Práce v IT si drží první místo v žebříčku nejžádanějších pozic, nedostatek zaměstnanců už ale není tak velký, jak býval. Poptávka naopak roste po ESG specialistech, nadále jsou dobrou volbou pro budoucí uplatnění také řemesla, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz generální ředitelka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová, která popisuje, jak bude vypadat český pracovní trh v roce 2025.
Jaké profese budou v roce 2025 nejžádanější? Očekává se nějaká změna oproti trendu posledních let?
Žebříček deseti nejžádanějších nebo, chcete-li, nejhůře obsaditelných pozic, zůstává stejný, pouze se mění jejich pořadí. Na první místo se teď dostalo IT a data, kde se nedaří obsadit 28 procent míst. Dále jde o výrobní pozice, které dlouhodobě bývají v žebříčku mezi prvními třemi příčkami. Jde o provozní, technické řízení, inženýrství. Léta se v žebříčku drží také sales a marketing. V Česku je opravdu problém sehnat dobré obchoďáky a markeťáky. A překvapivě tam jsou i pozice pro front office, kde jsou nyní vysoké nároky na zákaznickou péči. Dále je tam i HR a nově se do žebříčku dostalo ESG. Vzhledem k novým evropským směrnicím budeme požadavek na takové pozice vídat častěji.
Bavíme se tedy o pozicích, jako jsou různí specialisté na obnovitelné zdroje, environmentální konzultanti?
Jsou to lidé, kteří budou umět pro firmy nastavit ESG fungování, pracovat v rámci auditů ESG. Půjde o hodně specifickou dovednost, kterou zatím na našem trhu práce moc lidí neumí.
Zmiňovala jste marketing. Měla jsem pocit, že to je jeden z oborů, který naopak ohrožuje nástup umělé inteligence.
To už se děje.
Ale zatím tedy spíš tak, že AI lidem v tomto oboru práci ulehčuje, než že by jim ji brala?
AI do marketingu zasáhla možná úplně nejvíce ze všech oblastí. Pokud nástroje používáme správně, práci nám zjednodušují. Existuje ale vysoké riziko, že AI bude to, co marketing tvoří, dělat velmi zploštěle. Já jsem fanoušek toho, že stále bude rozhodovat obsah a kvalita, a budou tedy potřeba lidé, kteří tomu dodají šmrnc. Jenom tupé opakování dat a plochá interpretace něčeho marketingově nezaujme.
Jste tedy v tomto směru optimista. Věříte, že AI kreativitu nenahradí?
Ve více oborech podle mě budeme svědky toho, že lidé se budou spíš zaměřovat na kreativní část práce – přicházení s nápady, propojení práce s jinými obory a tak dále. Opakovanou, nudnou rutinu stále více obstará AI. Už teď se to v některých oborech děje. Tak buďme optimisté, že to takhle zůstane.
Některé studie ukázaly, že v IT už není takový hlad po juniorních pozicích. Je to z důvodu, že už i tady základní úkony nahrazuje AI a rada „přeučte se na IT a budete se mít dobře“, už tak úplně neplatí?
Souhlasím s tím, ale „všichni se přeučte na IT“ do určité míry pořád platí, protože způsob, jakým pracujete, ať už jde o jakoukoliv činnost, se promění a bude třeba ovládat počítačové dovednosti.
Náplně juniorních pozic ale dnes už skutečně leckde přebírá umělá inteligence – bavíme-li se o juniorních postech v administrativě, call centrech a podobně. Když dneska zavoláte do banky, běžně s vámi nejdříve mluví robot. A teprve pokud je třeba vyřešit složitější problém, přepojí vás na živého operátora. Na trh práce přicházejí lidé, kteří tyto pozice dříve zastávali, a hledají nové uplatnění.
Absolventka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy začínala jako středoškolská profesorka francouzštiny a literatury, tlumočnice a překladatelka. V letech 1997 až 2001 spoluzakládala Francouzsko-českou obchodní komoru a po svém odchodu byla opakovaně zvolena členkou představenstva a viceprezidentkou.
Od roku 2001 působí jako generální ředitelka personální společnosti ManpowerGroup ČR. Je zakládající členkou a od roku 2010 prezidentkou Asociace poskytovatelů personálních služeb, která sdružuje největší personální agentury.
Foto: Adéla Homolková/ManpowerGroup
Když tedy dneska absolvuji nějaký dlouhodobější kurz například u Czechitas, už po jeho absolvování nemůžu počítat s tím, že si jako člověk na juniorní pozici řeknu o hezké peníze?
Ano, tak to asi je, ale stejně je dobré nějaký takový kurz absolvovat. Kdekoliv – u Czechitas, na Úřadu práce, kde teď takové kurzy rozjely ve velkém… Protože digitální gramotnost bude – a vlastně už je, akorát to firmy ještě nevyžadují tolik -, nezbytnou součástí základního vzdělání. Stejně jako se dneska předpokládá, že aspoň trochu umíte anglicky a pracovat s Microsoft Office, tak stejně tak se jednou bude očekávat, že umíte základy programování.
Narazily už platy u seniorních IT pozic na strop?
V nějakém ohledu si troufnu říct, že ano. Roli hrají i nesmyslné požadavky uchazečů, například trvalý home office, na který už firmy tolik nepřistupují. Navíc znalost, kterou může nějaký vysoce specializovaný specialista mít, naráží na rychlé zastarávání systémů. Můžete být na něco IT specialista, ale za deset let může daný systém zaniknout.
Firmy už tedy celkově nejsou tak zoufalé, co se týče nedostatku těchto pracovníků, a pečlivě si vybírají. Dříve to bylo často o tom, že se kandidát dobře prodal, dostal vysoký plat, ale potom nesplňoval požadavky na danou pozici.
Světové technologické firmy dnes po období pandemie vyzývají pracovníky, aby se vrátili zpátky do kanceláří. Když dnes přijdou na pohovor dva kandidáti stejných kvalit, ale jeden bude ochotný chodit do práce kdykoliv a druhý naopak bude chtít být neustále na home officu, firma upřednostní prvního zájemce?
Ano, tlak je napříč firmami. Ukazuje se totiž, že produktivita na home officu klesá. Když jste na něm den dva, je to fajn, lidé říkají, že jim to pomáhá, že jsou doma efektivnější. Chybí vám ale interakce s kolegy, spousta věcí se vyřeší u kávovaru, na chodbě, na společném obědě. Z domova ale musíte kvůli všemu svolávat schůzky, je to časově více nákladné. Firmy tohle pochopily a vrací se k zúženému modelu – tedy méně práce z domova. Trvalý home office bude podle mě do budoucna spíš pro nějaké opravdu specializované pozice. Jsme lidi, máme v DNA, že chceme mít sociální interakci, potkávat se.
Nebude to ale v budoucnu tak, že se firmy nakonec budou muset přizpůsobit na požadavky generace Z a práci z domova povolit?
Z dat vidíme, že u „zetkařů“ je to spíše o tom, že nechtějí být v práci od do, ale preferují pružnou pracovní dobu. Není to o počtu dní na home officu, ale o tom, aby pracovní režim nebyl rigidní.
Když se ještě vrátíme k těm nejžádanějším profesím, jak to bude příští rok s řemesly? Je po lidech, které se živí manuální prací, stále taková poptávka?
Řemesla jsou a budou potřeba, trh si to žádá. Spousta lidí v průběhu času, a vidíme to na konkrétních případech, přijde na to, že jim nevyhovuje kancelářská práce, že se radši budou živit jako řemeslníci. Nemyslím si, že by se to dalo zařídit zásahem státu, který začne podporovat učňovské školství a podobně. Ve chvíli, kdy budou tyto obory dostatečně finančně atraktivní, což už v mnoha případech tak je, lidi taková práce bude bavit a budou chtít mít čistou hlavu, což je typické pro mileniály či generaci Z. Právě pro ně to tak může být vhodná práce. Lidé těchto generací tolik netouží po klasické hierarchické kariéře.
Celé je to také o úrovni cen za služby. Spousta lidí si za kvalitní řemeslníky nemůže dovolit zaplatit, protože úroveň platů v Česku je pořád ostudně nízká. Jsme opravdu podhodnocení. Trh si zaslouží víc. Zaměstnavatel může chtít za lepší peníze lepší práci. Lidé s vyšší reálnými příjmy to pak vrátí zpátky do ekonomiky. My jsme v tomto zamrzli.
Je pravda, že Češi v posledních letech vzhledem k vysoké inflaci zchudli. Budou si příští rok moci říct o přidání?
Oni už si říkají i teď, ale stále tu máme obory, kde jsou platy směšné a kde se až zneužívá lidská práce. Méně vzdělaní lidé v těchto oborech neznají tolik svá práva nebo jsou zaměstnaní v oblasti s horší dopravní dostupností, takže nemají moc na výběr. Není to tak, že máme v Česku nízkou nezaměstnanost, a tak si každý může vybírat.
Zchudli zejména Češi ve spodní příjmové skupině, což je špatně. Stát nedělá nic pro to, aby snížil sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu u této nejnižší příjmové skupiny. Kdyby tak učinil, zaměstnavatelé by byli ochotní dát jim více peněz, a pracovníci by to pak vraceli do ekonomiky. Samozřejmě by se tento vzorec musel propočítat, ale podle mě by velmi pomohl. Dneska máme jedno z nejvyšších daňových zatížení práce v Evropě.
Jsou naopak v Česku nějaké obory, kde lze příští rok očekávat převis uchazečů?
Možná jen administrativa. Na začátku jsem sice zmiňovala, že je poptávka po front office pracovnících, ale teď mám na mysli běžnou, základní administrativu, která se na všech pozicích vytrácí. Například fakturanti nebudou potřeba. Stejně tak koncipienti. Zkrátka profese, které může nahradit umělá inteligence. Záleží jen na lidech, jak se budou ochotni učit novým věcem, aby pro pracovní trh byli i nadále relevantními.
Přinese rok 2025 větší propouštění v automobilovém průmyslu, kde je teď opravdu napjatá situace?
Z automobilového průmyslu už asi tři roky po sobě odchází 20 tisíc lidí. Pokud tomu tak bude i příští rok, půjde o 100 tisíc lidí. A to už není zanedbatelné číslo. Navíc se vyrábí méně, takže je i nižší poptávka po lidech. V automobilovém průmyslu se hodně automatizuje.
Situace se netýká jen přímých výrobců aut, ale i obrovských dodavatelských řetězců, které jsou na něj napojeny. V příštích pěti letech budeme v automobilovém průmyslu pozorovat velkou transformaci. Nepůjde ale o žádné bouře, protože pokud tito lidé budou chtít, rychle si najdou jiné uplatnění – v logistice, službách… Tam se pořád nabírá. Dokonce si nemyslím, že půjde o hromadná propouštění, protože firmy se řídí přirozenou fluktuací. Zaměstnanec odejde a podnik ho už nenahradí. Nemusí tedy ani nikoho draze propouštět.
Přinese nový rok nějaké zásadní změny v zákoníku práce? Letos se hojně diskutovalo o flexibilní novele zákoníku práce, kterou ale zákonodárci nakonec nestihli do konce roku schválit. Prošel pouze zákon o zaměstnanosti, který mění například podmínky zaručené mzdy.
Nový rok zásadní změny nepřinese, protože začne politická kampaň. Nelze tedy očekávat, že se začnou dít nějaké větší reformy.
Flexibilní novela by znamenala aspoň pár malých krůčků k tomu, jak tuzemský konzervativní trh práce rozpohybovat. Lidé v Česku mění práci nejméně ze všech zemí Evropské unie. Do novely se nám například podařilo zapracovat nastavení pro podporu v nezaměstnanosti. Chtěli jsme, aby lidé, kteří se rozhodnou změnit zaměstnání, dostali v prvních dvou nebo třech měsících slušný příjem, který by jim umožnil v klidu se porozhlédnout po lepší práci.
Video: Tenhle krok dělají Češi málo. Ekonom poradil, jak si zajistit výrazně lepší plat (4. 7. 2024)
Video: Oldřich Neumann, Tým Spotlight
