V Plzni je už tři čtvrtě roku v provozu městský holubník, který by měl přispět k regulaci těchto ptáků ve městě. Mají tam pohodlné zázemí a pracovníci odebírají snesená vejce. Holuby ale neláká tolik, jak by měl, lidé na ulicích je totiž krmí. Město vyzývá, aby to nedělali. Jinde se holubníky osvědčují, musejí ale fungovat alespoň několik let.
Městský holubník v sadech Pětatřicátníků je určený holubům v centru města. Je jich tam sto až sto padesát. Cestu si ale hledají pomalu. „Až když uhodily velké mrazy a přestaly být společenské aktivity na náměstí, tak jsme začali mít plno. Město Plzeň samozřejmě prosazuje živé náměstí, kulturní, společenské akce. V tu chvíli je s tím ale spojen zdroj potravy,“ vysvětlila vedoucí odboru životního prostředí Magistrátu města Dagmar Svobodová Kaiferová.
První vejce snesli holubi v plzeňském holubníku až o Velikonocích. Z celkových šestnácti vajec jich tam nechali holubáři čtvrtinu. Ptáci si ale na nové zázemí zvykají pomalu. Právě kvůli krmení, které pro ně navíc není vhodné, a hrozí za něj dokonce i pokuty. „Holub je pták, který je zvyklý na semeno, na různé obiloviny. Když mu dáte rohlík, kus trdla nebo knedlo zelo, není to pro ně výživově dobré,“ poznamenala Svobodová Kaiferová.
Holubníky vyžadují čas
Do konce roku má v Plzni vzniknout ještě jeden mobilní holubník ve čtvrti Skvrňany. „Je potřeba ho etablovat do sídliště. Je tam vytipovaná zóna, kde se holubi srocují, je tam také volný porost. Nadále platí, že nechceme holuby trávit, střílet ani odchytávat,“ řekl primátor Roman Zarzycký (ANO).
Městské holubníky nejsou podle Michaely Klimšové, zakladatelky projektu se stejnojmenným názvem, záležitostí krátkodobého charakteru. „Je třeba brát v potaz, že pracujeme se živými zvířaty. Proto se jedná o proces. Z mých zkušeností první rok fungování holubníku bývá rozjezdový. Pro snížení populace je třeba časový horizont tří až pěti let plného fungování holubníku. Navíc, bavíme-li se o větších městech, je třeba pojmout holubníky jako koncepční řešení a vybudovat jich odpovídající počet,“ poznamenala.
Ve městech jako je Bílovec a Brno podle ní počty vyměněných vajec v holubnících stále narůstají. „Daří se také v Moravské Třebové a v Jevíčku, kde je holubník otevřen teprve krátce. Například v Brně bylo první rok vyměněno osm vajec a od počátku tohoto roku už padesát,“ řekla Klimšová.
Plzeň není v kraji průkopníkem. Už v roce 2018 otevřeli městský holubníkem v Klatovech, přímo na půdě historické budovy radnice. „My jsme v minulých letech investovali nemalé prostředky do zábran, do různých sítí, tak aby neposedávali na historicky cenné fasády domů. Pochopitelně, že holubi jsou velmi vynalézaví, a s těmi římsami si dokáží poradit,“ řekl starosta, Klatov Rudolf Salvetr (ODS).
Obvykle tam hnízdí patnáct párů. Ročně jim odeberou kolem dvou set vajec. „Vylíhne se nám tady zhruba dvacet holubů ročně. Jinak se to opravdu sbírá poctivě,“ ujistila referentka státní správy myslivosti a rybářství Městského úřadu Klatovy Soňa Říhová. Teď je ale klatovský holubník mimo provoz, čeká ho totiž rekonstrukce.
Humánní regulace
Holubník na střeše brněnského magistrátu byl otevřen v květnu loňského roku. Do projektu se zapojila i Mendelova univerzita, která zpracovává monitoring holubí populace v Brně. Pravidelně holubník obývá okolo deseti ptáků.
Brigádnice, které o holubník pečují, ptákům odebírají vejce a nahrazují je umělými. „V letošním roce bylo k 23. červenci zaznamenáno pětačtyřicet snesených vajec a pět nalezených rozbitých na zemi. Nalezená vejce byla vyměněna,“ shrnul mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek. Podle něj se tak postupně humánním způsobem daří regulovat holubí populaci, což je cílem pilotního projektu.
GALERIE
Městský holubník v Brně
V únoru také provedli kontrolní rozbor vzorků trusu z holubníku. „Slabě byly prokázány kokcidie. Po podání léčiv byl další rozbor v pořádku,“ vysvětlil Poňuchálek. „Další místa, kde by městské holubníky mohly vzniknout, prověřujeme,“ dodal. Na větší hodnocení je podle něj brzy. Je potřeba, aby holubník fungoval delší dobu.
Projekt Městské holubníky je pomáhá zakládat po celém Česku. Michaela Klimšová se inspirovala funkčními modely v zahraničí. Holubníky se podle ní osvědčily například v Rakousku, Belgii nebo Brazílii. „S projektem Městské holubníky jsem začala proto, abych změnila přístup k holubům u nás a pomohla městům a občanům s jejich humánní regulací,“ vysvětlila Klimšová. Další holubníky se chystají v Mladé Boleslavi, v Jihlavě a v Ostravě-Jihu.
