval život i Roman Hrabák. Také na Plzeňsku musel nejprve absolvovat kurz. „Učili nás samozřejmě tu základní kardiopulminární resuscitaci, s tím, že je to rozšířené na masivní krvácení a podobné stavy jako třeba anafylaktický šok,“ popsal kurz Hrabák, který jako first responder dostává výzvy přes aplikaci propojenou s operačním střediskem.

Přenosné defibrilátory jsou dostupné po celé zemi

„První výjezd byl nejtěžší, protože to bylo poprvé, kdy jsem viděl takový stav v reálném životě,“ vzpomínal Hrabák. Třeba operátoři pražské záchranky zapojují jako first respondery jen strážníky a policisty ve službě. Těch je na pokrytí metropole dostatek. Defibrilátor a další vybavení vozí každá hlídka přímo v autě. První pomoc poskytuje i několikrát do týdne.

„Tlak tam určitě vždycky nějaký je, ale máme na to spoustu výcviku, kterým nás dobře připravují. Je to vždycky dobrý pocit, když se to povede,“ hodnotí systém pražský policista Marcel Švejdík. A klíčová je i prvotní reakce laické veřejnosti. Těm mohou záchranáři dávat pokyny po telefonu.

Podle mluvčí pražských záchranářů je v hlavním městě osm z deseti lidí, kterým se zastaví srdce, resuscitováno laiky ještě před příjezdem profesionálních jednotek. Přenosné defibrilátory jsou pro tyto účely po celé zemi. Umístění najdou lidé v aplikaci Záchranka i podle zeleného symbolu.

Podíl.
Exit mobile version