Poslední odhady uvádějí, že Rusové ztrácejí v bojích na Ukrajině více než tisícovku vojáků denně. Stavy je tak kromě náboru doma potřeba doplňovat i jinak. Po Severokorejcích míří na frontu také muži z Jemenu.
Stovky Jemenců se ocitnou na frontě, aniž by o to jakkoliv žádali. Ve svědectvích uvádějí, že jim slíbili jiné zaměstnání s vysokým platem včetně ruského občanství. „Mě i další zlákali na slib lukrativního zaměstnání v oborech, jako je bezpečnost či inženýrství,“ popsal pro britský list The Financial Times muž jménem Nabil.
Když však Jemenci do Ruska dorazili, a to skrze zprostředkovatele napojené na jemenskou ozbrojenou skupinu Hnutí Húsíů, byli násilně odvedeni do ruské armády. Podle svědka jménem Abdulláh, který se nakonec po nátlaku lidskoprávních organizací vrátil do vlasti, byla skupina, ve které se nacházel, převezena po příletu do Moskvy do nespecifikovaného zařízení vzdáleného asi pět hodin cesty od metropole.
Tam jim prý muž, který mluvil jednoduchou arabštinou, nařídil podepsat rusky psanou smlouvu o zařazení do armády. Když odmítli, zazněl varovný výstřel. „Podepsal jsem to, protože jsem se bál,“ řekl Abdulláh s tím, že následně jeho i další Jemence posadili na autobus směřující k ukrajinským hranicím, kde před nasazením do bojů absolvovali základní výcvik. Podobná událost se už dříve přihodila také Indům či Nepálcům.
Húsíové jsou jednou z ozbrojených stran na pozadí jemenské občanské války trvající od roku 2014. Blízko mají k šíitskému Íránu. Do povědomí širší veřejnosti vstoupili koncem minulého roku, když zaútočili na lodě Izraele a Západu v Rudém moři, čímž narušili globální dodavatelské řetězce, a vyjádřili podporu palestinskému hnutí Hamás.
Nynější možná spolupráce na ose Moskva – Saná, které je hlavním městem Jemenu a ovládají ho právě Húsíové, vyvolává mezi odborníky rozpaky. Zvláštní vyslanec USA pro Jemen Tim Lenderking pro The Financial Times přitom potvrdil, že Rusko nyní usiluje o kontakt s jemenskou ozbrojenou skupinou více než kdy dříve a oba aktéři vzájemně diskutují o výměně lidských sil za zbraně.
„Druhy zbraní, o kterých se mluví, jsou velmi alarmující a umožnily by Húsíům lépe zaměřovat lodě v Rudém moři a možná i mimo něj,“ prohlásil Lenderking. „Jedna věc, kterou Rusko potřebuje, jsou vojáci a je jasné, že Húsíové je pro ně verbují,“ dodal Farea Al-Muslimi, odborník na oblast Perského zálivu z londýnského institutu Chatham House.
Jemen patří mezi nejchudší země světa, a podle expertů je tak nábor nových mužů s příslibem lukrativní práce poměrně jednoduchou záležitostí. „Není to něco, co by nás překvapilo,“ připustil Lenderking.
Rusové tak velmi pravděpodobně získávají dalšího spojence, stejně jako v případě sbližování se s KLDR. Dnes je už zhruba 11 tisíc severokorejských vojáků nasazeno po boku Rusů v Kurské oblasti, jejíž část stále kontroluje ukrajinská armáda. Severokorejsko-ruské přátelení se přitom příliš nezamlouvá dalšímu velkému hráči v podobě Číny, která jinak proti Rusku nijak nevystupuje. Spíše naopak.
„Ani nyní Číňané Rusko přímo nezkritizovali, ale myslíme, že rostoucí spolupráce mezi Pchjongjangem a Moskvou je znervózňuje. Podle všeho se obávají, že ruské zapojení by mohlo vést KLDR k úvahám o různých akcích, které by nemusely být v zájmu Číny,“ řekl pro britský list The Guardian Kurt Campbell, náměstek amerického ministra zahraničí.
Video: Ruský prezident Vladimir Putin přivítal Si Ťin-pchinga na summitu BRICS (23. 10. 2024)
Ruský prezident Vladimir Putin přivítal čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na summitu BRICS. | Video: Reuters
