S čtvrtmilionem návštěvníků je známá hora Hostýnských vrchů na Kroměřížsku nejdůležitějším poutním místem v Česku. Už od roku 1887 mají jeho správu na starosti jezuité, kteří u mohutné, zdaleka viditelné baziliky vybudovali i klášter. Teď však církevní řád musí ze Svatého Hostýna odejít. Problém s tím mají nejen sami jezuité. Řada lidí nesouhlasí a píše petice a dopisy arcibiskupovi.

Bazilika, rozhledna a větrná elektrárna. To jsou tři zdálky nejviditelnější symboly Svatého Hostýna. Všimne si jich každý ze čtvrtmilionu lidí, kteří každoročně na poutní místo vyrazí. I když vrtule se nyní netočí. „Teď sháníme náhradní díl, doufám, že ji brzo rozjedeme,“ přeje si Petr Janek, technický administrátor hostýnské duchovní správy.

Rozhledna a větrná elektrárna, která se teď netočí. I to je Hostýn. | Foto: Ondřej Stratilík

Jde o jednu z nejstarších větrných elektráren v Česku. Jezuité ji na Hostýně postavili už v roce 1993. Podle pamětníků je k tomu inspirovala návštěva tehdejšího generálního představeného z Říma. Ten měl prý během procházky po vrchu prohlásit, že tu fouká tak, že by se tady vyplatilo postavit větrník.

Zdejší jezuité tehdy vedení Vladimírem Tomečkem se toho chytli a od roku 1994 vyrábějí elektřinu. Dodnes jde o jeden z důležitých příjmů, kterým Tovaryšstvo Ježíšovo financuje fungování Hostýna. „Teď se řeší, jestli nám povolí větší vrtuli,“ popisuje Janek.

Foto: Ondřej Stratilík

On sám na poutním místě pracuje od roku 1994 a z těch, kteří dnešní Hostýn udržují funkční, je největším pamětníkem. A také jedním z mnoha lidí, kteří odmítají, aby Tovaryšstvo Ježíšovo letos v říjnu z Hostýna po téměř 140 letech odešlo. Loni v září se tak totiž dohodl tehdejší šéf českých jezuitů a Arcibiskupství olomoucké.

„Byl jsem nemile překvapený,“ líčí Janek. „Za mě je to špatně. Hostýn je klášter, mělo by tu být řeholní společenství,“ kritizuje dále. „Těch lidí, kteří se proti tomu ohrazovali, je celkem dost,“ pokračuje.

Petr Janek je jedním z těch, kdo s odchodem jezuitů nesouhlasí. | Foto: Ondřej Stratilík

Letos v dubnu vznikla i petice, ve které se píše: „Rozhodnutí ukončit jejich (jezuitů – pozn. red.) působení na tomto místě vnímáme jako unáhlené, necitlivé a neodpovídající potřebám věřících ani širší veřejnosti. Považujeme za důležité, aby tak zásadní krok byl předmětem širší debaty, naslouchání hlasům poutníků a zohlednění dlouhodobého významu jejich působení na Hostýně.“

„Věříme, že jejich odchod by znamenal ztrátu jedinečného duchovního rozměru tohoto místa. Nejde jen o organizační změnu. Jde o ztrátu kontinuity, vztahů, zkušenosti i charisma, které jezuité přinášeli a přinášejí,“ stojí dále ve výzvě adresované olomouckému arcibiskupovi a vedení Tovaryšstva Ježíšova.

Autor fotografie: Ondřej Stratilík

Historie Tovaryšstva Ježíšova na Hostýně

  • Poutní kostel na Hostýně vznikl už v první polovině 18. století, v roce 1887 se duchovní správy místa ujali jezuité, kteří zde rychle vybudovali svůj klášter.
  • Během druhé světové války se na Hostýně dočasně usadily rodiny utečenců ze Sudet, poutní domy pak sloužily jako ubytovny Hitlerjugend. Po válce se Tovaryšstvo Ježíšovo vrátilo, ovšem jen na chvíli.
  • V noci na 14. dubna 1950 obsadily Hostýn jednotky lidových milicí a StB. Řeholníci byli ihned odvezeni, pak došlo k vyloupení kláštera i poutních domů. Vznikl zde domov pro postižené děti, o které se staraly řeholní sestry.
  • Jezuité se vrátili hned v roce 1990. Letos jejich služba na Hostýně definitivně skončí.  
     

„Chceme vyjádřit s tímto rozhodnutím nesouhlas, a proto znova žádáme o změnu tohoto rozhodnutí,“ ozvala se v otevřeném dopise také farnost z Bystřice pod Hostýnem, odkud každodenně na poutní vrch stoupají stovky lidí.

I z rozhovorů, které reportér deníku Aktuálně.cz vedl s poutníky přímo pod bazilikou, vyplývá, že část veřejnosti odchod jezuitů nechápe. „Nevím, co to má znamenat, doteď mi to nikdo nevysvětlil,“ říká jeden ze stánkařů. „Ptala jsem se i našeho faráře, ale taky mi to nedokázal vysvětlit,“ přidává se starší žena, která si kupuje perníkové srdce a dorazila sem – prý jako každý červenec – až z jižních Čech.

Hlavní vstup do baziliky. Nejdřív je třeba otevřít těžké dveře s výjevy svatých. | Foto: Ondřej Stratilík

Uvnitř české církve se zkrátka rozhořel těžko přehledný spor, v jehož středobodu jsou stovky tisíc poutníků a Hostýn. Nikdo se k pnutí nechce oficiálně vyjádřit, deník Aktuálně.cz se tak pokusil citlivou kauzu zrekonstruovat na základě dostupných informací a rozhovorů s lidmi zevnitř církve a české větve Tovaryšstva Ježíšova.

Z Hostýna odejdeme, Velehrad si necháme

Vše vypuklo v polovině listopadu roku 2023. To na návšětvu  Česka dorazil z Říma Arturo Sosa, nejvýše postavený jezuita. Svým kolegům měl naznačit, že kvůli nízkému počtu členů řádu – v současnosti jich je v Česku méně než padesát – by se možná mělo začít uvažovat o opuštění některého z poutních míst, které tu mají ve správě. Vedle Hostýna jde ještě o Velehrad u Uherského Hradiště.

Dlouhé schodiště pod bazilikou, na němž se dříve poutníci modlili na kolenou, obklopuje z obou stran řada bud se suvenýry, občerstvením nebo perníky. | Foto: Ondřej Stratilík

Věci se chopil Petr Přádka, tehdejší hlavní český jezuita. Pod jeho vedením se poměrně rychle rozhodlo, že řád opustí Svatý Hostýn. Pro kontext – Přádka má velmi blízko k Velehradu, od roku 2003 tam šestnáct let vedl farnost.

Není bez zajímavosti, že než Přádka vydal definitivní ortel od odchodu z Hostýna, uvnitř jezuitské komunity proběhla anketa, v níž hlasovali příslušníci řádu. Jak zjistil deník Aktuálně.cz, většina hlasujících se ovšem vyjádřila pro opuštění Velehradu.

Navzdory tomu Petr Přádka loni v létě olomouckému arcibiskupovi Josefovi Nuzíkovi oznámil, že do konce října 2025 řád opustí Hostýn. Šlo o jeden z posledních kroků Přádky v čele jezuitů, několik měsíců poté ve funkci skončil. Jestli právě kvůli tomu s kontroverzním rozhodnutím tak spěchal, není zřejmé.

„Pozdě, abych mohl cokoliv změnit“

Reportér deníku Aktuálně.cz Petra Přádku kontaktoval, ten však na dotazy odmítl odpovědět. „Nemám právo zdůvodňovat rozhodovací procesy, které proběhly. Jisté je, že důvody pro a proti byly velmi zodpovědně posuzovány,“ prohlásil jen.

Po každé mši míří lidé za hlavní oltář, kde je velký výjev toho, jak odtud Marie ve 13. století vyhnala Tatary. | Foto: Ondřej Stratilík

Krátký rozhovor s jeho nástupcem Pavlem Bačem nicméně ilustruje, nakolik je věc citlivá. „Byl jsem jmenován až letos v březnu, pozdě na to, abych mohl cokoliv změnit,“ tvrdí s tím, že věc také on znovu řešil s olomouckým arcibiskupem. Ovšem vzhledem k tomu, že „proces byl načat“, nezastavili ho.

„Měl bych asi jiné preference než pan Přádka, osobně bych byl pro zachování Hostýna, tak jsem se vyjádřil i v anketě. Ovšem s ohledem na klesající počet našeho personálu jsou určité redukce nevyhnutelné,“ pokračuje Bačo.

Arcibiskupství olomoucké má věc oficiálně též za vyřešenou s tím, že se jen přizpůsobilo iniciativě jezuitů. Podle Jiřího Gračky, mluvčího arcibiskupa Nuzíka, na již učiněné rozhodnutí pouze reagují a hledají cestu, jak po odchodu řádu zajistit duchovní kontinuitu Hostýna.

Většinu pozemků na vrcholu poutního místě vlastní Matice svatohostýnská. Ta vznikla v roce 1895, aby zabránila nevhodným zásahům nebo stavbám. | Foto: Ondřej Stratilík

„Záleží nám na tom, aby duchovní správa místa, o kterou se dlouhá léta jezuité dobře starali, přešla bez problémů na diecézní duchovenstvo. Má to zajistit zejména jmenování dvou diecézních kněží pro toto místo,“ doplňuje Gračka.

Vypomůžou prý i důchodci

Reportér deníku Aktuálně.cz během své návštěvy Hostýna oslovil i rektora zdejší baziliky – jezuitu Ladislava Noska, ten však na otázky týkající se odchodu jeho řádu ze známého poutního místa nechtěl odpovídat.

Poutníci na Hostýn nepřicházejí jen do baziliky. Několik stovek metrů pod ní je Vodní kaple s pramenem, který podle pověsti dokáže uzdravovat. | Foto: Ondřej Stratilík

„Vědělo se, že letos na jaře bude jmenovaný nový provinciál (Pavel Bačo, pozn. red.), počítalo se s tím, že to ještě může změnit. Lidi psali emaily, byla podpisová akce,“ přibližuje Petr Janek, hostýnský technický administrátor. Jinými slovy – odpůrci odchodu jezuitů z Hostýna doufali, že po konci Petra Přádky v čele řádu se jeho rozhodnutí přehodnotí. Což se ale nestalo. 

„Bude to velká změna,“ pokyvuje Janek hlavou. „Nechápu dost dobře pana Nuzíka – diecéze přijde o pět šest kněží, které arcibiskup nemá. Tady musejí být minimálně čtyři, ideálně pět – Hostýn je zpovědnice celé diecéze,“ počítá dál znalec poutního místa.

Olomoucké arcibiskupství údajně i kvůli tomu plánuje, že na Hostýně budou dál jako kněží vypomáhat dva jezuitští důchodci a s poutěmi sem budou přijíždět také kazatelé z regionů. 

„Otevírá se nová kapitola“

„Moc si to nedovedu představit, Hostýn mám spojený odmala s jezuity,“ nechápe změny ženy se dvěma malými dětmi, která právě  postává u jednoho ze zastavení Jurkovičovy hostýnské křížové cesty. „Nikdo mi vlastně neřekl, proč musí jezuiti odejít,“ říká ještě.

Foto: Ondřej Stratilík

Stejně to vidí i několik samotných členů řádu, s nimiž v posledních dnech  reportér deníku Aktuálně.cz mluvil. Pod příslibeme zachování anonymity tvrdí, že se rozhodovalo velmi rychle, neproběhla žádná diskuze a doteď nechápou argumenty k odchodu z Hostýna.

„Hovořil jsem s řadou farníků, chápu jejich obavy. Já bych je ale neměl – to poutní místo neutrpí. Když se uzavírá jedna kapitola, otevírá se nová,“ slibuje za jezuity Pavel Bačo.

Hostýnská pověst, jak Panna Marie zahnala Tatary

„K Matce Boží lidé přicházeli se starostmi, s díky za dobrodiní a také s prosbami o pomoc v dobách, kdy jim hrozilo nebezpečí.
Největší smrtelné nebezpečí se řítilo na Evropu, když se z hlubin nekonečných dále Asie hnalo obrovské vojsko Tatarů. Země duněla dusotem tisíců kopyt koní divokých jezdců a za nimi zůstávala jen vypálená země a smrt. Na obranu proti této záplavě se stavěla vojska králů, ale bez úspěchu. Prostí obyvatelé venkova a městeček neměli žádnou naději na záchranu. V důvěře v mocnou ochranu své svaté matky utíkali na Svatý Hostýn.
12. května roku 1241 se Tataři přihnali, pod Hostýnem si zřídili tábor a chystali se k útoku na bezbranné ubožáky, kteří úpěnlivě prosili matku boží o pomoc. Nad Hostýnem náhle zhoustl hrozivý mrak. Na něm stála matka s dítětem v náručí. Zaburácel hrom a z ruky malého Ježíše svištěly blesky a zapálily tatarské ležení. Zděšení jezdci se snažili zachránit útěkem na koních, ale blesky je srážely z hřbetů splašených zvířat. Vítězný jásot zachráněných a chvalozpěvy díků zněly za prchajícími zbytky tatarského vojska.“

Zdroj: publikace v hostýnské Vodní kapli

Není to jen o krojích, ale celém způsobu života, říkají Moravané, které v Praze vítal arcibiskup (16. 5. 2023)

Toto video zachycuje atmosféru pražských slavností Navalis, které pravidelně obohacují svými kroji a písněmi lidé z moravského Slovácka. | Video: Radek Bartoníček

Podíl.
Exit mobile version