Pobaltské státy zvyšují svou energetickou nezávislost na Rusku. Litva, Lotyšsko a Estonsko se v sobotu v osm hodin ráno našeho času odpojí od regionální sítě známé jako BRELL a znemožní Kremlu dál rozhodovat o toku elektřiny. Proces urychlila válka na Ukrajině a synchronizace s unijní sítí si vyžádala investice za desítky miliard korun. Pobaltí se nyní chystá na možné kyberútoky během citlivého přechodného období.
Pobaltí se odřízne od ruské energetické sítě více než tři a půl dekády po odchodu ze Sovětského svazu, upozorňuje agentura AP. Země vstoupily v roce 2004 do EU, což zhoršilo jejich vztahy s Moskvou.
Americký think tank Atlantic Council připomíná, že Pobaltí čelilo v minulosti opakovaně nátlaku ze strany Kremlu, ať už šlo o ekonomickou a energetickou blokádu Litvy v roce 1990 v reakci na její hnutí za nezávislost, uzavření ropovodu poté, co Litva v roce 2006 odmítla prodat svou ropnou rafinerii ruské společnosti, nebo o dlouhodobě politicky motivované ceny plynu pro pobaltské státy.
Státy sice dál sdílejí 1633 kilometrů dlouhou hranici s Ruskem a Běloruskem, od Moskvy se ale chtějí odříznout aspoň v oblasti energetiky. „Jde o fyzické odpojení od posledního zbývajícího prvku naší závislosti na ruském a běloruském energetickém systému,“ řekl nedávno AP litevský prezident Gitanas Nausėda.
Šestnáct elektrických vedení, která v sovětských dobách spojovala tři pobaltské státy s Ruskem a Běloruskem, bylo v průběhu let demontováno, protože byla vytvořena nová síť spojující tyto státy se zbytkem EU, včetně podmořských kabelů v Baltském moři.
Všechny tři pobaltské státy plánují v sobotu oslavy, ceremonie ve Vilniusu se zúčastní i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Speciálně vyrobené devítimetrové hodiny v centru litevské metropole odpočítávají poslední hodiny, minuty a vteřiny do ukončení spojení s BRELLem.
„Nástroj geopolitického vydírání“
„Připravíme Rusko o možnost využívat elektrickou soustavu jako nástroj geopolitického vydírání,“ řekl agentuře AFP litevský ministr energetiky Žygimantas Vaičiunas. „Toto je poslední krok v našem boji za energetickou nezávislost. Konečně můžeme vzít věci do vlastních rukou,“ dodal.
Litva, Lotyšsko a Estonsko pracovaly na propojení s evropskou sítí dlouhodobě již před vypuknutím plnohodnotné ruské války proti Ukrajině v únoru 2022, čelily ale technologickým a finančním překážkám, píše server The Moscow Times. Velká ruská invaze pak proces urychlila.
Pobaltské státy sice po začátku regulérní války mezi Moskvou a Kyjevem přestaly nakupovat plyn a elektřinu z Ruska, jejich sítě ale zůstaly propojené jak s Ruskou federací, tak i s Běloruskem, přičemž o toku elektrické energie dál rozhodoval Kreml.
Země tak byly závislé na ruském rozmaru, pokud jde o energetickou stabilitu, jež je klíčová pro infrastrukturu a průmysl. „Doposud bylo Rusko schopno využívat energii jako zbraň, což vytvářelo riziko neplánovaných výpadků elektřiny řízených politickými rozhodnutími,“ konstatoval Vaičiunas.
Hrozba kyberútoků během testů
Od soboty bude mít Pobaltí vlastní dodávky pod kontrolou, státy budou ale nejprve den fungovat v „izolovaném režimu“, aby vyzkoušely frekvenční stabilitu, píší The Moscow Times. „Musíme provést nějaké testy, abychom zajistili, že jsme pro Evropu stabilní energetický systém,“ nastínil vedoucí litevského státního provozovatele sítě Litgrid Rokas Masiulis. Experti budou zapínat a vypínat elektrárny a sledovat kolísání frekvence, upřesnil.
Všechny tři země se pak začlení do evropské sítě přes Polsko. „Zjednodušeně řečeno, jedinou změnou bude, že naše frekvence začne kolísat synchronizovaně s Evropou,“ prohlásil Masiulis.
Během přechodného období se podle litevského ministerstva státní bezpečnosti zvýší riziko kybernetických útoků, dezinformačních kampaní a možných fyzických hrozeb pro kritickou infrastrukturu. Polský provozovatel elektrické sítě PSE sdělil, že k monitorování spojení s Litvou využije bezpilotní letouny a vrtulníky.
„Estonsko se připravilo na mnoho možných rizikových scénářů týkajících se našeho odchodu z BRELLu, včetně kybernetických hrozeb,“ řekl webu Politico vedoucí estonského Centra kybernetické bezpečnosti Gert Auväärt. Jeho země je připravena povolat „rezervu“, která zahrnuje kybernetickou jednotku Estonské obranné ligy i dobrovolnickou skupinu kybernetických obránců.
Ruské hackerské skupiny napojené na Kreml zintenzivnily kybernetické útoky proti ukrajinskému energetickému systému, ale v poslední době tuto kampaň rozšířily také do zbytku Evropy, zejména do východních a pobaltských zemí, píše Politico.
Moskva na tento úkol dokonce nasadila jednu ze svých nejelitnějších hackerských skupin, známou jako Sandworm, uvádí Google. „Aktéři jako Sandworm, kteří zlikvidovali rozvodnou síť na Ukrajině, také léta zkoumali zbytek východní Evropy. (…) Neměli bychom je brát na lehkou váhu, zvláště teď,“ řekl John Hultquist, hlavní analytik společnosti Mandiant, jež spadá pod Google a pečuje o kybernetickou obranu a poskytuje informace o hrozbách.
Podmořské sabotáže
V pobaltském regionu navíc došlo v posledních měsících k řadě případů přerušení podmořských telekomunikačních a napájecích kabelů i plynovodů. Země kolem Baltského moře přitom patří mezi odhodlané podporovatele napadené Ukrajiny, navíc v nich žije početná ruská menšina, jejíž „ochrana“ patří mezi hlavní ruské záminky pro vměšování do záležitostí jiných zemí.
NATO v reakci na pokračující incidenty koncem prosince posílilo svou přítomnost v Baltském moři. Někteří politici, ale i odborníci viní Moskvu z hybridní války včetně sabotáží kritické infrastruktury, což Kreml odmítá. Od roku 2023 nicméně byla poškozena celkem desítka kabelů, což se dotklo Estonska, Finska, Švédska, Německa a Litvy. Nejméně dva incidenty se týkaly lodí, které byly později obviněny z vlečení kotev po mořském dnu.
Podezření ze sabotáže se týká třeba incidentu z loňského 25. prosince, kdy byly v Baltském moři poškozeny dva kabely. Následující den finská pohraniční stráž vstoupila na palubu plavidla Eagle S a odplula s ním do finských vod. Úřady mají podezření, že posádka lodi kabely poškodila záměrně kotvou, kterou za sebou táhla.
Loď plující pod vlajkou Cookových ostrovů je zřejmě součástí ruské stínové flotily, kterou Moskva využívá pouze neoficiálně, aby obešla sankce a mohla vyvážet například ropu.
I kvůli podezřelým sabotážím a obavám z dalších kroků Kremlu Pobaltí investovalo nemalé částky na odříznutí od ruské energetické sítě. Na synchronizaci s evropskou sítí šlo celkem 1,7 miliardy dolarů (42 miliard korun), většina z unijních peněz.
Zvýšený zájem o generátory
Vaičiunas uvedl, že spotřebitelé by během přechodu neměli zaznamenat žádné potíže. Strach z výpadků elektřiny přesto zvýšil prodej generátorů v Estonsku. Některé firmy hlásí až desetinásobně vyšší zájem než ve stejném období loni.
Kvůli změnám přijde o spojení s ruskou pevninskou sítí i Kaliningrad. Tato ruská exkláva dlouhodobě pracuje na vlastních kapacitách na výrobu elektřiny a Moskva tak možné důsledky sobotního kroku zlehčuje. „Přijali jsme veškerá opatření, abychom zajistili nepřetržitý spolehlivý provoz našeho jednotného energetického systému,“ prohlásil podle Moscow Times minulý týden mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
